V životní spokojenosti se Česku daří, ve zdravotnictví nebo boji proti korupci je naopak co zlepšovat. Co říkají aktuální celoevropská srovnání o životě a podnikání v tuzemsku?
Máme devátou nejvyspělejší ekonomiku v Evropské unii, a meziročně jsme si tak polepšili o pět příček. Nedávné srovnání ukázalo, že vše není tak špatné, jak se některým může zdát. A není to jediná zpráva, která na to poukazuje – například ve srovnání zkoumajícím sedmnáct oblastí, jako je snaha o mír nebo vymýcení chudoby, zařadila Česko jako osmou nejlepší zemi ze sedmadvacítky Zpráva o udržitelném rozvoji v Evropě.
Zlepšovat je však jistě co, a tak se Česká republika v dalším srovnání zahrnujícím jiné metriky propadla na pozici osmnácté nejlepší země v unii. Dobře si vedla podle společnosti U.S. News & World Report v oblasti dodržování lidských práv a náboženských svobod, nejhůře pak ve schopnosti růst a čelit budoucím ekonomickým výzvám.
Třináctou nejúspěšnější zemí v Evropské unii a 25. celosvětově je pak Česko podle indexu prosperity institutu Legatum. Ten ocenil především bezpečnost v zemi a kvalitu tuzemské ekonomiky, hodnocení však snížilo množství regulací podnikání ze strany státu.
Ekonomika a inovace
Foto Profimedia
Právě v hospodářství potěší jen některá čísla. Česko je aktuálně devátou zemí s nejvyšší meziroční mírou inflace v EU, podle Indexu prosperity a finančního zdraví jsme ale s podílem veřejného dluhu na HDP v rámci Unie v nejnižší třetině.
Z analýzy společnosti XTB dále vyplývá, že Češi od roku 2019 zchudli z obyvatel všech sledovaných evropských států nejvíce. Přestože se reálné mzdy začaly v roce 2024 zotavovat, jedna z nejvyšších inflací v Evropě je dokázala značně srazit dolů.
XTB
Eurostat rovněž potvrdil pokračování trendu, kdy je Česko na špici zemí s nejnižší nezaměstnaností. I poslední data ukazují, že máme jen 2,6 procenta lidí bez práce, což je téměř dvakrát méně než unijní průměr.
Máme také třináctou nejvíce globalizovanou ekonomiku v Unii a v konkurenceschopnosti je Česko podle Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu desáté.
Podle Globálního indexu inovací je v rámci Evropské unie Česko šestnácté a celosvětově třicáté. Evropská komise zemi zase hodnotí jako „mírného inovátora“, který je ale nad unijním průměrem a oproti ostatním zemím mu rychleji roste výkonnost.
Bydlení a vzdělávání
Foto Leonhard Niederwimmer / Pixabay
Úroveň bydlení je jednou z oblastí, ve které Česko za svými evropskými spojenci zaostává. Podle Indexu prosperity a finančního zdraví ji máme dokonce pátou nejhorší z celé unie. Takový výsledek souvisí především s rostoucími náklady na bydlení a jeho nedostupností.
Průměrná cena novostavby u nás zažila od roku 2015 šestý největší růst z Unie a na tisíc obyvatel připadá 509 bytů, což je v Evropě podprůměrný výsledek. Ze všech zemí Evropské unie je u nás také nejvíce municipalit na tisíc obyvatel – 58 vůči unijnímu průměru třináct.
V souvislosti s válkou na Ukrajině a zvýšením cen energií se mezi roky 2022 a 2023 stalo Česko třetí zemí s nejvyšším nárůstem lidí, kteří přestali být schopni udržet své domovy dostatečně teplé.
Ve vzdělávání je na tom Česko lépe – Univerzita Karlova se v žebříčku nejlepších světových univerzit QS umístila jako nejlepší v oblasti východní Evropy a celkově 79. v Evropě.
Česko pak má ve srovnání nejvíce středoškolsky vzdělaných obyvatel ze všech států sedmadvacítky, v podílu vysokoškoláků však zaostáváme. V počítačové a informační gramotnosti jsou ale čeští žáci zcela nejlepší z celého společenství států.
Zdravotnictví
Foto Unsplash
Podle Indexu zdravotní připravenosti Globsec má Česko v porovnání s ostatními zeměmi střední Evropy dobrou dostupnost léků, stejně jako Slovensko nebo Polsko ale skončilo pod průměrem v připravenosti na možné zdravotní krize.
Podle indexu Health at a Glance Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je Česko pod průměrem Unie i v počtu doktorů se zahraničním vzděláním, kterých máme 8,2 procenta. Ve spodní polovině unijních zemí jsme také v počtu lidí naočkovaných proti covidu-19 a těch, kteří umírají z preventabilních i léčitelných příčin.
