Do začátku letních olympijských her zbývá jen několik dnů, Eiffelovu věž už zdobí pět kruhů. Pařížské ulice i čtvrti se proměnily, o medaile se bude bojovat v samé blízkosti nejznámějších památek. Co po sobě ale největší sportovní událost světa ve městě zanechá, až olympijský oheň uhasne?
Během letních her se v červenci a srpnu podle odhadů do Paříže vypraví více než patnáct milionů fanoušků. Další miliardy pak budou závody a soutěže sledovat v televizi – minulou letní olympiádu v Tokiu zhlédly podle údajů Mezinárodního olympijského výboru více než tři miliardy lidí, což bylo dokonce o třetinu více než u té předchozí v Riu.
Přesto by hry vždy měly mít větší cíl než jen bezchybnou organizaci čtyř týdnů, kdy se konají a kdy se město, organizátoři a partnerské firmy chtějí světu předvést v tom nejlepším světle. Místu konání a jeho obyvatelům by měly prospět především z dlouhodobého hlediska, což se ovšem ne vždy podaří.
Jenže z průzkumu francouzské agentury Odoxa z loňského prosince vyplynulo, že 44 procent obyvatel Paříže si myslí, že konání her v jejich městě je špatné.
Nejčastěji zmiňovaným důvodem bylo omezení každodenního života kvůli zajištění bezpečnosti, ale také dvojnásobné zvýšení cen během olympiády a paralympiády. Zároveň se v té době báli, že se přípravy stejně včas nestihnou, což se nakonec nepotvrdilo.
Nejudržitelnější hry v historii?
Paříž se od začátku snažila poučit z nezdarů některých svých předchůdců a přistoupila k přípravám úsporně a udržitelně. Nechtěla opakovat příběh například z Athén, kde vznikla celá sportovní čtvrť s novými stadiony, ale dnes se jich používá jen hrstka a místo spíš připomíná město duchů.
Připomeňme také hry v Soči v roce 2014, které byly nejdražšími v historii, a přesto po jejich skončení začala olympijská vesnice bez využití chátrat.
Paříž se proto rozhodla, že ona naopak uspořádá nejudržitelnější hry v historii a 95 procent infrastruktury bude pocházet ze stávajících nebo dočasných budov a zařízení.
Pařížské náměstí Place de la Concorde a také Tuilerijské zahrady se proto během her promění v improvizovaná sportoviště pro skateboarding, novou olympijskou disciplínu break dance nebo basketbal.
Plážový volejbal či judo proběhnou přímo u Eiffelovy věže, u Invalidovny se bude střílet z luku, moderní pětibojaři se utkají v zahradách zámku Versailles.
Dočasná sportoviště na veřejných prostranstvích měla také přiblížit olympiádu lidem. Podle BBC organizátoři rovněž plánovali rozdat šest set tisíc vstupenek na zahajovací ceremoniál Pařížanům, nakonec však lístky půjdou k třem stům tisícům pozvaných hostů.
V původních plánech podle BBC také bylo, že vstupenka na jakýkoli zápas či závod zahrnuje bezplatné využití městské dopravy, z čehož nejen že sešlo, ale ceny veřejné dopravy se dokonce zvýšily.
Konec tradičního symbolu
Město nicméně slíbilo, že po skončení her se vše zase vrátí do původního stavu. Už teď je ale jasné, že se to tak úplně nepovede.
Radnice například rozhodla, že kvůli zahajovacímu ceremoniálu, který se bude konat přímo na řece Seině, je potřeba upravit její nábřeží, a nechala odtud odstranit ikonické dřevěné zelené boxy, z nichž knihkupci tradičně prodávali své knihy.
Ti se přitom neobávají ani tak samotného uzavření – to už si ostatně vyzkoušeli během covidu. Řada z nich se však podle magazínu Monocle domnívá, že je to definitivní konec jejich podnikání – jednak nikdo neřekl, kdy se vlastně mohou vrátit, a zároveň desítky let staré dřevěné boxy stěhování zkrátka nepřežijí.
