Prezident Petr Pavel měl na podpis zákona tři termíny, nakonec zvolil ten nejbližší, a ve čtvrtek se tak česká kryptokomunita definitivně dočkala. Legislativní změna, která nemá v České republice obdoby, tak nejpozději v pondělí zamíří do Sbírky zákonů. Co změna přinese? Na to jsme se ptali těch, kterých se nejvíc týká.
Revoluční změny jako časový a hodnotový test pro kryptoměny a právo na bankovní účet (nejen) pro kryptofirmy se staly součástí zákona, se kterým zdánlivě nesouvisí.
Legislativa nese krkolomný název zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti a původně měl dělat jen to, že do českého práva zavede nové předpisy Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu.
Pojítkem se světem kryptoaktiv bylo původně pouze to, že do naší legislativy implementuje evropské „kryptonařízení“ MiCA.
Předkladatelům se ale podařilo do zákona vložit také revoluční pozměňovací návrh, který napravuje jednu poměrně velkou nespravedlnost pro držitele kryptoaktiv (dosud zcela rozdílná pravidla pro kryptoaktiva a cenné papíry) a jeden bizarní paradox, jenž dlouhá léta vedl k masivní šikaně českých kryptofirem.
Problém spočíval v tom, že přestože měly české kryptospolečnosti právo v oboru svobodně podnikat, české banky hromadně využívaly chybějícího práva těchto společností na bankovní účet a účty kryptofirmám začaly masivně rušit a odmítat zakládání nových.
Vzhledem k tomu, že vlastnictví účtu je u nás nutnou podmínkou firemního podnikání, dostávali se podnikatelé do paradoxní situace.
S tím je teď ale konec. Jaké budou konkrétní dopady změny a jak zákon vnímají, jsme se zeptali představitelů českého kryptoprůmyslu.
„Zákon přináší dlouho očekávanou harmonizaci daňových pravidel pro prodej kryptoměn s jinými finančními aktivy, jako jsou akcie nebo ETF. Nejde o úlevu či výjimku, ale o odstranění legislativního paradoxu, kdy se ETF na bitcoin danilo jinak než samotný bitcoin,“ říká ředitel a spoluzakladatel burzy Anycoin.cz Marek Kyrsch.
„Česká republika tímto krokem následuje Německo nebo USA, kde podobná pravidla platí již delší dobu – hlavní rozdíl spočívá v délce časového testu. V ČR byl stanoven na tři roky, zatímco například v Německu nebo USA stačí kryptoměny držet jeden rok pro osvobození od daně z příjmů. Hodnotový test zase zjednoduší používání bitcoinu k platbám, jelikož fyzické osoby nebudou muset řešit daňovou povinnost u menších transakcí,“ dodává Kyrsch.
Samé paradoxy
Paradox rozdílného přístupu ke kryptu a cenným papírům vyšel v plné síle najevo po dokončení celoevropské direktivy MiCA (Evropské nařízení o kryptoaktivech). Na základě tohoto nařízení se z nich totiž na jedné straně stal standardní, regulovaný investiční nástroj, jenže podle tuzemské legislativy zároveň zůstala „věcí“.
Z toho pramenil vznik daňové události prakticky při jakékoli jejich směně, a byla tak oproti cenným papírům ve značné nevýhodě.
Neplatil pro ně totiž takzvaný časový test, jaký známe u cenných papírů, kdy je příjem z prodeje akcií po třech letech držby osvobozen od daně. Kryptoaktiva se také musela na rozdíl od akcií danit, i když roční příjmy z jejich prodeje, nebo dokonce jen směny (například nákup za krypto) nepřesáhly hranici sto tisíc korun.
Paradox se ještě více umocnil na začátku loňského roku, kdy se na trhu objevila první americká spotová bitcoinová ETF, tedy na kryptoaktivu založený akciový produkt, na který se časový test vztahuje.
Změna se podle něho dotkne převážně fyzických osob, ty ale prý stejně na českém kryptotrhu tvoří naprostou většinu investorů, společnosti podle něj dnes v Česku představují jen asi dvě procenta klientů. Jako další z pozitivních dopadů vidí to, že by zákon mohl motivovat dlouhodobé investory k realizaci zisků v České republice, čímž se zvýší stabilita trhu.
