Bucket hats nejsou zpátky. Posledních 30 let totiž z módy nikdy nevyšly. I přesto, že spoustě lidí tyhle kloboučky nesluší a málokdo je dokáže nosit tak, aby nevypadal komicky. Kdo to bezesporu uměl, byli šedesátkoví mods, stejně jako rapeři a raveři v osmdesátých a devadesátých letech. Chcete to umět i vy, nebo vám čepice, které se v Bulharsku říká idiotka, přijde nevkusná?
Během nultých let převzaly od hudebníků kyblíkovou štafetu filmové celebrity a další známé osobnosti. Vtáhly bucket hats do mainstreamu a nakládaly s nimi tak šíleně, že se zdálo, že jejich kultovní status úplně pohřbí. Než k ale tomu došlo, vzaly je opět do rukou a hlavně na hlavu rapové a R&B hvězdy jako Yung Lean nebo Rihanna.
Rihanna
Nesmrtelnost bucket hats byla zachráněna a dnes je najdete v nabídce snad každé značky, která nabízí pokrývky hlavy. Od sportovních a outdoorových labelů jako North Face nebo Fila až po high fashion značky jako Dior, Prada nebo Chanel.
Vedle západoevropské a severoamerické tradice, které bucket hats historicky spojují s irskými rybáři a americkými vojáky a později s hudebními subkulturami, tu jsou i jiné paralelní příběhy. Izraelský, který je úzce provázaný s politikou a budováním židovského státu, a jihoafrický, který je o tanci, subkultuře a národní hrdosti.
Kyblíkový klobouk má v podstatě podobný status jako bavlněné tričko. Během dvacátého století byl součástí mnoha různých kulturních, společenských a politických kontextů po celém světě. A pokud ho chcete nosit zajímavě, hodí se vědět, který z jeho příběhů svým outfitem komentujete.
Vedle čistě funkční linie, kterou preferují rybáři a milovníci outdooru, je druhou nejčastější ta sportovní, která je provázaná s módou ulice a hudebních subkultur. Jejím primetimem jsou volné dny, noci v hudebních klubech nebo letní festivaly.
Jako první prý uvedl bucket hat do západního hudebního kontextu raper Big Bank Hank z The Sugarhill Gangu. Objevil se v něm v živém provedení hitu Rapper’s Delight v televizní show Soap Factory v roce 1979.
Ještě dříve ale v kyblíkovém kloboučku pod lokálním názvem „ispoti“ tančili mladí lidé na předměstích Johannesburgu. Byla padesátá léta a kolem pouličních soutěží v tanci pantsula se rozvinula komunita se specifickým módním stylem. Nosit ispoti znamenalo vyjadřovat respekt a lásku k jihoafrickým kulturním kořenům a opozici vůči tehdejšímu režimu.
Velmi zajímavý je také izraelský příběh, ve kterém se bucket hat jmenuje kova tembel (v překladu bláznova čepice). Jako ochranu před sluncem a větrem ho nosili první izraelští osadníci a během budování izraelského státu se stal jedním z jeho symbolů. Osadnický look zvěčnil v padesátých letech autor komiksů Kariel Gardosh. Jeho kreslený hrdina Srulik měl klobouček kova tembel, kraťasy a sandály.
Proč mají značky napříč módou bucket hats tak rády? Je to doplněk, což v módním byznysu samo o sobě znamená zajímavý obchodní artikl. Výroba není technicky ani časově náročná a rozdíl mezi výrobními náklady a hodnotou na trhu může být značný. Bucket hat je v totiž jednou z krásných zbytečností – a proto vedle provedení záleží hlavně na značce.
Těžko si představit, co při výrobě malé textilní čepice provádí třeba firma Moncler, aby si zasloužila cenu blížící se 10 tisícům korun. Odpověď je jednoduchá. Bucket hat od té správné značky je statusový symbol, stejně jako sneakers nebo kabelka.
Svůj den ve městě bez něj ale i v tom nejparnějším létě určitě přežijete. Takže rozhodnutí, jestli se přidáte do kyblíkového gangu, je jen na vás.
