Rekonstrukce památkově chráněných Císařských lázní za 1,4 miliardy korun finišuje a v polovině června by měla být hotová. V tu dobu, konkrétně 17. června, čeká slavnostní otevření také unikátní multifunkční sál přímo ve dvoraně neorenesančních lázní, jednoho ze symbolů karlovarského lázeňství. Jeho podobu navrhlo architektonické studio Petr Hájek Architekti.
Vestavěná konstrukce stoprocentně respektuje památkově chráněnou budovu, nijak se jí nedotýká a stojí na šesti ocelových nohách. Nový sál bude využívat například Karlovarský symfonický orchestr. Sloužit má i filmovým produkcím, divadelním představením, plesům nebo konferencím. Z toho důvodu je vestavba ve dvoraně variabilní a díky pohyblivé výšce se může hlediště rychle proměnit na konferenční nebo taneční sál, který vyžaduje plochou podlahu.
To, že není vestavba na historických částech budovy nijak napevno ukotvena, má několik výhod. „Požadavky památkářů byly takové, aby byl zásah reverzibilní a v případě, kdy bude potřeba v budoucnu nějaká úprava nebo výměna, aby nebylo nutné zasahovat do historické budovy,“ vysvětluje architekt Petr Hájek, mezi jehož další realizace patří například Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, přestavba teras Paláce Lucerna nebo dostavba Centra současného umění DOX.
Další výhodou je lepší akustika. Tím, že se sál nekotví do stávajících konstrukcí, nedochází ani k přenosům vibrací a ruchů. Akustické vlastnosti jsou ostatně jednou z předností vestavěného sálu. Jeviště je například vybaveno posuvnou akustickou stěnou a polohovatelnými přetáčivými panely, které dokážou prostor přizpůsobit nejrůznějším zvukovým požadavkům. Každá strana otočných trojúhelníků ve stropě má přitom jinou funkci. Jedna zvuk pohlcuje, druhá odráží a třetí rozptyluje.
Instalaci sálu předcházelo několik výpočtů řešících právě akustiku. „Provedli jsme několik výpočtů na různé virtuální modely. Všechno to byly pouze předpoklady. Je na nich ale možné vidět, jak by sál měl fungovat z hlediska různých zvukových frekvencí. Pomohly nám také určit, kde a v jakém rozsahu použít odrazové a pohltivé plochy. Mohli jsme i upravit návrh konstrukce tak, aby posluchači nejen dobře slyšeli, ale i viděli,“ popisuje architekt. Měření ale nadále pokračují s tím, jak konstrukce uvnitř dvorany roste, aby bylo možné případné nedostatky podchytit ještě při stavbě.
Novorenesanční budova Císařských lázní pochází z konce 19. století a je od roku 2010 chráněna jako národní kulturní památka. Jednotlivé díly nové konstrukce se do ní dostávaly skrz otevírací střechu a skládají se až na místě. „Bylo to jako stavět plachetnici v lahvi. Nejprve jsme museli vše vyrobit a nanečisto sestavit v hale, abychom věděli, že nic nechybí. Poté bylo nutné vše očíslovat, rozložit a zase sestavit v atriu budovy. Šlo o mravenčí práci, za kterou stojí úžasní technici z Gradior Tech a AVT Group,“ říká Hájek.
Barva vestavěné konstrukce je výrazná červená. „Náš návrh vychází z velkého respektu k historickému prostoru. Od začátku jsme věděli, že kolem původní stavby budeme chodit po špičkách. Chceme ji šetrně doplnit, obohatit, ale nenarušit. Někomu tvary sálu připomínají filmového transformera, někomu červeného kraba, který má ve své náruči prostor pro hudbu. Zvolená červená barva je archetypální s mnoha dalšími přesahy. Reprezentuje vzrušení a emoce, ale i strojovou estetiku konce 19. století,“ dodává architekt Hájek.