Spoluzakladatel a CEO společnosti Colossal Biosciences Ben Lamm má po nedávném kole financování jmění ve výši 3,7 miliardy dolarů, přičemž hodnota firmy dosáhla ohromujících 10,2 miliardy dolarů. Dosud však za oživování vyhynulých zvířat ani za záchranu ohrožených druhů nezískal žádnou odměnu.
Americký podnikatel Ben Lamm a harvardský genetik George Church založili v roce 2021 společnost Colossal Biosciences s cílem oživit mamuta srstnatého. Tento nápad je stejně tak bláznivý jako geniální a může mít reálné dopady na životní prostředí, změnu klimatu, a dokonce i zdravotnictví – pokud se jim ho podaří uskutečnit.
Společnost nedávno získala dvě stě milionů dolarů při ocenění 10,2 miliardy dolarů, a to pod vedením TWG Global. Podle odhadů Forbesu se tak generální ředitel Ben Lamm stal miliardářem s majetkem ve výši 3,7 miliardy dolarů. Church, který na tomto konceptu pracoval ve své laboratoři mnoho let před vznikem firmy, však v Colossalu nemá žádný vlastnický podíl.
Church, kterému je sedmdesát let a je známý svými divokými nápady, pracoval na sekvenování genomu prehistorického mamuta srstnatého přibližně od roku 2008. „Patřil jsem ke generaci, která četla Jurský park,“ řekl. Stejně jako mnozí jiní měl v dětství slabost pro velké chlupaté vyhynulé tvory, ale na rozdíl od většiny byl také odborníkem na sekvenování genomu.
V roce 1984 vyvinul první metodu sekvenování genomu, což vedlo k prvnímu sekvenování genomu lidského patogenu H. pylori (který může způsobovat žaludeční vředy). Kromě toho spoluzaložil přibližně padesát biotechnologických společností.
Churchovy sny o mamutovi srstnatém začaly v jeho laboratoři, aniž by uvažoval o tom, že je promění v podnikání. Myšlenka byla tak odvážná, že ji ani nepředstavil investorům. „Byl jsem si tak jistý, že to nikdo nezafinancuje, že jsem se ani nezeptal,“ řekl Church.
Po přednášce v roce 2013 obdržel od Petera Thiela sto tisíc dolarů. To však ani zdaleka nestačilo na financování jeho výzkumu. „Byli jsme v podstatě na hranici přežití (z hlediska financování). Ale pak přišel Ben, který opravdu výrazně přispěl k získání peněz,“ řekl Church.
Třiačtyřicetiletý Lamm dříve založil nebo spoluzaložil pět společností, z nichž každá byla nakonec odkoupena. Patří mezi ně například Hypergiant, firma vyvíjející software pro rozhodování s využitím AI, kterou v roce 2023 za nezveřejněnou částku získala investiční společnost Thrive Capital Joshe Kushnera. (Drtivá většina jeho čistého jmění pochází z Colossalu.)
Ještě během působení v Hypergiant v roce 2019 se Lamm spojil s Churchem. Učinil tak poté, co si přečetl článek o jeho práci na mamutovi srstnatém. Dvojice se setkala v Churchově laboratoři na Harvardu a nakonec v září 2021 spustila společnost Colossal s počátečním kapitálem patnáct milionů dolarů.
Práce na tak zvané deextinkci začala vykopáním pozůstatků mamuta srstnatého z arktického permafrostu a sekvenováním genomu tohoto prehistorického tvora, aby bylo možné určit rozdíly mezi ním a jeho nejbližším žijícím příbuzným, asijským slonem.
Church a jeho výzkumníci vytvořili speciální nástroje pro vyhledávání, pochopení a porovnávání genomů s cílem přivést tohoto obřího tvora doby ledové zpět k životu. Využívají přitom techniky genetického inženýrství, jejichž výsledkem by byl v podstatě kříženec mamuta a slona, který by odolal mrazu.
Mamut srstnatý (který podle odhadů vážil mezi šesti a osmi tunami) je považován za důležitý druh, protože se předpokládá, že přispíval k zachování severských travnatých plání tím, že spásal a rozšlapával stromy, zpomaloval tání permafrostu a pomáhal udržovat organický uhlík hluboko pod povrchem – což je klíčový faktor v prevenci klimatické katastrofy.