„Vyčistit“ však město nechtělo jen nábřeží, ale i některé čtvrti. Zřejmě největší předolympijskou kauzou tak byla snaha Paříže vyřešit ještě před začátkem olympiády problém migrantů a bezdomovců, kteří ve velkém táboří v pařížských ulicích nebo v ilegálních stanových táborech.
Začalo se s jejich odsunem do nejrůznějších ubytovacích zařízení, často v regionech, což vyvolalo kritiku ze strany humanitárních organizací.
Město se brání tím, že Paříž a její okolí nemají takové ubytovací kapacity. Plán má navíc trhliny v tom, že ubytování těmto lidem zajistí jen na několik týdnů, a tak je podle odborníků pravděpodobné, že se řada z nich později zase vrátí na ulici.
Co by ale skutečně mohlo zůstat čistší, je řeka Seina, v níž se budou konat dálkové plavecké závody a části triatlonu.
U vlakového nádraží Austerlitz vznikla nová nádrž, která má zachycovat přebytečnou dešťovou vodu, díky čemuž se už do řeky nebude dostávat odpadní voda znečištěná bakteriemi. Právě kvůli ní se přitom loni musely jedny plavecké závody zrušit.
Proměna nebezpečných předměstí
Na druhou stranu, některé části Paříže se po olympiádě skutečně stanou bezpečnějšími a přívětivějšími – například Saint-Denis, oblast v minulosti nechvalně proslulá kriminalitou, která patřila k nejchudším a nejzanedbanějším předměstím francouzské metropole.
Teď tu vyrostla olympijská vesnice, která se později promění v novou čtvrť a do města přinese téměř tři tisíce bytů na prodej, třetinu celkové kapacity areálu město věnuje sociálnímu bydlení, vzniknou tu i byty určené k pronájmu studentům.
Součástí celého areálu je i několik parků, v nichž bylo vysazeno asi devět tisíc stromů a keřů. Postupně tu vzniknou i kanceláře, školy, obchody či restaurace. První noví obyvatelé se sem nastěhují koncem roku 2025.
Při stavbě se přitom opět dbalo na udržitelnost. Využily se již stojící budovy, například olympijská jídelna našla své místo v budově bývalé elektrárny.
Používaly se materiály a technologie šetrné k životnímu prostředí, jako je třeba nízkoemisní beton, dřevěné konstrukce nebo obnovitelné geotermální vytápění. Díky tomu by olympijská vesnice měla vyprodukovat jen polovinu uhlíkových emisí ve srovnání s budovami vystavěnými standardními postupy.
Jen dva nové stadiony
Podobný příběh píše i jeden z pouhých dvou nově postavených stadionů, Arena Porte de la Chapelle, známá také jako Adidas Arena, která je záměrně postavena na samém severním okraji města, aby z nevzhledného a nepřátelského předměstí protkaného silničními průtahy vytvořila novou moderní a přívětivou čtvrť.
Budova je navržena ekologicky a osmdesát procent jejího povrchu pokryje zeleň, čímž se elegantně začlení do okolních zahrad a parků, které tu postupně vznikají, stejně jako asi 850 nových bytů a dalších služeb. Po olympiádě v ní bude sídlit domácí basketbalový klub.
Druhou novou stavbou je centrum plaveckých sportů Aquatics Centre. Sedačky v obou arénách jsou vyrobeny z recyklovaných plastů.
Na další sporty se využijí také stávající slavné stadiony, jako jsou Stade de France, areál Roland Garros, park Princů nebo hala Bercy. Rekonstrukce se díky olympiádě dočkal slavný Le Grand Palais, kde budou o medaile bojovat šermíři.
Poměrně unikátní přeměnou prošla také Défense Arena, v níž se dosud konaly jen koncerty a zápasy ragby. Teď se ale stane dějištěm plaveckých závodů a zápasů ve vodním pólu.
Renovace z objektu navíc vytvořila multifunkční arénu, která je teď podle Business Insideru největší krytou halou v Evropě, jež se navíc může podle potřeby snadno proměňovat, aby se tam mohl hrát fotbal, volejbal či basketbal, a proběhnout tu může dokonce i motocyklová show.
