Mallorca, Sicílie, Kréta… Nic proti nim, ale pokud hledáte v Evropě ostrovy s daleko nižší návštěvností, musíte do míst, kde vládnou papuchalci nebo třeba na idylické dvojče Ibizy.
Kolik ostrovů vlastně ke kontinetu náleží? Sama Evropa nemá jasno. Odhad Evropského parlamentu zní: 2400 obydlených v Evropské unii. Počet ale není zásadní – klíčové jsou zážitky.
Ať už chcete zítra sednout na letadlo, anebo se proletět jen ve vaší fantazii, nabízíme v abecedním pořadí deset evropských ostrovů, které se nenacházejí na hlavních trasách letošní výživné turistické sezony.
Bozcaada (Turecko)
Patří Turecko do Evropy? Tento ostrov rozhodně ano, vždyť jen o kousek jižněji se nachází řecký Lesbos. Proto je Bozcaada trochu turecká, částečně řecká a hlavně neodolatelně středomořská.
Najdete na ní mešitu i pravoslavné kostely a také jídlo, které si nenárokuje původ v jednotlivých zemích – zkrátka patří regionu, v němž se vlivy odjakživa mísily.
Na třiačtyřiceti kilometrech čtverečných žijí necelé tři tisíce obyvatel a dostanete se sem krátkou jízdou lodí z přístavu Çanakkale. Podle antických bájí právě odsud vyrazili dobyvatelé Tróje se svým dřevěným koněm, vy se ale podobných záludností obávat nemusíte.
Největší pastí je skutečnost, že se z ostrůvku plného vinic a taveren nebudete chtít vracet domů.
Colonsay (Skotsko)
Tohle je přece spíš Karibik, možná Asie, ne? Světlý písek, blankytné moře a kolem kopce plné svěží zeleně… Fotografie ale klame. Colonsay ve skutečnosti náleží Skotsku, zemi dešťů a větru.
Opalovací krém tedy můžete nechat spíše doma. Drobounký kus země uprostřed Vnitřních Hebrid vám na oplátku nabídne únik od všeho a všech. I od kriminality.
Než se tu v roce 2006 skotský dělník vloupal do jednoho z nezamčených domů, pyšnili se místní tím, že zde žádný přečin proti zákonu nezažili od roku 1623.
Faial (Portugalsko)
Na Azorské ostrovy půjde od podzimu létat přímo z Prahy a rozhodně stojí za to. Představují ještě odlehlejší a rozlehlejší verzi oblíbené Madeiry a můžete zde pozorovat velryby nebo obdivovat třetihorní lesy, sopky či čajové plantáže.
Faial je nejzápadnější ze všech částí souostroví a byť už jsme daleko v Atlantiku, až tady teoreticky končí Evropa, neboť Azory jsou součástí Portugalska. Když ostrov v patnáctém století objevil páter Gaspar Frutuoso, našel zde jediného poustevníka žijícího v jeskyni.
Až tak řídké zalidnění už nečekejte, ale místa je na Faialu pořád dost a dost.
Formentera (Španělsko)
Nic proti tamním party, ale Ibiza není zrovna ostrov, kam byste chtěli odjet za tichem a klidem. Jen hodinu plavby od ní ale leží její protiklad.
Formentera dopřává zvídavým cestovatelům soukromé pláže a tiché bloumání přírodou, zároveň najdou místo pro večírek, byť v decentnějších kulisách než na Ibize. Z přístavu La Savina lze vyrazit na četné cyklovýlety, zároveň není Formentera žádná terra incognita: ubytování tu nabízejí cestovky i soukromí poskytovatelé.
Zdejší památník Julese Verna navíc upomíná, že o jednom z majáků čarokrásného ostrova psal legendární autor ve svém slavném románu Na kometě.
Helgoland (Německo)
Žádné spalovací motory. Tak zní jeden ze zákonů ostrova, ležícího ani ne padesát kilometrů od německých břehů. Jezdí se buď elektrovozíky, na kole anebo se zde prostě chodí pěšky.
Pevnina je na mapě blízko, ovšem mentálně tak daleko – už proto, že zde můžete pozorovat tuleně kuželozubé, dodávající pocit, že jste spíš na Galapágách.