Colossal doufá, že do roku 2028 vytvoří mládě mamuta srstnatého (původně uváděla rok 2027). Není to však jediný vyhynulý živočich, na kterého se firma zaměřuje – v plánu má také oživení dronta mauricijského (ptáka dodo) a vakovlka tasmánského (tasmánského tygra).
Lamm uvedl, že nevěří, že mamut bude prvním vzkříšeným zvířetem, což naznačuje, že firma je blíže k oživení dronta (který vyhynul v roce 1681) nebo vakovlka (oficiálně vyhlášeného za vyhynulého v roce 1982). Odmítl však upřesnit, který z těchto živočichů by mohl být oživen jako první.
Nejsou peníze potřeba jinde?
K naplnění své vize společnost získala celkem 435 milionů dolarů od předních investorů, mezi nimiž jsou Breyer Capital, Draper Associates a TWG Global, investiční firma miliardářů Marka Waltera a Thomase Tulla.
Přestože společnost zatím nemá žádné příjmy ze svých projektů zaměřených na deextinkci, založila dvě dceřiné firmy: Form Bio, platformu pro výpočetní biologii (v roce 2022), a Breaking, společnost zaměřenou na biologickou recyklaci (v roce 2024).
Ohromující ocenění společnosti Colossal ve výši 10,2 miliardy dolarů je založeno spíše na víře investorů v budoucí potenciál této Jurský park připomínající vědy než v její současné podnikání.
„Colossal je přední společností pracující na pomezí umělé inteligence, výpočetní biologie a genetického inženýrství jak v oblasti deextinkce, tak v oblasti ochrany druhů,“ uvedl Walter, který je zároveň generálním ředitelem Guggenheim Partners, v prohlášení k oznámení posledního kola financování.
„Často dostáváme otázky typu: ‚Neměly by být peníze investované do Colossalu použity na tradiční metody ochrany přírody?‘“ říká Beth Shapiro, vědecká ředitelka Colossalu, profesorka z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. „Tradiční metody ochrany přírody by si investice, které Colossal získal, rozhodně zasloužily, ale toto jsou nové peníze, noví lidé a nové myšlenky v oblasti, která je zoufale potřebuje.“
Lamm je plný nápadů, jak by věda, na které Colossal pracuje, mohla tvořit základ velkého podnikání – včetně příjmů od vlád, které chtějí buď znovu přivést k životu vyhynulé druhy, nebo zabránit vyhynutí těch ohrožených.
Vlády již dlouho financují projekty na ochranu přírody, ale rozpočet na tento typ špičkové a potenciálně kontroverzní vědy by byl nový. „Kdybyste mi na začátku roku 2024 řekli, že mi vlády budou platit za to, abych dělal takové věci, řekl bych: ‚Asi ne.‘ Teď ale vidíme, že se to mění,“ řekl.
Colossal v současné době „vede vážné rozhovory“ se dvěma vládami, z nichž jedna je ostrovní stát, o takových kontraktech na ochranu biodiverzity, řekl Lamm. Zatím však nemá žádné podepsané smlouvy. „Pro nás je to docela fajn, protože snaha o deextinkci přispívá ke vzniku technologie, kterou můžeme zpeněžit, a také technologie, na kterou lze vydávat licence,“ řekl Lamm.
„Navrácení zvířat zpět do jejich přirozeného prostředí vytváří potenciál pro pravidelný příjem z uhlíkových kreditů, přírodních kreditů a turistických daní.“ Biodiverzitní nebo přírodní kredity mají za cíl motivovat ochranu a obnovu přírodních prostředí podobně, jako se uhlíkové kredity snaží snížit emise oxidu uhličitého.
Colossal by mohl potenciálně vytvářet zdroje příjmů z těchto vznikajících trhů a možná i získat podíl na turistických daních od zemí, s nimiž spolupracuje.
Jedna z vlád, se kterou Colossal jedná (a kterou Lamm odmítl jmenovat), se zaměřuje na záchranu druhu, který je na pokraji vyhynutí a má tendenci mít převahu samců. Nedostatek samic a jejich sezonní rozmnožovací cykly způsobují podle Lamma jednak pokles genetické diverzity a jednak problém s načasováním. Úsilí vlády by mohlo trvat 25 let a stát 350 milionů dolarů, a druh by přesto mohl vyhynout, dodal.
