Pasta Oner nechce, abyste si nad jeho dílem moc lámali hlavu. Je umělec, ale taky byznysmen. Ba co víc, kapitalista. A ještě ke všemu šťastný, i když ho to něco stojí.
Holy Grail
Dneska večer je tady prostě úplně každý. Vypadá to jako sraz první padesátky z žebříčku Forbesu, jen je kolem nějak moc barev. Jsme totiž v Hauch Gallery a úspěšné z mnoha oborů přilákal jeden z nejúspěšnějších v oboru výtvarném. Tohle je vernisáž výstavy Holy Grail, Svatý grál, a tím, kdo sem dostal tolik významných lidí, je Pasta Oner.
Umělec, který ví, že dělá líbivá díla. Takovou formu si zvolil a spoustu kritiků to zvedá ze židle. Pro ně je kýčař. „Miluju kýč!“ říká na to Pasta.
A lidi, minimálně ti, kteří dnes přišli na jeho vernisáž, milují Pastu.
Obrazy z výstavy jsou téměř kompletně vyprodané. Až letos bude jeden z nejprodávanějších českých umělců současnosti uzavírat účetnictví, má dáti, dal, bude se určitě usmívat, čísla budou černá a obrat se bude počítat v desítkách milionů korun.
Numbers don’t lie, check the scoreboard, jak praví jeden z vystavovaných obrazů. A jako tak často odkazuje na popkulturní americké ikonické filmy a postavy.
Téhle výstavě dominuje David, kterému na rozdíl od Michelangela přidělal donut, na krk mu dal oprátku ze řetězu a umístil ho do vozíku ze supermarketu. Haribo medvídci v nejrůznějších odstínech. Kultovní Mickey Mouse, rodící se tentokrát z černého vejce. Václav Havel jako potetovaný raper. Here comes fun, slibuje jiný obraz. Always buy more!
Podobných samostatných výstav má za sebou dvanáct, dokumentovány jsou v nádherných katalozích a jeho skoro dvacetiletá kariéra z něj dělá hvězdu mezi českými výtvarnými umělci. Hvězdu, která spoustu lidí irituje a provokuje. Ale proč vlastně?
Jsi umělec?
Když jsem byl malý, připadal jsem si ve společnosti, ve třídě extrémně jiný. A dost často mi to dávalo okolí sežrat. Měl jsem vždycky spoustu kamarádů, ale v určitých fázích mě kolektiv zapudil. To se mi za život stalo asi pětkrát. V dětství, v dospívání i v dospělosti. Nikdy jsem nepochopil, proč vlastně. Vyložil jsem si to tak, že jsem na ty lidi prostě moc.
Foto: Anna Kovačič
Takže to je možná odpověď na tvoji otázku – necítím se být výjimečný. Ale možná jsem v tomhle ohledu umělec, ty reakce okolí mi umožnily sám sebe takhle vnímat a tu nejistotu, kterou okolí vůči mně vytvořilo, transformovat do svého díla.
Pasta není umělec, ale kýčař. Slyšel jsi to už?
