S její pomocí si plní cizinci v Česku své svatební představy. Pro některé to znamená třeba to, že slavnostní tabuli zdobí lebky a pavouci, další chtějí na svatbě ledové sochy z Francie.
Petra Gatek je na podobná přání už zvyklá – šéfuje White Agency, svatební agentuře zaměřené na smíšené páry a cizince, kteří se chtějí brát v Praze. Často to jsou Američané, Britové, Australané, Kanaďané či snoubenci z Asie (především z Hongkongu). Koordinátorky z White pro ně zařizují vše od plánu a stylingu přes ubytování až po doprovodný program. Petra Gatek pro Forbes.cz popisuje, jak vypadají luxusní svatby cizinců, jejichž popularita v Praze roste.
Je pro snoubence Praha velkým lákadlem?
Když jsme v roce 2005 zakládali agenturu, byly na trhu podobné projekty tři. Dnes jich jsou desítky. To je asi odpověď na tuhle otázku. Největší boom přišel po roce 2000 – Praha se otevřela a nabídla komfort, který cizinci vyhledávají. Ubytování a služby jsou už teď srovnatelné se zahraničím.
Jaký je běžný rozpočet luxusních svateb, které pořádáte?
Někdo dá půl milionu za 15 lidí, někdo chce za půl milionu 50 lidí. Škála je veliká. Pořádali jsme svatby za dva tři miliony i víc. Někteří snoubenci mají výstřední požadavky, které ji prodraží. Třeba jsme přiváželi ledovou sochu z Francie. Doprava, zajištění náklaďáků, závory na Žofíně – to všechno bylo opravdu náročné, i cenově.
To je opravdu zvláštní přání. Vzpomenete si i na jiná?
Musíme zachovat soukromí svých klientů, ale třeba nás bavilo, že jedna nevěsta z Anglie chtěla svatbu inspirovanou Drákulou a Halloweenem. Měli jsme zlaté lebky na stolech, pavoučí sítě, dort s pavouky… Bylo to sice strašidelné, ale přesně podle jejích představ.
Předpokládám, že na styling padne velká část rozpočtu.
Když se cizinci rozhodnou pro svatbu v Praze, dají nejvíc do lokace. Je rozdíl, jestli máte svatbu v restauraci, nebo v Lobkovickém paláci. Hodně peněz padne na jídlo a dekorace – některé totiž vyrábíme přímo pro konkrétní svatbu, třeba šijeme speciální ubrusy, jmenovky a ubrousky.
Takže svatby ve velkém stylu…
Trendem jsou i ekologické svatby. Lidé si víc váží životního prostředí. Dělají se třeba oznámení na recyklovaném papíře.
Zmiňovala jste, že cizinci utrácejí za lokace. Které jsou oblíbené?
Staroměstská radnice, kostel sv. Mikuláše, Vrtbovská zahrada. Na hostinu třeba Villa Richter, hotel Augustine, který má krásnou zahradu, Mandarin Oriental… Umíme udělat svatbu za Prahou na zelené louce a přivézt všechno. Co se ale týče cizinců, obvykle chtějí klasická místa v centru.
Jak dlouho svatby cizinců trvají a kolik se jich účastní svatebčanů?Několik dnů nebo jeden. Chtějí udělat něco jiného než to, co měli všichni jejich spolužáci a rodina. A klidně ať je svatba menší. V Anglii by pozvali dvě stě lidí, v Česku třeba padesát. Američané ještě o něco méně, kolem třiceti. Nejmenší jsou asijské svatby, tam bývá tak dvacet lidí – nebo jen novomanželé.
Jsou národnosti, které chtějí mít naopak velkou svatbu?
Jedna z větších svateb, kterou jsme dělali, byla indická, na niž se sjelo přes 300 lidí. Bylo to nádherné, ale stresově hodně náročné. Byla to třídenní svatba v různých lokacích, měli jsme domluvené autobusy, ale nikdo nepřišel načas. Začali se trousit za hodinu, za dvě. A naši dodavatelé to těžce nesli, měli jiné zakázky, autobus musel být jinde. Museli jsme fungovat naprosto flexibilně.
Petra Gatek, foto: Anneli Marinovich
Naproti tomu lidé z východní Asie si místo obřadu do Prahy spíš jezdí pro romantické fotky, ne?
Trend začal poté, co se jel do Prahy vyfotit Jay Chou, obrovská hvězda – něco jako Beyoncé pro Ameriku. V roce 2014 vznikla před jeho svatbou celá řada krásných fotografií, která zaplavila Asii. Teď se na stejných místech, s Hradem, na Karlově mostě, chtějí fotit všichni. Páry přivezou spoustu šatů a jen se fotí. Nejde jim o emoce, prostě si jedou pro stejnou fotku z pražských lokací.
Jezdí se do Česka i na církevní svatby?
To je asi pořád stejné procento. Roste ale obliba symbolických svateb. Lidé se ve skutečnosti vezmou v zahraničí, protože to není tak byrokraticky náročné. Pak se udělá obřad v Česku.
A svatebčané to netuší?
Nikdo z hostů nepozná, že se nejedná o legálně platnou svatbu. Máme oddávající, kteří mají krásný přednes, je to uvolněnější. Je to až třetina svateb, které organizujeme.
Jaké se dávají svatební dary?
Už se nedávají klasické hmotné dary. Snoubenci mají často účet, na který se přispívá. Ale není to jen obyčejná žádost o peníze. Teď už mají lidé celý seznam: chceme vidět slony v Thajsku a zajít na masáže… Svatebčané už vědí, na co platí. Nebo se přispívá na charitu, ke které má pár blízko.
A co jídlo? Projevují se v něm také nějaké trendy?
Dřív byla klasika tříchodové menu a večer raut. To ještě docela často probíhá. Ale spíš je to uvolněnější. Dezert není třeba klasicky servírovaný, ale připravuje se dezert menu. Cizinci také často chtějí zkusit česká jídla, navázat na tradici.
Objevují se na zahraničních svatbách novinky, které v Česku ještě neznáme?
Dřív byly družičky vždy jen ženy, teď bývají součástí skupiny i muži. Když se jdou fotit družičky, tak jdou taky, mají i sladěné obleky.
My máme výslužku. Existuje něco obdobného?
Novomanželé dávají dárky nejbližším. Třeba novou kabelku svědkyni. A chtějí i dárky pro svatebčany. Může to být český křišťál, balíček z Manufaktury, český med, slivovice. Když hosté přijedou, čekají na ně welcome packy – lístky na tramvaj, čokoláda, voda, nějaký dárek. Napíše se osobní dopis a nevěsta s ženichem to podepíšou.
Stojí cizinci o stodolové svatby, které jsou teď v Česku oblíbené?
Před několika lety ano, mladí lidé do třiceti o ně stáli. Teď už se tomu říká country wedding a je to na vyšší úrovni, a ne tak časté.
Co je tedy letos hitem?
Návrat ke klasice ve stylu Meghan Markle. Klasické jednoduché šaty, zdobené princeznovské patrové dorty, hodně květin a zeleně. Dřív byly na svatbách kulaté stoly a vysoké dekorace. Teď se dělají hranaté obdélníkové stoly a dekorace se snižují, aby na sebe lidé viděli.
