Česko slaví život. Cirkus i běh v Praze se staly o víkendu zlomem po úmorném pandemickém roce. Dva mimořádně kreativní projekty – Battle of the Teams v maratonském běhu a cirkusové šapito Azyl78 jako vrchol celoročního boje Cirku La Putyka proti covidové beznaději v kultuře – pomáhají oslavit život v jeho plnosti.
Světově ojedinělý projekt, který ze zcela individualistického a v zásadě osamělého sportu, maratonského běhu, stvořil týmový zápas, odstartoval v 6:30 ráno.
Karlův most poprvé ve své historii zažil na svých staletých dlažebních kostkách start běžeckého závodu světové úrovně. Proti sobě se postavily čtyři špičkové smíšené týmy po osmi běžcích a vyrazily na třináct okruhů centrem prochladlé Prahy.
„Od okamžiku, kdy pandemie všechno zavřela, jsme se těšili na chvíli, kdy bude náš milovaný sport zpátky. Čím déle to trvalo, tím víc jsme si ten návrat přáli. A pro nás v RunCzech byla otázka: Chceme restartovat s našimi tradičními závody? Nebo se osvobodíme od covidových řetězů něčím velkým, odvážným a novým? Přesně tak jsme přišli na koncept Battle of the Teams, totální twist v prastarém sportu. Našli jsme cestu, jak udělat tuhle velkou událost ještě dramatičtější, zajímavější pro diváky a taky ještě víc motivační, aby lidi začali běhat. Maraton jako týmový sport!“ říká nadšeně Carlo Capalbo, zakladatel RunCzech, Ital, který rozběhal Česko a pořádá maratonské závody od Prahy přes Olomouc, Karlovy Vary až po Košice a Neapol.
V nejarně studeném nedělním ránu, kdy si keňští či etiopští běžci museli zvykat na teplotu sedm stupňů Celsia, z něj zářila spokojenost: uspořádal první velký postpandemický závod na světě.
Historicky první bitvu týmů, kde se sčítají časy všech závodníků a počty obohacují prémiové body za osobní rekordy, vyhrál tým Birell před ČEZ, Volkswagenem a Mattoni. Cíl závodu, Staroměstské náměstí, pak slyšel keňskou hymnu pro nejrychlejší ženu – Purity Rioniripo i pro nejrychlejšího muže – Bensona Kipruta. V závodě si zároveň zaběhla pro olympijskou nominaci česká mistryně Eva Vrabcová Nývltová.
Myšlenku týmového boje a největší inovaci v běžeckém sportu za poslední dekády sledovala přímo v Praze atletická honorace z celého světa, byl tu například šéf maratonu v Berlíně, přenos se živě streamoval a Battle of the Teams bude mít podle všeho další kapitoly.
Na druhém břehu Vltavy, v pražské Stromovce, se zase udál zlom pro českou kulturu. Ta byla covidovým lockdownem stižena ještě daleko více než sport. Jestli byl v měsících, které zavřely kulturu a rozdělily umělce a diváky neprodyšnou zdí, někdo hodně vidět, byl to Cirk La Putyka a jeho šéf Rosťa Novák.
Neminul měsíc, aby tenhle umělecký spolek sídlící v prostorách holešovických Jatek78 nepřišel s něčím novým, inovativním, něčím, co přehluší vynucené covidové ticho. Cirkus vyrazil v koloně do ulic Prahy, herci vystupovali ve výlohách zavřených obchodů, rozjeli opravdový televizní kanál Televize Naživo, rozezvučeli obecní rozhlasy v malých vesnicích hudbou, poezií i pohádkami.
Když nemohli diváci do divadla, jezdili za nimi – do domovů důchodců, hráli před domy, na sídlišti, pro osamělé či karanténou posmutnělé lidi otevřeli speciální telefonní linku… A čekali, až se otevřou pokladny i pro kulturu. Teď jejich roční snažení o inovace korunuje bílé šapito na pražském Výstavišti, ozdobené malbou malíře Musy.
Cirkusový stan pro 500 až 800 lidí bude otevřený odteď až do září a nebude patřit zdaleka jen Cirku La Putyka. Bude scénou i pro Divadlo Na Zábradlí, Činoherní klub či Husu na provázku, vystupovat tu budou i Tata Bojs či Aneta Langerová. Start neobvyklé scény obstaralo představení Potlesk La Putyky. „Je to krásnej pocit, vidět vás diváky v 3D, plasticky a živé. Strašně jsme se na to těšili,“ říkal při zahájení představení Rosťa Novák.
Obě, snad zlomové, akce byly přitom uskutečněny za přísných bezpečnostních opatření. Důsledně se kontrolovaly PCR a antigenní testy či očkování. Sport i kultura jsou zpátky, slavení života může opatrně začít.
