Mohla to být obyčejná kancelářská budova. Tenhle projekt má ale ambicióznější obrysy. Má se stát dominantou nové části pražského Smíchova i bankovního světa.
Česká spořitelna, největší banka v Česku, odhalila plány chystaného kampusu a svého nového sídla, které mají vyrůst za pět let mezi Radlickou lávkou a Smíchovským nádražím. Patří do něj čtyři nové budovy, promenáda lemovaná obchody a restauracemi, coworkingový prostor pro lidi zvenku, ale i koncertní hala a kinosál, na jejichž podobě se mají podílet přední české firmy.
„Historicky byla banka středem komunity a k tomu se chceme také vrátit,“ říká Martin Matras z České spořitelny, který má celý projekt na starosti. Nový kampus se bude rozkládat na ploše 85 tisíc metrů čtverečních uprostřed projektu Smíchov City. Tohle nové „město“ na Smíchově má vystavět developerská skupina podnikatele Luďka Sekyry.
S ním Česká spořitelna stavbu a podobu konzultuje kvůli rázu okolí, kampus je od počátku v Sekyrových plánech srdcem chystaného „nového Smíchova“. Faktický ráz kampusu samotného si ale řeší banka sama. Budovy spořitelny budou postaveny podle vítězných návrhů architektonického studia Baumschlager Eberle Hnilička.
Rozsáhlá výstavba bytů a kanceláří, která je rozdělená do dvou etap a stavba spořitelny spadala původně do té pozdější, měla začít už v letošním roce. Sekyra Group ale podle našich informací stále nemá všechna potřebná povolení. „My doufáme, že se budeme stěhovat v roce 2025. Nyní čekáme na územní rozhodnutí,“ doplňuje Matras. A dodává, že v další fázi Česká spořitelna koupí od Sekyry pozemky výhradně pro své budovy s povolením stavět. Kdo pro ni projekt zhotoví, zatím není jasné.
„Přesouváme se jednak z praktických důvodů, potřebujeme místo, ale také proto, že nový prostor má odrážet změnu strategie České spořitelny,“ pokračuje Matras. Česká spořitelna má nyní dvě budovy v Praze 4 a další zaměstnance rozeseté ještě na jiných místech. Kampus je navržený tak, aby se sem pohodlně vešly až čtyři tisíce lidí.
„Měníme styl fungování na agilní týmy, které spolu mají více spolupracovat, a přesně to můžeme podpořit tou budovou,“ vysvětluje Matras, jak přemýšlejí o rozvrstvení prostoru v bance. S částí tohoto jim pomáhá česká firma JuiceUp, která se věnuje takzvanému sociomapování a spolupráci lidí ve firmách. Sám Matras absolvoval 300 různých rozhovorů se zaměstnanci banky, podle nichž teď upravují kanceláře i další místa. „Navrhli jsme třeba jógovou terasu na straně, kde bude vycházet slunce,“ dodává.
V kampusu, jehož starší obdobu je možné vidět v rakouské Vídni, je plánovaná školka pro zaměstnance i pro veřejnost, přednáškový sál k pronájmu nebo již zmíněné menší kino. Česká spořitelna už jedná například s organizátory filmových festivalů, že by jim během akcí propůjčili prostory.
Dominantou interiéru má být také velká prosklená koncertní hala s výhledem na řeku a skálu s Vyšehradem. Banka chce, aby tenhle sál byl skvost mezi skvosty a aby jím vznikl nástupce koncertní budovy Rudolfinum, jehož stavbu spořitelna v roce 1885 financovala.
Jednat o dalších prvcích do interiéru plánuje banka s dalšími českými firmami, třeba se sklářským Lasvitem nebo Preciosou. Martin Matras, který se plánování kampusu věnuje poslední rok, by rád, aby si jeho stavbu a interiér vzala každá z firem či umělců za své a vložila do ní svůj autorský rukopis.
Budova bude progresivní, i pokud jde o moderní technologie či ekologii. Příkladem je třeba část zelené střechy a terasy, které budou v případě intenzivního deště zadržovat vodu a vypouštět ji postupně a podle potřeby okolí. V budovách se chystá výdejna e-shopu a systém ukládání dodaného zboží. Projekt řeší dobíjení elektromobilů a další aktuální témata.
Česká spořitelna, respektive skupina Erste, vzhledem k těmto plánům počítá s velkorysým rozpočtem. Náklady na stavbu kampusu v tuhle chvíli odhaduje na jednotky miliard korun. Část nákladů se jí bude postupně vracet pronajímáním ploch – v kampusu mají být kavárny, obchody, čistírna i restaurace. Například ve vídeňském kampusu fungují pop-upy, které se průběžně proměňují.
