Ručně tkané vlněné deky od Kateřiny Soukupové připomínají pikniky z první republiky. Tehdejší výrobky s nadčasovým stylem a kvalitou vydržely i celé generace. A přesně k tomu se Soukupová vrací a doufá, že i její výrobky budou stejně módní a funkční i za několik desítek let.
Čtěte také: Sklo českého designéra kupují luxusní restaurace na celém světě
Sbalené piknikové deky v zemitých barvách s kostkami nebo proužky jsou převázané ručně vyráběnými koženými popruhy. Stačí je popadnout a vyrazit do parku. Teď ale leží vyskládané v nástěnných policích, kousek vedle nich jsou deky na doma a přehozy, naproti je do komínků vyskládané ručně tkané povlečení. Na zdi proti vchodu do téhle dílny a obchodu v jednom visí ručně tkaný oboustranný koberec – kelim.
Jejich autorka Kateřina Soukupová stojí uprostřed svého ráje v Praze na Vyšehradě a směje se. Důvodů má dost. Její výrobky se díky sílícímu trendu slow fashion prodávají čím dál lépe. Jako textilní výtvarnice pracuje i pro filmový průmysl, a naposledy se tak její výrobky blýskly například v americkém seriálu Knightfall.
„Češi už umí ocenit kvalitní ruční práci. Když jsem začínala a zákazníci tady viděli deky třeba za dva tisíce, reptali, že to je moc drahé,“ vzpomíná na svoje začátky Soukupová.
Tehdy ji to trápilo, ale své vize navrhovat a ručně tkát deky a další textilní výrobky se nevzdala. „Dneska je to úplně jinak. Lidé sem přijdou a řeknou, že to je levné. Už umí ocenit přidanou hodnotu ruční výroby i přírodních materiálů,“ říká.
Zákazníci se o ní většinou dozvědí na sociálních sítích nebo přicházejí na doporučení. Zatímco předloni například vlněných dek prodala necelou stovku, minulý rok jich bylo již skoro o třetinu víc. Své deky, povlečení i přehozy vymýšlí a navrhuje, vlastní výrobu pak zadává do dvou malých rodinných tkalcoven v Česku.
Kromě toho i sama vyrábí ručně tkané vlněné koberce na zakázku. Se zákazníky vybírá tvar i barvu, která se bude pro daný interiér hodit nejlépe. „Pro jeden pár jsem tkala koberec, který měl tvar písmene U tak, aby byl jen kolem postele. Přece jen je nesmysl mít koberec pod postelí,“ směje se Soukupová. Výroba takového koberce zabere v závislosti na velikosti třeba i čtyři měsíce, ročně proto textilní výtvarnice zvládne jen několik kusů.
Stále víc času jí ale zabírá práce pro filmový průmysl. Začala s ní před pár lety nenápadně, nyní už většina obratu pramení právě ze spolupráce s filmaři. „Dělám textilní dekorace jak pro velké filmy, tak pro reklamy. Vytvářím i různé textilní předměty, jako byla třeba hlava českého lva nebo pes pro Innogy,“ vysvětluje Soukupová.
Její práce se už objevila kromě českých pořadů třeba i ve zmíněném seriálu Knightfall, Duna, První republika nebo filmech Letopisy Narnie, Snowpiercer, Dítě 44 nebo Příběhy obyčejného šílenství a v řadě dalších. Takové projekty ji baví nejen proto, že představují zajímavý byznysový příjem. „Vyzkouším si tak i různé technologie, ke kterým bych se jinak nedostala, jako je barvení látek nebo potisky,“ říká s nadšením.
Největší radost jí ale v poslední době udělala zákaznice, která si u ní před 10 lety nechala utkat koberec. „Teď s ním přišla, že ho potřebuje vyčistit. To mě potěšilo víc, než kdyby si přišla pro nový. Ráda dělám věci, které s lidmi budou žít i celé generace.“
