Je to rozhodně jedna z nejlukrativnějších byznysových adres v Praze. Místo přímo nad přestupní stanicí Florenc, u tramvaje, nedaleko vlakového i autobusového nádraží, a díky blízké magistrále navíc skvěle dostupné autem. Mít tady, na pomezí centra a stále stylovějšího Karlína, obchod či kancelář je prostě trefa do černého.
Zkrátka je divné, že od roku 1985, kdy byla na Florenci postavena zastávka metra B a společně s ní i vestibul u Sokolovské ulice, nevznikla na přízemní budově žádná nástavba. Přitom o dům, který by se stal jakousi branou do Karlína, si to tady přímo říká. A už při výstavbě metra se proto počítalo s tím, že místo nad vestibulem nezůstane prázdné.
Teď se zdá, že se ledy konečně hnuly. O lukrativní prostor nad stanicí se ovšem neuchází žádný z pražských stavebních žraloků, ale sám magistrát. Florenc vytipoval jako jednu z lokalit, kde by chtěl postavit své budoucí úřednické centrum: přestěhoval by sem armádu zaměstnanců z pronajatých prostor Škodova paláce v Jungmannově ulici v centru Prahy.
„Tento pozemek vnímáme jako velice hodnotný zejména díky jeho umístění v centru města a dobré dopravní obslužnosti. A proto prověřujeme, zda nebude budova magistrátu právě tady,“ zdůvodnil úvahy města Marek Vácha z pražského Institutu plánování a rozvoje.
Jak bude budova vypadat, zatím jasné není, nicméně určitě to nebude nic malého. Při připravované rekonstrukci stanice se má totiž měnit stropní deska vestibulu, aby tíhu budovy unesla. Magistrát tak oživuje své pět let staré plány, kdy začal o svém novém sídle na Florenci uvažovat poprvé.
Tehdy se mluvilo o osmipatrové budově i detailech konstrukčního řešení. Počítalo se s tím, že nadzemní část vestibulu zmizí a východy z metra budou ústit přímo do nové budovy. Opravu stanice tehdy město vyčíslilo zhruba na 400 milionů korun, samotnou magistrátní budovu bezmála na dvě miliardy.
Město potřebuje opustit Škodův palác, pracoviště skoro tisícovky úředníků, do roku 2028, kdy mu končí nájemní smlouva s majitelem budovy – společností Copa Retail. S ní si město pláclo v roce 2006 a za dvacetiletý pronájem budovy slíbilo 4,4 miliardy korun. Obchod byl od počátku kritizován jako krajně nevýhodný, magistrát podal na firmu dokonce dvě žaloby, ale ani jednou u soudu neuspěl.
Jisté slevy dosáhla až loni tehdejší primátorka Adriana Krnáčová, když cenu pronájmu stáhla o 860 milionů. Za to ale musela firmě prodloužit nájem až do roku 2028 a vzdát se předkupního práva na budovu. Praha tedy své nové úřednické centrum stavět musí a Florenc se pro ni ukazuje jako nejlepší volba.
Výstavba budovy v čele Sokolovské ulice vzhled pražské Florence stejně zcela nezhojí. Podobu celé oblasti v 70. letech nenávratně změnila výstavba Severojižní magistrály, která ji proťala vejpůl. Kvůli silničnímu průtahu padlo k zemi těšnovské nádraží, nejkrásnější drážní budova v celém městě, i kavárenský pavilon hned vedle muzea.
Od té doby je celá lokalita jaksi nedořešená a bývá častým námětem studentských prací architektonických škol. Zajímavá je například studie někdejší studentky Fakulty architektury ČVUT Nguyen Thi Thanh Huong, která navrhla nad metrem polyfunkční blok se skleněným atriem (viz úvodní foto). Nová magistrátní budova by však měla být daleko rozmáchlejší a větší.
Kromě zmiňované výstavby Florenc radikálně promění i obří projekt „nová Masaryčka“ investiční skupiny Penta. Byznysová čtvrť z pera zesnulé architektky Zahy Hadid nabídne 90 tisíc metrů čtverečních komerčních ploch a svou organickou architekturou bude nepřehlédnutelnou dominantou celé oblasti.