Nevlídného počasí se teď nějakou dobu nezbavíme, ale to neznamená, že nám musí být už jenom zima. Cestovatele rozehřejí sluncem zalité pláže, ale také adrenalin, dobré jídlo a dobrá zábava. Tady je deset netradičních tipů, kde tohle všechno můžete zažít.
1. Potápění se žraloky
Zkušení cestovatelé se žraloků nebojí, i když dobře vědí, že jsou místa, kde se do vody nechodí. Například jižně od Kapského Města nebo v Recife v Brazílii.
Čtěte také: Chcete mít klid? 6 tipů na místa, kam se vám nikdo nedovolá
Potápěči je naopak vyhledávají, jezdí za nimi na jih hlavního ostrova Fidži (tam je až osm druhů žraloků) nebo na Kokosové ostrovy. Top zážitkem je prý také plavání se skupinou žraloků obrovských v africkém Džibuti. Žádná klec, ale ani žádné hrdinství – tato největší ryba světa se živí pouze planktonem.
Žralok spíše útočí za soumraku, dál od břehu a láká ho krev. Do vody se nesmí se zraněním nebo při menstruaci. Surfeři jsou ohroženější, neboť žralokovi připomínají tuleně. Kopnutí žraloka do „nosu“, píchnutí do oka či do žáber ho odradí. Kdo plave ve skupině, je v bezpečí.
2. Jídlo v Asii
Asijské jídlo je vyhlášené. Jeho základem je rýže, dobré maso a kvalitní koření, které vás někdy přímo rozpálí.
V některých zemích, třeba v Thajsku nebo Vietnamu, je restaurací samotná ulice a jídlo se zde vaří na každém kroku. Všechno je čisté a čerstvé.
Ve Vietnamu si objednejte tradiční polévku Bun Chá, která patří mezi speciality severu. Zabere mističkami s čerstvými bylinkami, rýžovými nudlemi, kousky mletého masa, krabími rolkami, vývarem se zeleninou a citrony téměř celý stůl.
Neuvěřitelně pestrou stravu má i Barma, v Baganu ochutnejte například žluté kari (různé druhy na malé kousky nakrájeného masa, ryb nebo zeleniny v husté omáčce s rýží nebo indickým chlebem). V Nepálu si dejte dál (rýže a čočka), samosu (smažená taštička plněná bramborovou směsí), momo (taštičky plněné zeleninou nebo masem), pakoru (směs zeleniny a těsta z cizrnové mouky), masalu (maso se zeleninou a kořením masala).
Na odvážlivce pak čeká v Asii mnoho výzev. V thajském Bangkoku na ulici Khaosan road můžete ochutnat kobylky. Dobře upečené chutnají výtečně. V Malajsii zase servírují žáby na kari. Nejdříve žábu nasekají na kousky, přidají omáčku wok, kousky oříšků a obrovské chilli papričky. Vše se párkrát zamíchá a je hotovo. Chutná to jako jemnější kuřecí maso a je to výborné.
3. Indonéské sopky
Vyškrábejte se na některou z indonéských sopek. Rozhodně vám nebude zima a uvidíte to, co nikde jinde na světě.
Asi nejkrásnější sopečná scenerie Indonésie se naskýtá v národním parku Bromo Tengger Semer na východě Jávy, kde se tyčí k nebi hned několik sopek. Nejznámější z nich je stále aktivní Bromo. Dostat se na její vrchol je nenáročná procházka a po východu slunce se odsud člověku nechce odejít. Chybí už jen dinosauři a byli byste v pravěku.
Trochu náročnější bude vyškrábat se na Rinjani na Lomboku do výšky téměř čtyř tisíc metrů, což je nejkrásnější třídenní trek v Indonésii, který doporučuji každému, kdo má rád dobrodružství. Extrémně náročné je také vylézt na Gunung Agung na Bali, která se hrozivě tyčí na severovýchodní části ostrova.
4. Kuba – na daiquiri a salsu
Velkým zážitkem je jít v Havaně do 200 let starého baru Floridita, kde poprvé smíchali daiquiri. Jeho základem je rum, ovocný džus (nejčastěji limetková šťáva) a cukr. Místní daiquiri sem chodil pít i Ernest Hemingway.
Hemingwayova bronzová socha v životní velikosti se ale nachází v baru na ulici Obispo, kde „horko“ vytváří skvělá živá kapela hrající největší kubánské hity. Nenechají vás v klidu! Dejte si koktejl „PAPA“, který měl Hemingway nejraději. V Santiagu de Cuba, odkud pocházejí ti nejslavnější tanečníci a hudebníci ostrova, se chodí tančit do salsa baru La Claqueta.
