Česká mostárna MCE Slaný tento týden usadila hlavní část nového mostu, který propojí slovenské Komárno s maďarským městem Komárom. Středový pylon má od paty až k vrcholu 118 metrů, a stane se tak novou dominantou slovensko-maďarského pomezí.
Po dokončení půjde o druhou nejvyšší stavbu v okruhu 50 kilometrů. Se zprovozněním nového mostu mezi Slovenskem a Maďarskem, jehož náklady dosahují 118 milionů eur (v přepočtu zhruba tři miliardy korun), se počítá během příštího roku.
„Byla to pro nás zajímavá zkušenost, protože takových pylonů v Evropě moc není. Podobné technické řešení má most v Ústí nad Labem, ten se ale stavěl před 20 lety,“ uvedl jednatel MCE Slaný Igor Chorovský.
Česká firma je dcerou rakouské společnosti MCE a přes Dunaj už jednou stavěla: ve Vídni železniční most přes zimní přístav a kanál Dunaje, na rakouské dálnici A1 most přes řeku Ybbs a v Bratislavě známý most Apollo.
V Praze patří mezi nejznámější realizace MCE Slaný ocelová konstrukce Lochkovského mostu (v konsorciu s Max Bögl Stahl- und Anlagenbau) nebo Trojský most (spolu s Metrostavem), který v roce 2015 získal ocenění v soutěži The European Steel Design Awards. Letos firma dokončila stavbu nového mostu přes vodní nádrž Hracholusky, a to unikátním způsobem montáže za pomoci otáčení konstrukce.
Středový pylon pro aktuální most v Komárnu váží dva tisíce tun, a musel být proto vyroben po několika částech a usazován za pomoci speciální zvedací plošiny. „Šlo o netradiční způsob montáže, protože plošina, která sama váží 40 tun, musela postupně vystoupat od vodní hladiny až k vrcholu,“ doplnil Igor Chorovský.
Řešení je unikátní i technologicky – pylon, z něhož budou vějířovitě vybíhat nosná lana, je asymetrický a hladinu Dunaje protíná v šikmém úhlu.
MCE Slaný měla loni obrat 519 milionů a 212 zaměstnanců. Firma je činná po celém světě. Podle výroční zprávy v letech 2019/2020 očekává zakázku na výrobu 50 mostů do Afriky s opcí na dalších 150.
Zároveň jedná o mostu dlouhém 1050 metrů na Srí Lanku a do Francouzské Guyany dodává speciální díly pro odvod spalin ze startovací rampy rakety Ariane 6.