Souží vás změna klimatu? Nelejte na vzácné obrazy barvu, raději si nějaký pořiďte, ideálně za sto milionů dolarů. Špičkový český vědec Vojtěch Novotný mimo jiné zkoumá v džungli ostrova Nová Guinea, co globální oteplování udělá se světem, a cestou k řešení podle něj není zavržení kapitalismu, nýbrž zbohatnutí.
Nebylo to jednoduché přistání. Vlastně se nezdařilo vůbec. Pilot s malým letadlem nepronikl skrz clonu hustých mraků, která se zformovala kolem ostrých vrcholů tamních čtyřtisícovek, takže se vrátil na výchozí letiště a do původně zamýšlené oblasti dopravil Vojtěcha Novotného až o dva dny později.
Ne, nebylo to jednoduché přistání. Předního českého biologa, který více než čtvrtstoletí vede výzkumnou stanici na Papui Nové Guineji, však nezaskočilo. Zaprvé je na komplikace v divoké přírodě chudé země, zabírající východní polovinu největšího tropického ostrova světa, zvyklý.
A zadruhé ví, že zjednodušovat jakékoli problémy je z podstaty ošidné. Toto jeho vědomí bude záhy prezentováno i v následném rozhovoru, který mohl proběhnout proto, že na něj dorazil včas, návrat z pralesa už proběhl podle plánu.
Ze základny v jednom z nejexotičtějších a zároveň nejodlehlejších míst planety profesor Novotný vyprávěl nejen o tom, jak pokročil jeho výzkum. Mluvil rovněž o kapitalismu, o Číně či o své roli manažera, přičemž všechno úzce souvisí s tím, co desítky let zkoumá v kulisách jako z dobrodružných cestopisů.
Je totiž chyba hledět na jednotlivé stromy a přehlížet kvůli tomu celý les. V tomto případě není oním lesem prales, v němž Vojtěch Novotný zaměstnává čtyři desítky Papuánců a dělá z nich vědce.
Je jím Země jako taková – planeta procházející klimatickou změnou, jež nás nutí přemýšlet o tom, zda a případně v jaké podobě přežijí trh, demokracie. „Řekl bych, že tržní mechanismy jsou skoro naše jediná šance,“ tvrdí Novotný, jehož názory jsou pestré, jen ne prvoplánové.
Novotného specializací je tropická biologie; momentálně zkoumá, jak tropický prales dokáže spontánně regenerovat. Ve zkratce, na jednom místě do něj vědci cíleně zasahují, jinde ho nechají volně bujet a zkouší přijít na pravidla, kterými se tropické lesy řídí.
I proto může mít výzkum Novotného skupiny globální přesah: v tropických horách klesá s každými tisíci metry nadmořské výšky průměrná teplota o zhruba 4,5 stupně Celsia, zároveň je jedním ze zásadních témat dneška fakt, že k udržitelné budoucnosti potřebuje lidstvo udržet globální oteplování pod nárůstem o 1,5 stupně.
Velký cíl světa odpovídá nevelkému úseku lesa, rozdílu tří set metrů nadmořské výšky. Vědci jako Novotný mohou na tomto cípu kupříkladu manipulovat s vegetací a živočichy, přemísťovat je podle toho, jaký efekt chtějí simulovat.
A zažívat to, co ke špičkové vědě tak neodbytně patří, objevování nepoznaného: „Tropické lesy jsou pořád trochu záhadou. I mezi specializovanými ekology existuje ohromně široká škála názorů: od toho, že se s nimi vzhledem k jejich specifiku nebude dít vlivem oteplování nic zásadního, až po názory, že půjde o naprostou katastrofu.“
Foto Markéta Navrátilová
A když se podíváte mimo tropický les?
Je jasné, že zejména mírné pásmo je globálním oteplováním ohroženo. Vidíme stěhování druhů na sever, v tropech zase nebezpečí pro korálové útesy… Bez diskuse: velké problémy přijdou.
Je už apokalypsa za rohem?
Je každopádně vidět, že proces globálního oteplování se přesunul z kontroverzního tématu do akceptované vědy.
Máme různé názory na to, co se stane, ale skutečnost, že působením člověka a skleníkových plynů existuje kauzálně vyvolané oteplování, už momentálně zpochybňuje jen velmi marginální část vědců či politiků.
Ovšem z vývoje řešení problému, který jsem zaznamenal, úplně velkou radost nemám.
