Opavský obchodní dům Breda, který nechal v roce 1927 postavit podle návrhu architekta Leopolda Bauera podnikatel David Weinstein, má snad nejhorší období své existence za sebou.
Cenný dům na opavském náměstí Republiky mnoho let chátral. Teď se ale už opravuje jeho fasáda včetně oken, a navíc začíná soutěžní dialog, který má přinést odpověď na zásadní otázku: Co v Bredě bude?
Za záchranou obchodního domu stojí Spolek na záchranu obchodního domu Breda, respektive Linda Bittová a výtvarník Kurt Gebauer, kteří v roce 2020 celou iniciativu spustili. Gebauer, který je rodákem z nedalekého Hradce nad Moravicí, totiž dlouhodobě razí vizi, aby Opava více ožila uměním a kulturou.
A také, aby nová muzea v dosud chátrajících objektech přilákala do města i peníze. „Chtěl jsem zkrátka dostat do Opavy kulturu, něco, na co se budou jezdit lidé dívat. Aby se stala takovou Florencií Slezska,“ říká sochař.
Právě zájem o Opavu Bittovou s Gebauerem spojil. „Hledali jsme nějaká vhodná místa v Opavě, kde by mohla být Kurtova galerie. Když jsme se byli podívat uvnitř Bredy, řekli jsme si, že to přece musí vidět veřejnost,“ vzpomíná na počátky boje za záchranu obchodního domu Linda Bittová.
Na ten popud se uskutečnily dvě veřejné prohlídky budovy, která tehdy byla v majetku insolvenčního správce, a vznikl nápad uspořádat sbírku na nezbytné opravy a také rozzáření Bredy stovkami žárovek, které dům v dobách největší slávy osvětlovaly.
Ve sbírce se nakonec vybralo přes půl milionu korun, což byl pro Lindu Bittovou signál, že lidé mají o opavskou ikonu velký zájem.
Sbírka, díky níž se mohla opravit například střecha, vyvrcholila v roce 2021 zmiňovaným rozsvícením Bredy, na které se přišlo podívat kolem tisícovky lidí, a to v době, kdy panovala přísná bezpečnostní opatření kvůli pandemii covidu. „Říkala jsem si, že to bude buď průšvih, anebo to nastartuje něco s obrovským potenciálem,“ říká Bittová.
Koncert na střeše
Jeden z workshopů k budoucnosti Bredy
Rozsvícení Bredy
Naštěstí se vyplnilo to druhé a zájem veřejnosti byl vedle entuziasmu Lindy Bittové a Kurta Gebauera tím, co nakonec přesvědčilo zastupitele Opavy, aby město budovu koupilo a zapojilo se do její záchrany, pro kterou magistrát počítá s investicí kolem půl miliardy korun.
Ta se teď dostává do další fáze. Po sérii workshopů a diskusí o tom, co se má v následujících desítkách let v Bredě odehrávat, aby v rámci města fungovala, startuje architektonický soutěžní dialog.
Ten by měl přinést nejen architektonický návrh rekonstrukce vnitřních prostor domu a okolního veřejného prostoru, ale i náplň budovy kombinující komerční a veřejnou část a ekonomický plán jejího fungování.
„Nyní se mohou hlásit architekti a týmy s nějakou vizí. Komise poté vybere pět až šest týmů, které budou v rámci soutěžního dialogu diskutovat s porotou a probírat své návrhy. Na jaře příštího roku nastane klasická soutěž, kdy týmy už samostatně finalizují své návrhy a s vítězem se pak podepíše smlouva,“ popisuje Igor Kovačević z kanceláře CCEA MOBA, která dialog organizuje.
Tým, který stojí za iniciativou Breda Žije: (zleva) Lukáš Žďárský, Linda Bittová, Marek Zygula a Kurt Gebauer
V porotě usedne vedle zástupců města i spolku například uznávaný belgický architekt Jan de Vylder, který byl mimo jiné na Bienále architektury oceněn Stříbrným lvem za projekt pavilonu Psychiatrické kliniky Caritas v Melle.
V rámci soutěžního dialogu se budou posuzovat také už existující návrhy na to, jak výjimečný dům využít. V týmu lidí, kteří se budoucností Bredy zabývají, je i Lukáš Žďárský, zakladatel pražského multifunkčního prostoru Vnitroblock, Kavárny, co hledá jméno a Radlické kulturní sportovny. A spolu s parťákem Jakubem Zajícem také člen výběru Forbes 30pod30 z roku 2017.
„Jeho myšlenka je, aby v Bredě vzniklo něco, co označujeme zkratkou BIT, tedy Breda Institut Talentů,“ zmiňuje Bittová. Mělo by jít o multioborový vzdělávací hub, který by měl pomáhat mladým lidem najít vysněný studijní obor, přičemž důraz by byl kladen hlavně na kreativní obory.
Podle propagátora architektury Adama Gebriana, který rovněž usedne v porotě soutěžního dialogu, je obchodní dům Breda ukázkou toho, že pokud je budova navržena kvalitně, může přečkat mnoho změn včetně toho, že se totálně změní její funkce.
Foto Slezské zemské muzeum
Foto Slezské zemské muzeum
Foto Slezské zemské muzeum
Foto Slezské zemské muzeum
Foto Slezské zemské muzeum
Foto Slezské zemské muzeum
Foto Slezské zemské muzeum
Bredu tak může potkat něco podobného jako budovu Tate Modern v Londýně. Ta byla nejprve elektrárnou, pak byla nějakou dobu zavřena a na základě soutěže v ní nakonec vznikla světově proslulá galerie.
„Breda je krásný a ušlechtilý dům, který je také nadčasový a velkorysý. Co s ním bude dál, zatím nevíme, ale ukazuje se, že budoucnost toho prostoru se bere vážně a hledá se způsob, jak ten dům využít jako nádhernou součást města,“ říká Gebrian.
Další datum, kdy mohou dát fanoušci Bredy najevo svoji náklonost, bude 3. prosince. Tehdy se bude budova, ačkoli je nyní pod lešením, opět rozsvěcet. Spolek tím chce připomenout význam podnikatele Davida Weinsteina a jeho výročí 150 let od narození. „Chceme mu tím vrátit úctu, protože pro nás je to Tomáš Baťa Opavy,“ dodává Bittová.
