Zatím se uskutečnil jen v Portugalsku a Lucembursku. Letos parabolický let vyzkouší poprvé i dvacítka studentů v Česku. Budou součástí posádky na palubě Airbusu A310. Díky tomu zažijí stejně jako skuteční astronauti stav beztíže.
Mise Zero-G je součástí národního projektu Česká cesta do vesmíru, který má propojit vzdělávání a popularizaci vědy s posilováním českého kosmického průmyslu.
Dvacet žáků a studentů od třinácti do osmnácti let doprovodí i Simon Klinga, sedmnáctiletý vědec, zakladatel a vedoucí týmu LASAR, a také člen letošního výběru Forbesu 30 pod 30. „Už se na to moc těším, bude to pro mě úplně nová zkušenost,“ říká.
Právě on je je jedním z velkých propagátorů vesmíru a popularizátorem vědy. Už od dětství stavěl malé funkční rakety schopné vyletět až dvě stě metrů vysoko, aby loni odstartovala na raketě SpaceX Falcon 9 do vesmíru i jeho první česká studentská družice LASARsat.
Ta na oběžné dráze poslouží k výzkumu technologie, která má být schopna resetovat nefunkční satelity za použití vysokoenergetického laseru.
Se svým týmem sklidil úspěch nejdříve v mezinárodní soutěži Conrad Challenge pořádané NASA v Houstonu a za nápad si vysloužil ocenění na celosvětové soutěži Moonshot Awards v New Yorku, kde uspěl v konkurenci více než devíti set účastníků ze 112 zemí.
„Byla to skvělá příležitost. Jsem vděčný za to, že mám tu možnost seznamovat se už během střední školy s lidmi, kteří jsou daleko dál než já, jsou chytřejší, vyspělejší, dokázali toho daleko víc. Je to velká motivace,“ svěřuje se Simon Klinga.
Se svým týmem má proto dál v plánu ukazovat, že Česko může být známé jako ta země, kde je normální, že středoškoláci posílají své vlastní družice do vesmíru. O tom, že popularita vesmíru a toho, co se v něm děje a může dít, roste, svědčí i to, že tým LASAR se z původních pěti členů rozrostl na současných čtyřicet lidí.
„Doufám, že se k nám budou přidávat další. Třeba i někdo z posádky mise Zero-G,“ dodává Klinga. I proto plánuje daleko více přibližovat svou práci a vědu mladým lidem na sociálních sítích a skrze nejrůznější projekty a videa.
Projít výběrem mise nebylo nic snadného. Od podzimu loňského roku zahrnoval několik etap testování, které simulovaly skutečný proces výběru astronautů.
Kadeti, kterých bylo na začátku 861 z celé země a na konci jich zůstane dvacet, postupně prošli testy zaměřenými na komunikační schopnosti i schopnost motivovat ostatní, v další fázi pak testovali jejich angličtinu, paměť i rychlost reakce a prostorové uvažování nebo rozpoznávání emocí. Nevyhnuli se ani fyzickým testů, protože právě kondice je pro astronauty klíčová.
Ti nejúspěšnější zažijí už 30. března pocit beztíže na palubě speciálně upraveného Airbusu A310. Odstartuje z pražského letiště a během přibližně tříhodinového letu bude provádět parabolické manévry, které vytvoří stejný stav, jaký zažívají astronauti na oběžné dráze.
Kromě Simona Klingy se na palubě se studenty ocitne i umělec Yemi A.D., který založil neziskovou organizaci Moonshot Platform pro podporu mladých inovátorů, popularizátor kosmonautiky Jan Spratek a žena, jejíž identita ještě zůstává skrytá.
Posádce bude velet Aleš Svoboda, armádní bojový pilot a také český člen záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury.
Spojení letu Zero-G a národního projektu Česká cesta do vesmíru má hlavně inspirovat budoucí generace a přitáhnout mladé lidi ke studiu matematiky, fyziky i přírodních věd. A právě vesmír je údajně tím nejlepším inspiračním faktorem, aby se děti chtěly technikou zabývat.
České republice to navíc může přinést jen plusové body. Vesmírné programy mohou nakopnout ekonomiku celé země.
Vědě se věnuje i Lucie Ráčková, kterou k vesmíru nasměroval její výzkum stresu polárníků na Antarktidě. Sedmadvacetiletá vědkyně a rovněž členka letošního výběru 30 pod 30 nedávno dokončila doktorát z environmentální fyziologie, mladého oboru úzce spojeného s astronautikou.
Je také pravděpodobně zatím jedinou Češkou, která absolvovala prestižní Space Studies Program na International Space University.
Ve své práci ve společnosti Honeywell se snaží snižovat lidské chyby a zlepšovat jejich rozhodovací schopnosti, což přispěje jednak k inovacím a jednak to zajistí spolehlivější a bezpečnější leteckou dopravu. Potenciál vidí i v astronautice.
Lucie podporuje i začínající vědce, například ve výuce na havajské univerzitě, a sama tvrdí, že stát se astronautem není nedosažitelný cíl.
Pravidelně se podílí také na trénování cvičných astronautů a přednáší pro ICEE.Space nebo Asclepios o výzkumu člověka ve vesmírném sektoru, o roli a možnostech cvičných misí. Poukazuje mimo jiné rovněž na roli žen ve vědě.