5. Zimbabwe – bungee jumping do Zambezi
Stojíte na okraji lávky a nevíte, jestli je lepší dívat se dolů, nebo nahoru. Nohy máte svázané lanem, které vás má zastavit kousek nad hladinou „božské“ řeky Zambezi v Zimbabwe, jen kousek od Viktoriiných vodopádů Victoria Falls.
Adrenalin stoupá a po pár sekundách odpočítávání se vrháte do 111 metrů hluboké soutěsky. Chvíli se cítíte volně jako pták a pak už se jen houpete nad tímto zázrakem. Pod vámi proplouvají lodě se zážitku chtivými turisty, kteří se vydali na rafting.
Ten místní je považován za jeden z nejtěžších komerčních raftingů světa. Peřeje „Požírač náklaďáků“ nebo „Pracka“ si svůj název opravdu zaslouží.
6. Mexiko – skokani z La Quebrada
V mexickém Acapulcu to žije. Kromě krásných pláží, starého města a narvaných barů vám tep zvýší pohled na místní skokany v La Quebrada.
Vidět skok z 35 metrů do moře je obrovským, těžko představitelným zážitkem. Místní odvážlivci si musejí vše správně načasovat, zejména to, aby si počkali na velkou vlnu, a vyhnuli se tak vážným zranění.
Evropan si netroufne, může je ovšem sledovat v klidu z restaurace nebo dalších vyhlídkových míst. Skokani jsou milí, otevření rozhovoru o tom, jak trénují, podepíší vám tričko. Před odjezdem se doma podívejte na film Muž z Acapulca s Jeanem-Paulem Belmondem a na centrálním náměstí Zocalo si dejte nejlepší burrito svého života. Zde určitě turistu nepotkáte!
7. Italská Dolce Vita ve 2100 metrech nad mořem
Tip pro všechny, kdo nechtějí opustit Evropu. Tady totiž nikdy není zima, i když za okny mrzne, až praští.
V klubu Moritzino, který leží v 2100 metrech u lanovky vyjíždějící z La Villy, městečka v údolí Alta Badia v Jižním Tyrolsku, to prostě žije. Z vrcholu Piz La Ila, kde Moritzino stojí, se rozbíhá několik sjezdovek, mimochodem také Gran Risa, kde se v prosinci jezdí Světový pohár.
Výhledy jsou super, místní DJ ví, čím vás nadchnout, a kuchyně zdejšího gurmet restaurantu je nepřekonatelná. Třeba z Benátek se každý den vozí čerstvé ryby.
Moritzino je ale zejména bláznivý klub, kam chodí italské i německé hvězdičky, arabské princezny, nejslavnější lyžaři, Michael Schumacher, monacký princ Albert či mediální magnát Rupert Murdoch, loni v prosinci oslavil 50. narozeniny a v jeho čele stojí Moritz Craffonara, adrenalinový nadšenec, který jel třeba Paříž–Dakar, závodil na kole i skútrech, a když cestoval, bavila ho místa, kde to žije (Cannes, Monako, Ibiza). A tak z malé horské chaty vytvořil „místo večírků“.
8. Večeře v iglú v Adelbodenu
Chce to trochu vynalézavosti, ale i na večeři ve sněhovém iglú ve švýcarském Adelbodenu se můžete zahřát, i když to tak na první pohled nevypadá. Místní iglú je obrovské, má několik místností s unikátními ledovými dekoracemi a huňatými kožešinami pro případ, že by se do vás dala zima.
Konkrétní prostor pro svou večeři si můžete vybrat dle svého přání: na party pro skupinku přátel nebo na romantickou večeři ve dvou. Tradičním menu je sýrové fondue z místních sýrů a na závěr nesmí chybět ani horký nápoj Bärgli Zwärgli (káva s alkoholem a se šlehačkou).
Na místo se dostanete lanovkou, která vás po večeři sveze i dolů. Rezervace předem je důležitá. Na tenhle zážitek si ale budete muset ještě chvilku počkat, iglú je v provozu od 15. 12. 2017 do 8. 4. 2018.
9. Patagonie – pářící se tučňáci a praskající led
A závěrem ještě jedno zahřátí nezahřátí. V Patagonii je sice zima, ale nedotčená příroda, tuleni, lachtani a neuvěřitelně krásná příroda pohladí po duši. A to zahřeje.
Lodí lze prozkoumat ostrůvek Isla Magdalena, kde žije tučňák magellanský. V říjnu je doba páření, a tak mají „spoustu práce“. Další zastávkou v Patagonii je národní park Los Glaciares a jeho slavný ledovec Perito Moreno.
Je nádherný, ční do výšky 70 metrů nad hladinu jezera Lago Argentina. Byl to zážitek, slyšet silný rachot pukajícího ledu a pak vidět, jak se před námi kusy ledu hroutí do vody. I na těle vás pak zahřeje procházka po ledovci v mačkách.