Colossal by mohl místo toho genetickou úpravou přimět samice, aby se rozmnožovaly nepřetržitě namísto sezonních cyklů, což by zkrátilo celý proces, ale vzbudilo by to etické otázky. „I kdybychom jim za toto úsilí naúčtovali sto milionů dolarů, výsledkem by byla zaručená záchrana druhu, zkrátili bychom jim plán o dvacet let a ušetřili bychom jim stovky milionů dolarů,“ řekl.
Foto Colossal pro Forbes US
Záchrana zvířat před vyhynutím je do budoucna klíčová. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je ohroženo více než 46 300 druhů, což představuje 28 procent všech posouzených druhů. Tato ztráta biodiverzity má škodlivé dopady na planetu a narušuje rovnováhu celých ekosystémů.
Lamm i Church poukazují na to, co se stalo v Yellowstonském národním parku po reintrodukci vlků v roce 1995. Vrátily se kolonie bobrů, zlepšil se stav vrb a rozšířila se populace zpěvných ptáků. „Byla to udivující připomínka toho, že i záchrana jednoho druhu může něco změnit,“ řekl Church.
To platí obzvlášť pro druhy, které hrají klíčovou roli v udržování rovnováhy důležitých ekosystémů – a tím i celé planety. A sloni (včetně jejich dávných příbuzných, jako je mamut srstnatý) jsou podle něj „klíčovým druhem v každém prostředí, ve kterém se kdy vyskytovali, ať už jde o savanu v Africe, nebo deštný prales v Asii“.
Ne všichni jsou nadšeni
Genetická modifikace živočichů a jejich vypouštění do volné přírody s cílem řešit biodiverzitu nebo zabránit změně klimatu jsou ovšem kontroverzní přístup. „Myslím si, že oživení mamuta je nerozvážný a nepromyšlený krok a je to jen trik, jak do firmy přilákat investice,“ řekl Karl Flessa, profesor geověd na Arizonské univerzitě. „Vypouštění druhu, který je přizpůsoben chladu, v době klimatických změn, kdy jeho přirozené prostředí mizí, podle mě vyvolává etickou otázku.“
Hlavní vědecká pracovnice Shapiro uvedla, že ačkoli existují rizika spojená s modifikací druhů a jejich zaváděním do biotopů, je třeba najít řešení tak obrovských problémů. „Problém, kterému čelíme, spočívá v tom, že evoluce se nestíhá přizpůsobovat rychlosti změn ekosystémů na naší planetě. Není rozumné tvrdit, že je příliš riskantní zkoumat, co tyto technologie dokážou.“
Od svých počátků udělal Colossal značný vědecký pokrok. Vytvořil genomy pro každý ze tří druhů. U mamuta provedl úpravu genů na více než dvaceti místech spojených s adaptací na chlad, což je jedna z klíčových vlastností, kterou chce oživit.
U tasmánského tygra pracuje na kultivaci embryí v umělé děloze. Také u slonů je cílem urychlit jejich reprodukci v umělých dělohách, což není vzhledem k jejich velikosti a době březosti snadné.
Vědecká práce Colossalu by nakonec mohla mít význam i pro zdravotnictví. Pokud se umělé dělohy podaří úspěšně použít k oživení vyhynulých tvorů, mohly by najít uplatnění i v lidské asistované reprodukci. „Pokud dokážeme déle kultivovat embrya, což Colossal potřebuje, už jen tato část technologie by mohla zásadně proměnit trh s IVF,“ řekl Lamm.
Příbuzný startup Gameto, který vznikl na základě Churchovy práce, již pracuje na tom, aby IVF bylo méně invazivní a cenově dostupnější díky dozrávání vajíček mimo tělo ženy. „Technicky to s Colossalem nesouvisí, ale souvisí to s naším zájmem o výrobu sloních vajíček,“ řekl Church, který je poradcem této společnosti.
Z dlouhodobého hlediska Lamm vidí potenciál v takzvaných biovaults – biologických úložištích, která by fungovala jako knihovna různých typů tkání vyhynulých i kriticky ohrožených druhů. Ty by mohli využívat vědci pro svůj výzkum. Také očekává, že vlády budou uzavírat kontrakty na oživení vyhynulých druhů nebo záchranu těch ohrožených.
Poukazuje na vědecký pokrok společnosti, který dal odpověď skeptikům pochybujícím o tom, jak dlouho může deextinkce trvat a zda je vůbec možná. „V tuto chvíli se opravdu soustřeďujeme jen na vědu, protože pokud nebude fungovat věda, nic z toho nemá význam,“ řekl.
