Dalí i Picasso spolu. Výstava na zámku Bechyně láká na avantgardu i zvrhlé umění

Tvořili v různých obdobích, využívali různých stylů, ale všechny spojuje jedno slovo. Svoboda. Právě ona prostupuje jedinečnou výstavou, kterou na zámku v jihočeské Bechyni zpřístupnili pro návštěvníky majitelé zdejšího panství.

Zlomek rozsáhlé sbírky rodiny Stava vyzdvihuje řadu umělců hlavně z poválečného období v Evropě, kdy umění dosáhlo největší rozmanitosti. K vidění jsou díla Picassa, Dalího, Ackermanna, Légera nebo Chagala. Do galerie ve třech patrech historické zámecké sýpky se jich vešlo více než sto dvacet od jedenačtyřiceti autorů. Vybíraly a nainstalovaly je kurátorky Nicole Stava a Claudia Rajlich.

„Celý výstavní koncept zkoumá svobodu mnoha způsoby. Jednak svobodu umělců tehdy a dnes, stejně jako svobodu sběratele v tom, dát jejich umění jiný kontext. Oslavuje rozmanitost a osobní vizi,“ upozorňuje kurátorka a jedna z majitelek zámku Nicole Stava.

Základy avantgardy dvacátého století položili umělci ve Francii, kde reagovali na revoluční změny století předchozího, hlavně na fotografii, která svým způsobem odstartovala éru svobody v umění. Začala se tak stále více řešit odpověď na otázku, co je realita a jak ji zobrazovat. Vytvářely se různé styly, kterým výstava v bechyňské sýpce vzdává hold.

„V přízemí je k vidění osmačtyřicet děl od sedmnácti umělců. Je tu obraz od Marca Chagalla, díla od Ernsta Ludwiga Kirchnera, zástupce takzvaného zvrhlého nebo degenerovaného umění, kterým umělci čelili vlivu idejí národního socialismu a jímž nacisté opovrhovali a ničili ho. To nakonec Kirchnera stálo i život, když spáchal sebevraždu,“ popisuje kurátor sbírek a průvodce po galerii Jiří Novotný.

Kromě Kirchnera si tu návštěvníci prohlédnou i tolik typické dílo Salvadora Dalího ovlivněné surrealismem a rovněž Pabla Picassa. Ten je sice především zástupcem kubismu, v Bechyni jsou ale k vidění jeho grafiky z klasicistního období, kdy se vrátil zpátky k figuře.

Cenné jsou rovněž obrazy Joana Miróa a také Le Corbusiera, všestranného umělce, kterého proslavily především architektonické stavby a jenž byl inspirací pro mnoho významných architektů dnešní doby.

V prvním patře je zastoupena poválečná avantgarda, kde už umělci odmítali předválečné ideály a hledali způsoby, jak si představit lepší svět. A stále více získávali odvahu ve svém přesvědčení, že abstrakce je cestou vpřed. K vidění je tu 49 děl od dvanácti umělců, například od Maxe Ackermanna nebo Serge Poliakoffa a Fernanda Légera.

Druhé patro zase patří autorům, kteří se chtěli od abstrakce předválečných avantgardních směrů oprostit a začít od nuly. Jednou z nich byla třeba skupina CoBrA, jež se zformovala v roce 1948, za ní následovala německá skupina Zero a později Noví realisté, založení v Paříži v roce 1960.

„Ta sdružuje umělce Armana, Jeana Tinguelyho a později Césara, jejichž díla tu návštěvníci rovněž objeví,“ podotýká Jiří Novotný.

Za pozornost stojí i samotná gotická sýpka, v níž našla galerie domov. Postavena byla za panování rodu Švanberků v šestnáctém století. V areálu zámku je nejstarším objektem a v celé zemi nejstarší zachovanou sýpkou. Citlivá rekonstrukce uchovala ze tří čtvrtin její původní podobu, ve sklepě jsou obnovené i nežeberní klenby.

