Když se před čtyřmi lety objevil na obrazovkách poprvé, jen málokdo tušil, že se z něj stane výkladní skříň stanice HBO. Třetí řada Bílého lotosu, která měla premiéru 17. února na Maxu, dělá vlastně to samé, co ty první dvě, jen vyměnila herce a prostředí. A zase jí to vyšlo.
„To nemáš u sebe dost lorazepamu na to, abys přežil jeden týden ve wellness resortu?“ pronesou k sobě postavy ve třetí sérii Bílého lotosu – a vy víte, že jste doma. V luxusním hotelu s partou bohatých lidí, kteří mají vše, co si lze koupit, ale vidina štěstí se jim rozplývá v prášcích na uklidnění.
Byl to před čtyřmi lety dokonalý únik do jiného světa, když americký filmař Mike White představil Bílý lotos poprvé. Okouzlil nás krásným prostředím Havaje, pobavil odlehčeným stylem vyprávění a uklidnil, že všechen ten luxus nemusíte bohatým závidět, jelikož si obvykle vybírá daň jinde.
Když se koncept osvědčil, stala se ze seriálu antologie. Po premiéře na Havaji přišla nová parta lidí a sicilská Taormina a teď se vyrazilo na asijský kontinent, do hotelu Four Seasons na thajském ostrově Koh Samui.
Místo je přitom klíčové, jelikož se výrazně propisuje i do scénáře. Tohle není klasická dovolená v luxusním hotelu s přepychovými restauracemi a nejlepším výhledem z rooftop bazénu, tentokrát se White věnoval i spiritualitě a duševní stránce.
Hned po příjezdu jsou návštěvníci (k nelibosti velké části z nich) vyzváni, ať odevzdají po dobu pobytu své mobily, a zároveň se dočkají nabídek na různé rituály, které mají jejich mysl (pr)očistit.
A že by to v osazenstvu potřebovali skoro všichni… Je tady rodina Ratliffových, kde matka Victoria (tradičně nezapomenutelná Parker Posey) do sebe sype jeden prášek za druhým, na otce Timothyho (charismatický Jason Isaacs) zase číhá velký pracovní průšvih a jejich děti řeší problémy dospívání.
Dcera Piper chce najít sama sebe, mladší syn Lochlan překonat vlastní stydlivost a nejstarší, domýšlivý Saxon v podání kouzelně nesnesitelného Patricka Schwarzeneggera (ano, syna legendy Arnolda) zase svou povýšeností vytáčí okolí k nepříčetnosti.
Dále je tu Rick Hatchett (vynikající Walton Goggins), nihilistický a záhadný chlápek s o poznání mladší a rozpustilou přítelkyní Chelsea (Aimee Lou Wood známá ze Sex Education), která nemá ani ponětí, proč přesně s ní do Thajska zamířil.
No a pak tři dámy: Jaclyn (Michelle Monaghan), Laurie (Carrie Coon) a Kate (Leslie Bibb), perfektně obsazené a napsané postavy tří dlouholetých kamarádek, které se vidí po delší době, aby spolu zažily nové dobrodružství, ale i obnovily vzájemnou rivalitu. Jejich scény patří k těm nejlépe napsaným i zahraným, chemie mezi zkušenými herečkami funguje bezvadně.
A pár dalších postav, z nichž je potřeba zmínit Belindu (Natasha Rothwell), která se vrací z první série v rámci výměnného programu mezi resorty White Lotus.
Mike White dal zkrátka dohromady další nesourodou partu svérázných „účastníků zájezdu“, jejichž osudy se postupně začnou v mnoha případech prolínat, začnou je dohánět jejich traumata či hříchy minulosti a pobyt na ostrově se pro ně stane jakousi katarzí. Však jak se praví v seriálu v jiné symptomatické větě: „Sem se buď jezdí něco hledat, nebo se před něčím schovat.“
White, který všech osm epizod napsal a režíroval, znovu projevil cit na prokreslení postav, které pod bezchybným prvním dojmem skrývají řadu problémů a pochybností.
Postav, které nejsou vyloženě dobré ani špatné, jen zkrátka lidské. Postav, kterým se budete smát, budete s nimi soucítit, ale především vás bude bavit je sledovat. Do toho se nebál jejich konverzace proložit ani aktuálními tématy, jako je Trumpovo prezidentství nebo válka na Ukrajině, ale také buddhismem, bez něhož se v Thajsku vyprávět nedá.
Foto Fabio Lovino / HBO
Foto Fabio Lovino / HBO
Foto Fabio Lovino / HBO
Foto Fabio Lovino / HBO
Thajská série je možná dosud nejfotogeničtější vůbec: ať už samotný resort, odpočinkový ráj uprostřed zeleně, okolní zátoky, Bangkok, prostřihy na opice a různé ještěrky… Pro Evropany znavené dlouhou zimou to je neodolatelný pohled.
Zároveň to trochu působí, jako by White vyměkl. V předchozích dvou sériích si vás od začátku zaháčkoval, protože na obrazovce se pořád něco dělo. Byly tam milostné románky, nevěry, jedinečná Jennifer Coolidge, vyprávění mělo větší říz.
Tady se sice rozestaví po šachovnici zajímavé figurky, ale nad každým tahem se hrozivě dlouho přemýšlí. V šesti poskytnutých epizodách z celkových osmi se toho stane dost málo. V prvních třech takřka nic.
Navíc už se motivy v seriálu začínají lehce opakovat. Když vidíte velkou šťastnou rodinku, tušíte, že během série se idylické vztahy naruší. Zdánlivě spokojené páry i přátelství dostanou trhliny a nakonec dojde i k vraždě. White z toho sice udělal DNA seriálu, ale občas je poněkud únavné čekat, až si postavy během série projdou tradičními schématy.
Což jsou příznaky, které u prvních dvou sérií cítit nebyly. Úvodní dvě řady byly ostřejší, překvapivější, dynamičtější, vtipnější, což je zařadilo k vrcholům televizní zábavy posledních let.
Třetí řada dle poskytnutých dílů tak vysoko není. Pořád je to velmi dobrá zábava, na kterou se navíc zatraceně dobře kouká. Jen při jejím sledování nebudete chtít mobil odevzdat, ale spíš vzít do ruky.