„Na Anycoinu jsme zatím nezaznamenali výrazné změny v chování investorů po oznámení časového testu, ale očekáváme, že po jeho zavedení může dojít k většímu objemu prodejů u těch, kdo drží kryptoměny delší dobu a nyní mohou realizovat zisk s jasnými daňovými podmínkami,“ dodává, ale zároveň upozorňuje, že stále není jasné, jakým způsobem se bude časový test dokládat.
Možným úskalím dokazování splnění nároku na tříletý časový test jsme se podrobně věnovali v prosincovém rozhovoru s advokátem Kirillem Juranem.
Česko jako lídr v kryptu?
Změna je vnímána pozitivně i na mezinárodní úrovni. Kyrylo Khomiakov, středoevropský šéf největší světové burzy kryptoaktiv, společnosti Binance, vítá schválení zákona a myslí si, že se země může podobnými kroky nepozorovaně stát kryptoměnovým centrem a lídrem v oblasti inovací v rámci Evropské unie.
„Jedním z klíčových prvků tohoto zákona pro naše uživatele je zavedení tříleté doby držení pro daňové osvobození zisků z prodeje kryptoaktiv. To znamená, že pokud investor drží kryptoaktiva déle než tři roky, zisky z jejich prodeje nebudou podléhat dani. Tato úprava přibližuje investice do kryptoměn podmínkám platným pro investice do akcií a podporuje dlouhodobé držení kryptoaktiv.“
„Jednohlasné schválení tohoto zákona všemi členy parlamentu vysílá silný signál, že Česká republika je připravena podporovat inovace a vytvářet příznivé prostředí pro rozvoj kryptoměnového sektoru. Věříme, že tyto kroky přispějí k dalšímu rozvoji a posílí postavení České republiky na evropském i globálním kryptotrhu,“ dodává.
Martin Bruncko, ředitel slovenské společnosti Schuman Financial, která stojí za jedním z prvních licencovaných evropských stablecoinů, si myslí, že zákon povede k větší daňové srozumitelnosti, což přinese hned dva benefity – podporu dlouhodobých investorů a ta pak minimalizaci podílu spekulantů.
„Zavedení časového testu pro kryptoměny je pozitivním krokem k větší transparentnosti. Férová regulace a efektivní daňový systém jsou klíčové pro širší adopci digitálních aktiv. Věříme, že i stablecoiny jako EURØP budou hrát zásadní roli v budoucnosti finančního systému v Česku,“ říká.
Ondřej Macháček, ředitel české vývojářské kryptospolečnosti CleevioX, nicméně dodává, že schválení zákona není důvod k usnutí na vavřínech.
„Konečně jsme se dočkali jasnějších pravidel, která přinášejí stabilnější prostředí. Nyní je ale třeba dál usilovně pracovat na tom, aby se kryptoprůmyslu v Česku dařilo ještě lépe (více než na českou úpravu naráží na samotné nařízení MiCA – pozn. redakce). Zásadní bude, jakým způsobem přistoupí regulátor k licenčnímu procesu. Ten by měl být nastaven tak, aby se stal nejrychlejším v celé EU. Právě to by podpořilo konkurenceschopnost České republiky a nasměrovalo ji k tomu, aby se stala fintech- a kryptohubem Evropy, “ upozorňuje Macháček.
„Inspirací nám může být Litva, která efektivním licencováním a příznivým regulačním prostředím přilákala miliardové investice do fintechu,“ dodává Macháček.
„Průměrná doba získání EMI licence (licence vydavatele elektronických peněz – pozn. redakce) v Litvě činí tři až šest měsíců, což je výrazně kratší než v jiných zemích EU. Litva vydala 276 EMI licencí, což znamená nárůst o 400 procent od roku 2017. Aktuální podíl fintechu na HDP dosahuje až 6,5 procenta ve srovnání se dvěma procenty v roce 2017,“ srovnává Macháček licencování kryptofirem s fintechovými společnostmi v minulosti.