Rodina Stava začala současný zámecký komplex budovat v devadesátých letech, vrací tak lesk místu s dlouhou historií.

Zámek Bechyně stojí nad soutokem řeky Lužnice a říčky Smutná a svůj renesanční vzhled získal ve druhé polovině šestnáctého století, kdy se tehdejší majitel Petr Vok z Rožmberka rozhodl nechat přestavět původně gotický hrad, který dal v roce 1269 vybudovat Přemysl Otakar II.

Vok zadal štuky a fresky vyhlášeným umělcům z Čech, Itálie a Ticina, jižního kantonu Švýcarska. To jsou i důvody, proč bechyňský zámek obdivovat. Nádvoří zdobí fresky od malíře Bartoloměje Beránka, ve Vokově sále je jedna z největších evropských sbírek dětských portrétů, jedinečný je rovněž stromový sál s pískovcovým pilířem ve tvaru suchého kmene.

Na podobě zámku se výrazně podepsal i rod Paarů, který sídlo vlastnil 233 let a nechal zbourat celé předhradí a založit anglický park.

Dnes panství vedle zámku, celého areálu a výstavních prostor zahrnuje také lesy a rybníky a spravuje je rodinná firma, v jejímž čele stojí sestry Silvia a Nicole Stava.

Jejím hlavním obchodem je sice lesnictví a prodej dřeva, rodina chce ale zároveň zámek proměnit v místo pro kulturu a moderní umění. Majitelé zrekonstruovali celou památku i její budovy, obnovit museli interiéry, včetně nábytku, obrazů i nástěnných maleb.

Zásadně se proměnil rovněž zámecký park. V zahradách je ostatně pro veřejnost připravena i druhá výstava věnovaná pro změnu sochám, na níž spolupracovala Nicole Stava s renomovanou italskou galerií Continua.

Zahrnuje instalace, za nimiž stojí Pascale Marthine Tayou z Kamerunu, Michelangelo Pistoletto, belgický multidisciplinární umělec Hans Op de Beeck, Američan Nari Ward a čechoamerický umělec Jiří Příhoda, který se specializuje na architekturu.

„Vyrobil například kopie artdecových chrličů z mrakodrapu Chrysler Building, které jsou ve výšce 150 metrů a nikdo je ze země nevidí. Nechal si je nafotit a z nýtovaného olověného plechu udělal makety v měřítku jedna ku jedné, takže mají tři a půl metru na délku. V nich je ještě překližková konstrukce a polystyren,“ popisuje kurátor a průvodce Jiří Novotný.

V prostorách zámecké jízdárny a na pár místech v parku jsou umístěna díla spoluzakladatele Fakulty výtvarného umění v Brně, profesora Vladimíra Preclíka. Všestranný umělec, na něhož se podle Jiřího Novotného začíná trochu zapomínat, tvořil z kamene, dřeva, bronzu i kovu.

Známé jsou jeho sochařské portréty avantgardy z přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století, mezi nimiž nechybí třeba Josef Čapek, Vladislav Vančura, Jan Zrzavý nebo Jan Werich.

V bechyňské sbírce je rovněž k vidění podobizna Fryderyka Chopina a jeho portrét od první manželky Zdeny Fibichové.

Výstavy, stejně jako samotný zámek budou otevřeny až do 29. září. Kromě panství ale stojí za prohlídku i samotná Bechyně.

Město je plné slavných vil z éry svého rozkvětu coby lázeňského letoviska. Na skalách mu dominuje františkánský klášter se zámkem a vysoké břehy spojuje unikátní obloukový most zvaný Duha, po kterém vede první elektrifikovaná trať v Čechách.

Proslulé je město i filmařskými návštěvami. Zahrálo si třeba ve snímku Zlatí úhoři, Metráček, Jan Hus nebo Jízda.

Vyhledávání...

Nebyly nalezeny žádné výsledky. Zkuste prosím zadat jiné klíčové slovo!

...nebo si přečtěte rubriky

American Dream!