Zvukař Viktor Prášil věděl, že se budou v úterý vyhlašovat nominace na Oscara. Na oznámení ale raději nemyslel.
„Vypnul jsem si notifikace na telefonu a dělal něco jiného. Pak to jeden kamarád napsal mojí přítelkyni a ta mi to řekla,“ usmívá se muž, který byl před pár dny také součástí nominací na britské filmové ceny BAFTA. Šance na oscarový nominační zářez tady tudíž byla.
Prášil je jedním ze čtveřice Čechů, kteří jsou v různých kategoriích nominovaní na Oscara za německý válečný film Na západní frontě klid, který na jaře 2021 vznikal v České republice. Nynějších devět nominací pro novou adaptaci Remarqueova protiválečného románu je přitom vyvrcholením jednoho z nejúžasnějších a nejpozoruhodnějších příběhů letošní sezony filmových cen.
Dvouapůlhodinové válečné peklo z produkce Netflixu mělo loni premiéru na festivalu v Torontu, na platformě se pak objevilo na konci října. Angloamerické recenze byly skvělé, stejně jako divácká odezva, ale v souvislosti s výročními cenami se o filmu nemluvilo. Netflix dokonce oborovým voličům tlačil v kampaních úplně jiné tituly jako Bardo nebo Na nože: Glass Onion.
Nakonec se ale černým koněm stal právě snímek Edwarda Bergera. A podíl na tom mají i Češi.
Prášil na filmu, spoléhajícím na intenzivní výjevy válečné vřavy, pracoval na zvukovém mixu přímo na place. Český štáb pod taktovkou společnosti Sirena Film postavil bojiště o velikosti dvou fotbalových hřišť a několik set metrů zákopů v Milovicích, kde se herci a filmaři pohybovali v náročných podmínkách.
„Při natáčení takového filmu počítáte s tím, že se ušpiníte,“ konstatuje Prášil. „Já trochu míň než mikrofonista, protože většinu času trávím na jednom místě u zvukařského vozíku, ale od bahna jsou na konci dne úplně všichni a všechno,“ popisuje muž, který zaznamenával kompletní zvuk při natáčení – to znamená dialogy a veškeré hlasové projevy herců, od tichého dechu před bojem až po řev v bitvě. Všechno, co jde zpětně jen těžko vytvořit.
„To, co naopak ruší hereckou akci, se snažím vypnout, ztišit, zastavit. Ne vše jde samozřejmě technicky dokonale nahrát při natáčení,“ popisuje Prášil. Když tedy na place nezíská, co potřebuje, nahrává zvuky i samostatně bez účasti kamery. Jde jak o repliky, tak o celé dialogy, a jindy je zase potřeba nahrát dobová auta, tanky a akce s komparzem. Zkrátka vše pro potřeby postprodukce.
Na place se o zvuk staral celý tým lidí: Prášil jmenuje Ondřeje Vondráčka, Lukáše Kuchára, Jana Mesanyho, Jana Šulcka a Petera Hilčanského. „Ještě musím zmínit našeho zvukového technika ze studia Soundsquare, který se nám stará o perfektní stav vybavení a nejrůznější technické řešení – legendárního Miroslava Bastla,“ říká Prášil, který nominaci za nejlepší zvuk sdílí se čtyřmi dalšími kolegy z Německa.
„Věděli jsme, že musíme být co nejlépe připraveni, protože jakmile okolo vás začnou vybuchovat exploze, je pozdě cokoli vymýšlet a měnit. Proto jsme na přípravách začali pracovat hned na začátku roku 2021, spolupracovali jsme s kostyméry a vymýšleli akustické řešení během obhlídek lokací s architekty a produkcí,“ vypráví zvukař, který pracoval i na jiných zahraničních projektech natočených v Česku jako Armáda lupičů nebo Last Light.
Nominovaný zvukař Viktor Prášil
Nebylo ale tohle natáčení specifické mírou zobrazovaného utrpení, tudíž se chmurná nálada přenášela i na štáb?
„Vůbec ne, na place naštěstí nikdo neumírá, takže není potřeba propadat chmurám! On by se z toho člověk taky za chvíli zbláznil, když tu samou scénu jedete několikrát dokola a celé natáčení trvá několik měsíců. Neplatí, že u natáčení hororu se bojíte a při komedii mají všichni úsměv na rtech. Důležitá je dobrá nálada ve štábu při každém natáčení. A tady při natáčení panovala skvělá atmosféra, kterou vytvářel režisér Edward Berger,“ připomíná.
Na Oscara za válečný hit, který v Česku vznikal v mnoha regionech i na Barrandově, ale není jediným nominovaným Čechem. Výstřely a výbuchy se dodělávají v postprodukci a šanci na slavnou sošku mají právě i odborníci na zvláštní efekty Viktor Müller a Kamil Jafar. Müller s kolegy a kolegyněmi ze společnosti UPP usiloval o to, aby byl film co nejreálnější za použití skutečných prvků, nikoli digitálních efektů.
UPP na trikové výbavě zahraničních projektů, které se v Česku přímo točily, pracuje často: například na fantasy seriálu Carnival Row, minisérii A Small Light či zmíněné Armádě lupičů. Firma se zároveň podílela na výrobě hned několika velkých blockbusterů, jako byly Blade Runner 2049, Wonder Woman, Warcraft či naposledy Black Adam.
Jako jedno z postprodukčních studií pracovalo UPP rovněž na aktuálním seriálu The Last of Us. Jafar pak obstarával zvláštní efekty třeba na Letopisech Narnie nebo Underworldu. On a Müller sdílí nominaci ještě se dvěma kolegy.
Posledním našincem se šancí na sošku je maskérka Linda Eisenhamerová, nominovaná spolu s Heike Merker. Za sebou má práci na filmech jako Rytíři ze Šanghaje, Iluzionista, G.I. Joe, Spider-Man: Daleko od domova nebo opět Armáda zlodějů.
Německá produkce Na západní frontě klid celkem zaměstnala desítky českých firem a utratila za místní služby a zboží 430 milionů korun. Bez nadsázky jde proto říct, že se do určité míry jedná o český film – zahraničních filmařů přijely jen jednotky ve vedoucích pozicích, Češi byli třeba i kaskadéři či statisté.
Prášil se nyní chystá do Los Angeles na slavnostní ceremoniál 12. března. „To už se třeba nemusí nikdy opakovat. Nejdřív ale letíme v únoru do Londýna na předávání cen BAFTA a poté se přesunu asi na čtrnáct dnů do L.A., kde jsme nominováni ještě na CAS Awards, což jsou významné zvukařské ceny. Jako poslední budou právě Oscaři,“ shrnuje.
