„Takhle jsem si tenkrát to podnikání nepředstavoval,“ říká Tomáš Babinec ve své pražské kanceláři a kolem sebe má vyskládané barevné konzervy s paštikami, sádlem a dalšími masnými výrobky. „Před čtyřmi lety jsem objednal půl tuny vepřového masa, že vyrobím poctivé paštiky. První směna trvala 18 hodin a za tu dobu jsem udělal 300 konzerv. Byl jsem totálně vyčerpaný, do toho jsem nastydl a u lékaře dostal antibiotika,“ líčí slovenský podnikatel první zkušenost s výrobou.

Ale nevzdal se, a teď každý měsíc vyrobí 5 tisíc „Čongrád“, které prodává v obchodní síti Sklizeno, objevuje se s nimi na víkendových farmářských trzích a spolupracuje s Karpíškovým řeznictví Naše maso.

Taky se ptáte, proč vlastně Čongrády? Protože všechny paštiky jsou vyrobené podle receptury Štefana Čongrády, slovenského dědečka Zuzany Babincové, manželky Tomáše.

_MTF07181

Zakladatelé značky Čongrády Tomáš a Zuzana Babincovi

A protože se dobrá pověst českých paštik už rozkřikla, v říjnu minulého roku dostali Babincovi nabídku od nákupčího na mezinárodním potravinářském veletrhu Sial v Paříži, jestli by nechtěli do země dovážet kontejnery paštik. „Kontejnery?“ rozesmáli se a odmítli.

Právě ve Francii si totiž uvědomili, že spíš než na kvantitu, která by jim sice přinesla větší zisk, se chtějí po vzoru italských lahůdkářů zaměřit na kvalitu. Tedy vyrábět prémiové zboží, které nekoupíte v diskontu za pár korun (Čongrády se cenově pohybují kolem stokoruny).

Na začátku podnikání měl Babinec velké oči. Chtěl koupit farmu poblíž Prahy a produkovat vlastní bio paštiky, které by následně vyvážel do zahraničí, hlavně do Německa, kde je o kvalitní konzervované výrobky zájem. Podnik rozjížděl tenkrát společně s manželkou v Mníšku pod Brdy, kde si pronajali první výrobní prostory.

_MTF07521

Myslel si, že to půjde stejně hladce, jako když s dědou Štefanem Čongrádyou brigádničil o víkendech na vesnické zabijačce. „První vystřízlivění přišlo s fakturou za pronájem prostorů. Zjistil jsem, že se nám to vůbec nevyplatilo. Maso z českého domácího chovu bylo drahé a prostory taky. A nemluvě o investovaném času,“ líčí jednatřicetiletý Slovák.

Štefan Čongrády, jehož příjmení podnik nese, byl vesnickým řezníkem. Nikdy neměl své vlastní řeznictví, ale byl velkým gurmánem. Ve všední dny se živil jako šofér autobusu a o víkendech pravidelně pořádal zabijačky v Chtelnici kousek od Trnavy, které dělal i pro své sousedy.

„Brzy mu umřela maminka, a protože byl nejstarším z dětí, musel se postarat o celou rodinu a tedy i domácnost,“ vypráví Zuzana. „S dědečkem jsme žili společně s rodiči a se sestrou, dokud jsme neodešly na školu, a dostaly jsme se do fáze, kdy jsme už maso nemohly ani vidět. Doma ho byla spousta,“ směje se Zuzana, která se díky manželově nadšení z jídla a podnikání k masu opět vrátila. 

congrady-stefan-011

Štefan Čongrády (uprostřed) na zabijačce v Chtelnici, rok 1979

S Tomášem se poznali před deseti lety na Slovensku a kvůli práci se přestěhovali do Prahy. Ona je vystudovaná stavební inženýrka, on pracuje ještě v grafické firmě, protože peníze z prodeje Čongrád investují zpět do firmy. 

Čtěte také: Pro zmrzlinu opustila šestimístný plat od Bona a rozjela sladkou success story

„K výrobě přistupujeme tak, jako kdybychom to dělali pro sebe – bez chemických konzervantů, bez lepku a z lokálních surovin. A hlavně nám to musí šmakovat,“ říká Tomáš, který sám každou várku ochutnává. Pečlivě si vybírají i dodavatele masa a zeleniny. Vepřové odebírají z bio farmy u Karlštejna a z Kralovic u Plzně, zeleninu mají od farmářů a kořenící směsi si vyrábějí sami na provozovně v Lubenci, kde pro ně pracují dva zaměstnanci.

_MTF07461

Nejpopulárnější paštika je ta „Bůčková“, protože je jemná. Tu si oblíbily hlavně ženy, zatímco muži kupují zase vepřovku a hovězí maso. Populární, hlavně tedy u gurmánů, je husí paštika se sečuánským pepřem a brandy. V jejich nabídce najdete ale taky třeba lunch meat, škvarky nebo nově sádlo s medvědím česnekem a oříšky.

„Často nám zákazníci říkají, že Májka chutná trochu jinak. Jasně, že chutná! My se přece nechceme srovnávat s Hamé,“ říká Slovenka, která společně s manželem sní o vlastním pražském lahůdkářství, kde by ke snídani podávali čerstvý chleba s paštikou nebo trnavskou pomazánkou a k obědu grilované klobásky z vlastní zabijačky. Do té doby se ale budou soustředit na rozšiřování sortimentu, aby jednou produkovali úplně vše, co kdysi Štefan Čongrády ve svém domě v Chtelnici, tedy taky čalamády, křen nebo nakládané okurky.

Foto: Michael Tomeš