Martin Brumla hrál nejvyšší basketbalovou ligu, chodil na gymnázium a ve svém volném čase brousil dřevěné brýle. To aby jednou, až vyjde ze školy, byl pánem svého času a nemusel vydělávat peníze někomu jinému. Teď má čerstvě po maturitě a věnuje se naplno svému byznysu – výrobě brýlí pod značkou Brumley.
„Přišel na to můj taťka. Někde na internetu viděl dřevěné brýle a napadlo ho, že by to mohla být hezká věc. Tak jsme doma rozebrali jedny plastové a podle nich jsme se snažili udělat ty dřevěné,“ popisuje Brumla, kterému bylo tenkrát 14 let, když se od svého otce učil technice zpracování dřeva.
Brýle Brumley z africké růže, dřeva zebrana nebo ořechu jsou vyztužené karbonovými vlákny.
Už od mládí se stýkal se staršími lidmi a přivydělával si brigádami v pohostinství. Chodil na akce po Praze, sklízel nádobí nebo zajišťoval catering na vodáckých kempech. Právě tady zjistil, že peníze nepřijdou jen tak.
„Řekl jsem si, že jestli chci jednou v životě opravdu něčeho dosáhnout, cestovat a nebýt na nikom závislý, musím se postavit na vlastní nohy,“ vysvětluje, proč se tenkrát pořádně obul do výroby brýlí. „Začal jsem víc brousit, dokonce jsem tím trávil i celé víkendy a nepolevil jsem.“ To samé se ale nedá říct o škole, kde si ve svých 17 letech nastavil individuální studijní plán.
Při této práci hrál ještě v basketbalové extralize za Sokol Pražský, se kterým se také zúčastnil mistrovství republiky v juniorech. „Myslím si, že týmové sporty jsou úplně nejlepší. Naučí vás spolupracovat s lidmi a přemýšlet dopředu. Třeba jako basket, tam taky musíte přemýšlet, jak a komu nahrát, když běží nebo jakou herní akci při hře vytvořit,“ vysvětluje.
Martin Brumla
Trvalo mu přesně čtyři roky, než své brýle vypiloval k dokonalosti, mezitím desítky rámečků zlomil a vyhodil. „Spoustu věcí jsem se musel učit sám, proto mi to trvalo déle. Třeba základní tvar se dělá na laseru. Ten jsem kdysi vyráběl v pražské firmě Kavalír,“ říká Brumla, který se právě v této dílně seznámil se svým investorem Martinem Cimburou ze společnosti Rarus zaměřující se na úpravu iPhonů ze zlata, rhodia, ruthenia, vzácného dřeva a taky krokodýlí kůže.
„V zimě 2014 za mnou Martin přišel s prosbou, abych mu vyrobil luxusní krabičku. Viděl, kolik mi je, co dělám a jak se snažím. Pamatuju si, jak jsem ho tenkrát usadil na slepované židli,“ zasměje se devatenáctiletý podnikatel. „Mé výrobky se mu líbily, a proto se rozhodl, že mě podpoří,“ vypráví Brumla, jenž tehdy získal finance na nákup materiálů a nové zázemí v dílně Rarusu.
U investora mohl nově používat frézu a jiné pracovní nástroje. Do té doby dělal vše, kromě laserování, u sebe v kuchyni. „Rád bych jednou zaškolil i někoho jiného, ale zatím na to nemám kapacitu. Musím makat, abych stihl vyrábět zakázky,“ říká s tím, že přes prázdniny prodal 80 kusů brýlí. Jedny vyjdou na tři a půl tisíce, přičemž největší hodnotu má samotná ruční práce, která u jednoho kusu zabere až čtyři hodiny čistého času.
Čtěte také: Inspiroval se Baťou a jeho dřevo s křídly teď létá z Beskyd do světa.
Své brýle z africké růže, ořechu nebo třeba dřeva zebrana prodává na internetu a ve vybraných kamenných prodejnách, jako je například pražský Czech labels & friends. „Nejvíce jdou na odbyt brýle u turistů ze Západu, kteří si oblíbili módní trend dřevěných doplňků. Navíc prodejem na internetu se často stane, že zákazník brýle vrátí, protože mu nesedí,“ vysvětluje Brumla, který u nás nemá ve výrobě slunečních brýlí konkurenci. „Čtyři roky práce nad brýlemi se zkrátka na výrobku nějak projeví,“ dodá.
„Mí spolužáci teď mají po maturitě nejdelší prázdniny v životě a já naopak makám jako blázen. Jsem permanentně v dílně nebo v kanceláři a spousta mých kamarádů mi to také vyčítá. Dokonce jsem přestal hrát basket, který mi dost chybí. Hlavně tým,“ říká s nadějí, že jednou na byznys nebude sám a bude se moct více věnovat sportu, svým kamarádům a taky cestovat, stejně jako to dělají teď jeho spolužáci.