Za napoleonských válek zde kul pikle proti francouzskému císaři britský admirál Russell a vy si jako císař můžete připadat ve chvíli, kdy si objednáte čerstvého, světově proslulého helgolandského humra. Guten Appetit!
Ios (Řecko)
Ios určitě není idylou pro striktní samotáře, spíš podobný příklad jako Formentera. Poblíž té leží Ibiza, poblíž Iosu zase Santorini, dovolenkový ráj bohatých a slavných, u nějž pravidelně kotví obrovské výletní jachty.
Na Ios se dá dostat jenom lodí, ať už ze Santorini, z Pirea či odjinud – absence letiště přirozeně redukuje počet návštěvníků. Přitom tu najdete stejně parádní bílé stavby pod stejně modrým nebem. A možná ještě krásnější pláže.
V Mylopotasu to sice žije mejdany, ale stačí trochu odbočit a vítají vás opuštěné zátoky a poklidné treky. Tucet větrných mlýnů nad městem Chora odolává času a pokud je zde skutečně pochován Homér, jak praví jedna z pověstí, vybrali mu jeho věčný odpočinek opravdu dobře.
Mljet (Chorvatsko)
Popisovat Čechům jakýkoli ostrov v Chorvatsku jako méně známý, to je těžší úkol než poslat Jaroslava Duška na vyšetření k obvodnímu lékaři. Ovšem Mljet je skutečná perla. A počet jeho návštěvníků je značně redukován skutečností, že výraznou část ostrova tvoří národní park.
Chorvatsko vyhrálo velkou loterii osudu svým mořem, které je na pohled nejkrásnější v Evropě. Mljet navíc do nepříjemně odlesněného panoramatu Středomoří naopak přidává dubové a borové háje – lesy jeho plochu obsadily z více než sedmdesáti procent.
Není proto náhodou, že bývá uváděn jako místo, kde Odysseus s božskou nymfou Kalypsó strávil sedm let. Jakkoli jsme všichni hrdinovi přáli, aby po vyslyšených modlitbách u Dia konečně vyrazil zpátky domů za Penelopé, vnitřně cítíme, že to nebylo špatných sedm let.
Mykines (Faerské ostrovy / Dánsko)
Spolu s Colonsay vítěz v kolonce absolutní únik. Faerské ostrovy jsou samy o sobě ideální destinací pro turisty, jimž se z davů dělá zle – a na Mykinesu (viz také úvodní fotografie) žije pouhá dvacítka lidí.
Jen je potřeba se sem dostat z jiného faerského ostrova Vágar: buď lodí, nebo pro ty se štědřejším rozpočtem helikoptérou. Jelikož je Mykines nejzápadnějším cípem archipelu, převládá zde pocit dovolené na konci světa. Pokud by se nad zelenými srázy objevil drak ze Hry o trůny, působil by v těchto fantasy kulisách vlastně přirozeně.
Nebe zde ale patří jiným: papuchalkům, terejům, burňákům a rackům. Málokteré místo v Evropě nabízí pozorovatelům vzácných ptáků takové možnosti.
Procida (Itálie)
Bylo by nesmyslně patetické vidět Neapol a zemřít. Daleko praktičtější je vidět Neapol a vyrazit z ní na některý z tamních ostrovů. Nabízí se noblesní a drahé Capri, případně čím dál oblíbenější lázeňská Ischia, anebo třetí diamant v náhrdelníku: malinká Procida.
Její barevné domky jako by vypadly z Latinské Ameriky a pokud na vás jde pocit již viděného, snímky z vesničky Corricella se objevily jako wallpapery ve Windows. Notebook nicméně může zůstat v batohu – na Procidě si užijete dolce vita v jeho pomalejší, klidnější verzi.
Ven (Švédsko)
Jako mnoho dalších ostrovů má i Ven svou legendu, že vznikl ve chvíli, kdy rozezlený obr švihl kusem země vstříc oceánu. Stvořil tím ráj cyklistů a místo s takovým vizuálem, že si budete připadat jako v knihách Jo Nesba.
Osrov leží v Öresundské úžině, proslavené mostem spojujícím Švédsko a Dánsko, přes nějž pravidelně cestovali hrdinové kultovní seriálové detektivky Most. Nabízí útulné kavárny, muzeum Tychona Braheho i písečné pláže.
A spoustu klidu, o který šlo v našem výběru především.