Ničivé povodně na severu Moravy se nevyhnuly ani předním českým výrobcům. Jednou z postižených firem je opavský Todus, jehož venkovní nábytek zdobí karlovarský Pupp, pařížské kanceláře Chanelu či centrála Bvlgari. „Zatím cítím, že my i zaměstnanci máme velkou vůli situaci zvládnout,“ říká spolumajitelka Zuzana Kollárovitsová.
K řece Opavě je to z výrobního areálu české značky Todus jen několik stovek metrů. Jedno z vůbec nejpostiženějších míst a symbol letošních zářijových povodní – opavské sídliště Kateřinky – je de facto přes řeku. Sever města, kde firma vyrábějící venkovní nábytek sídlí, patří k těm nejvíce zasaženým.
Město Opava hlásí zničený klíčový most, sportovní halu, fotbalový stadion, historický areál koupaliště nebo poničenou basketbalovou halu. Škody se podle odhadů vyšplhají na několik miliard korun. „Nejvíce teď bojujeme s bahnem a vyhazujeme, co už se nedá použít,“ říká mi na dálku Zuzana Kollárovitsová, spolumajitelka značky Todus.
Vůbec poprvé se do výrobního areálu značky, jejíž základy položil v devadesátých letech její otec, byla se svým manželem, jednatelem firmy Pavlem Kollárovitsem, podívat před dvěma dny. Do míst, kudy se prohnala voda s obrovskou silou, nebylo kvůli bezpečnostním opatřením možné přijít dřív. Do dnešního dne tu nefunguje elektřina.
Voda se dostala – až na šicí dílnu umístěnou v prvním patře výrobního areálu – všude. Dva metry vody byly podle kreativní manažerky nejen ve výrobních halách, kde vzniká primárně kovový venkovní nábytek, ale i v přilehlých kancelářských prostorech. Tady povodeň zasáhla především sklepy.
Z nich právě teď dobrovolní hasiči odčerpávají vodu. „Musí se ale sehnat výkonnější odčerpávací vozidlo, vody je ve sklepích pořád hrozně moc. A musí co nejrychleji ven, aby se neporušila statika,“ popisuje Zuzana Kollárovitsová, sama aktivně zapojená do odklízení škod.
Ty se podle prvních odhadů firmy vyšplhají až na šedesát milionů korun. K největší úhoně přišly stroje. Za několik milionů bude firma muset zakoupit například nový stroj na ohýbání trubek. Společnost přišla také o některé skladové zásoby, i když většinu se jí povedlo už minulou sobotu odvézt do bezpečí do externího skladu.
I když povodeň z roku 1997 nezažili, s velkou vodou ve firmě počítali. Proto většinu nově vyrobeného nábytku naložili do pěti kamionů a převezli ho na bezpečnější místo. A co neodvezli, umístili minimálně metr nad zem. „Bohužel jsme ale netušili, že voda vystoupá do dvou metrů. O nějaký nábytek jsme tedy přišli,“ říká Zuzana Kollárovitsová.
Fotky z místa dobře ilustrují rozsah škod. Palety, na nichž se běžně skladuje nábytek, leží rozházené po zemi, stejně jako výplňové molitany a jednotlivé komponenty venkovního nábytku. Zaměstnanci a majitelé se tu při jejich likvidaci brodí bahnem v holínkách.
K úhoně naštěstí nepřišly modely z nové kolekce, kterou má firma v plánu – i přes náročné odklízení škod – nafotit příští týden v Portugalsku. „Už dlouho máme focení nasmlouvané, máme koupené letenky. Chceme, aby se realizovalo. Je to pro nás důležité nejen s ohledem na prezentaci kolekce na milánském veletrhu,“ uvádí spolumajitelka.
Dodává, že ke kompletaci nové kolekce, která by měla brzy kamionem dojet do Portugalska, chybí najít jen jednu novou židli. Ta pravděpodobně zůstala zaklíněná někde ve výrobních prostorách firmy, odkud poslední dny čtyři desítky zaměstnanců vynášejí vzpomínané nánosy bahna.
Podobně optimistický scénář jako portugalské focení však nemá účast společnosti Todus na českém Designbloku. Tady měla firma – jako už každoročně – vystavit novinky své produkce. V současné chvíli však není schopná stánek sestavit.
„Museli jsme si určit priority,“ říká Zuzana Kollárovitsová. „I když nás to strašně mrzí, protože Designblok je naše srdcovka a kromě naší instalace jsme měli dodávat nábytek i na další lokace, letos to prostě nezvládneme.“
Logicky se firmě s ročním obratem osmdesát milionů korun kvůli škodám způsobeným povodněmi zpozdí i domluvené zakázky.
Jednou z nich je například dodávka mobiliáře do nově zrekonstruovaného hotelu Evropa (nyní W Prague) na Václavském náměstí. I když se Todusu povedlo všechno z objednávky zachránit, některé palety jsou v nepřístupném skladu, takže není možné zrealizovat přepravu.
Podle Zuzany Kollárovitsové se do provozuschopného stavu firma dostane během jednoho až dvou měsíců, plné obnovení výroby – zejména kvůli dlouhým dodacím lhůtám na vodou poničené stroje – očekává společnost až za půl roku. „Jediné, co nás mrzí, je, že nejsme pojištění proti zastavení výroby,“ říká spolumajitelka.
Dodává však, že jakkoli je situace v opavské výrobě dramatická, zastihla firmu v relativně dobrý čas, mimo sezonu. Ta pro prodejce venkovního nábytku začíná s jarem a podzim se obvykle nese spíše než v duchu velkých zakázek v duchu budování vztahů s dlouholetými partnery.
„Když vejdete do výroby a vidíte tu spoušť, je to samozřejmě bolestivé. Na druhou stranu máme všichni – my i zaměstnanci – střechu nad hlavou, rodiny v bezpečí a práci, kam se můžeme vrátit. I když to asi časem opadne, cítím z nás všech velký adrenalin a chuť dát firmu do původního stavu.“
