Bruce Wayne nikdy nebyl úplně veselá kopa. Jeho nejnovější reinkarnace v novém filmu The Batman režiséra Matta Reevese je ale zdaleka ta nejvíc zasmušilá a pochmurná. Batman tu neobráží večírky, chodí spíš na techno a na pohřby. A když už na jedno nebo druhé dorazí, začne se tam střílet do rytmu basů, potažmo najednou vybuchují hlavy smutečních hostů.
Nového Batmana hraje Robert Pattinson a připomíná spíše soukromé očko sužované v duchu tradice filmu noir osobními démony, které jsou stejně hrozivé jako spiknutí, jemuž musí přijít na kloub. Snímek odkazuje na temné thrillery typu Sedm, v nichž je geniální vrah vždy krok před hrdiny.
Ti po rozluštění rébusu překotně prchají přes celé město za svými drahými, které už ale nemohou zachránit, protože je příliš pozdě. Zde se však rébusy tváří zašmodrchanější, než ve skutečnosti jsou.
Batman s komisařem Gordonem pátrají po utajeném a nebezpečném policejním informátorovi a do toho zjišťují, jak prohnilý je městský establishment. Mafiáni si pasou vysoce postavené policisty i elitní politiky, kteří jen mažou lidem med kolem huby a své sliby zásadně neplní.
Komisař i superhrdina jsou vždy za padouchy a diváci často mají náskok. Někdy je to trochu směšné, protože nový Batman je takový ten film, kde se neustále někdo nad něčím hrozí, že nic tak příšerného, ďábelského a temného v životě neviděl – což by rád posoudil i divák, ale tomu jsou hrůzy většinou skryty.
Když má někdo ve filmu puštěné zprávy, moderátoři mluví o tom, že následující záběry budou extrémně drastické a zneklidňující, opět jde ale většinou jen o poněkud prázdné přísliby, možná i kvůli tomu, že tenhle snímek není nepřístupný.
Přesto je fajn po čase vidět komiksový blockbuster, který nepůsobí, že ho vytvořil nějaký generátor. Je na něm vidět, jak obrovskou práci odvedly technické profese od výpravy až po osvětlovače, vycítíte, že na něm pracoval střihač, který nad návazností záběrů přemýšlel, a že to všechno snímal kameraman, díky němuž zdejší temný svět nepůsobí umělohmotně, ale zemitě.
Když se Batman pustí do bitky v tmavé chodbě, osvětlují ji jen krátké intenzivní výstřely s účinkem stroboskopu – oslňující je i automobilová honička s Tučňákem, halící se do ohnivé oranžové, nebo přestřelka v techno klubu, kde se Reevesovi podaří vyseknout skvělý running joke s dvěma identickými dvojčaty.
Sledujeme hnusný zamlžený Gotham, připomínající metropoli z tři roky starého Jokera. V něm také kvetl zločin, kolem zmoklých hald odpadků pobíhaly obří krysy a jeden incel se chtěl pomstít společnosti. Tady Batmanovi zatápí Hádankář, který je tak trochu zrcadlovým Brucem Waynem, jen bez peněz a svalů. Jeho agenda připomíná i Banea z filmu Temný rytíř povstal od Christophera Nolana.
Na tenhle konkrétní batmanovský film jsem si vzpomněl vícekrát, i díky Selině Kyle alias Catwoman, která podobně jako ta Nolanova tepe bohatý a privilegovaný svět. Poslední díl Nolanovy trilogie připomene i destruktivní teroristické finále – v rámci něj ale Reeves alespoň dokáže vyseknout majestátní obrazy, jako rozhýbané přímo z komiksových sešitů.
Na rozdíl od marvelovek mohou herci skutečně něco hrát, i když je scénář nutí otravně repetitivně řešit komplikované vztahy s rodiči. Pattinson je dobrý, ale pokud chcete vidět, jak umí být skutečně skvělý, v totální krizi a nervním třesu, zkuste spíše jeho starší film Dobrý časy. Tři hodiny s ním jako Batmanem nečekaně rychle utečou. Jejich existenciální zmar se však na vás asi úplně nepřenese.
