Sedíte v sále a hltáte každé slovo, které řečník na pódiu pronese. Vůbec nepřemýšlíte nad tím, jak má svůj projev připravený, ale jste do něj plně ponořeni. Na konci pak tleskáte a říkáte si: Páni, to byl neuvěřitelně silný příběh!
Stalo se vám to někdy? A říkali jste si, že jste třeba zažili i něco podobného, ale takhle barvitě a vypointovaně byste to nedokázali převyprávět? Tak vězte, že dokázali. Stačí využít jako komunikační nástroj storytelling. Už naši předci se setkávali u ohně a vyprávěli si příběhy. Proto je na to mysl navyknutá a díky příběhu dokáže jakoukoliv informaci zpracovat a zapamatovat si ji lépe. Jakmile přestanete odříkávat informace, ale začnete vyprávět příběh, je divák jen váš.
A jaká jsou základní pravidla storytellingu?
Založte svůj příběh na postavě, do které se vaše publikum může vcítit. Můžete jej taky využít v situaci, se kterou se diváci už mohli setkat.
Budujte napětí. Nechte diváky, ať se víc ponoří do vašeho příběhu skrz zvědavost, intriky nebo nebezpečí.
Nabídněte správnou úroveň detailů. Pokud jich použijete příliš málo, příběh nebude mít flow a posluchače si nezískáte. Nesmí jich být ale ani moc. Mnoho podrobností, které sami považujeme za důležité, posluchače jenom mate a příběh je pak zamotaný.
Příběh zakončete uspokojivou pointou. Může být vtipná, dojemná nebo odhalující.
Svůj příběh mějte vždy založený na pravdě – zbytečně nepřikrášlujte a nevymýšlejte si, abyste více zapůsobili.
Příběh mějte vystavěný na klíčových silných momentech, které budete ve svém vyprávění propojovat. Dejte divákům nahlédnout do vašeho života a podělte se s nimi o to, jak jste se s nastalými situacemi vypořádali.
A nezapomeňte, že váš cíl v rámci vyprávění je vždy něco předat – informaci, perspektivu, kontext či naději. Ty nejlepší příběhy nejen pobaví či dojmou, ale bereme si z nich i ponaučení.