Naopak počet lidí, kteří by potřebovali lékařskou nebo zubní prohlídku, ale nemohli si ji z finančních, geografických nebo časových důvodů dovolit, je téměř nulový. Spolu s Maltou však máme nejvyšší počet pacientů, kteří zemřou nebo se vrátí do nemocnice do jednoho roku po infarktu nebo mrtvici.
Alarmující je také průměrná délka života – v té je Česko až na devatenácté příčce z 27 zemí a stejnou pozici obsadilo i v počtu obyvatel, kteří denně konzumují čerstvé ovoce a zeleninu.
Nevynikáme ani v oblasti lékařského vývoje. Ve Světovém indexu inovací ve zdravotnictví zabírá Česko desátou příčku ze sedmnácti zkoumaných zemí Evropské unie.
Ve fiskální udržitelnosti zdravotnictví se vyrovnáme nejlepším z nich, ale v oblasti vědy a techniky jsme po Polsku a Slovensku třetí nejhůře hodnocenou zemí v Unii.
Svoboda slova a korupce
Foto EP – Laia Ros
Z obyvatel Unie jsou Češi sedmí nejspokojenější s demokracií a podle Reportérů bez hranic jsme třináctou zemí s největší svobodou médií v Evropské unii a sedmnáctou celosvětově.
Za její největší ohrožení organizace považuje „vysokou koncentraci soukromých médií a online nenávist namířenou proti novinářům“. Kromě Německa jsme však dopadli lépe než všichni ostatní naši sousedé.
Necelých osm z deseti Čechů vnímá korupci jako rozšířenou, ale pouze 28 procent ji považuje za „nepřijatelnou“. To je nejhorší výsledek z celé Unie, jelikož i na druhém Slovensku je proti ní o dalších deset procent lidí více.
Ve srovnání celosvětového vnímání korupce organizace Transparency International si Česko vysloužilo sdílenou 46. příčku s Grenadou nebo Kyprem. Toto srovnání je založeno na dotazování na vnímání korupce těmi, kteří se s ní mohou setkat. Podle organizace naše skóre snížila například loňská kauza nákupu zdravotnického materiálu v krajských nemocnicích.
Mezi zeměmi Evropské unie jsme si tak celkově vysloužili podprůměrné sedmnácté místo. Ještě hůře se umístilo Slovensko nebo Polsko.
Život
Foto Antonino Visalli, Unsplash
Jsme šťastnější, než jsme byli. Alespoň to tvrdí čeští účastníci studie agentury Gallup, která se ptala na jejich osobní pocity štěstí a spokojenosti se životem. Přestože mezi nejšťastnější země stále patří ty na severu Evropy, Česko je devátou nejšťastnější zemí Evropské unie.
V obecné spokojenosti se životem statistického úřadu Eurostat se Češi umístili na dvanácté příčce ze sedmadvaceti zemí a nadprůměrné štěstí odhalil i Better Life Index.
Dlouhodobě se umísťujeme na předních místech v pořadí nejbezpečnějších evropských a světových zemí. Podle Globálního indexu míru australského Institutu pro ekonomii a mír si Česko sice mírně pohoršilo, stále však je šestou nejmírumilovnější zemí Evropské unie a dvanáctou na světě.
Index prosperity a finančního zdraví pak loni Česko zařadil dokonce na nejvyšší příčku mezi evropskými zeměmi v rozvoji zdraví i bezpečnosti.
Radovat se můžeme také z toho, že se k sobě umíme i dobře chovat. Index Better Life nás dokonce řadí v otázce komunity na samý vrchol Evropské unie a hned po Islandu jsme druhým místem na světě, kde se nejvíce lidí má na koho v krizi obrátit.
Česko je také mezi zeměmi Evropské unie s nejnižšími počty případů fyzického nebo sexuálního násilí proti ženám. Za svůj život ho i tak zažila pětina všech českých žen od osmnácti do 74 let.
V rovnoprávnosti žen ale máme podle Světového ekonomického fóra co dohánět. Nejenže nejsme na špičce Evropy, ale nejsme ani v první stovce zemí světa. Fórum nás zařadilo až na 104. místo mezi Ázerbájdžán a Brunej.
Rovnost pohlaví je prý větší než u nás například i v Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu. Výsledek vychází především z nerovností v politické angažovanosti a ekonomických příležitostech, naopak v rovnosti vzdělání pohlaví je Česko mezi nejlepšími zeměmi na světě.
Společnost U.S. News & World Report pak vidí situaci méně negativně a řadí Česko jako mírně podprůměrnou, šestnáctou nejlepší zemi Unie pro ženy.
