Děti a vstřícnost české společnosti k nim. A také jejich výchova. Tato témata se dostala do popředí v souvislosti s nedávnou kauzou pražského bistra, které vydalo seznam pravidel, jak by se u nich děti měly chovat.
Rozvířilo to diskuse mimo jiné i na téma výchovy dětí s argumentem, že někteří rodiče neumějí své ratolesti ve veřejném prostoru usměrnit. Podle psychiatričky Aleny Večeřové-Procházkové bychom se však měli zabývat mnohem důležitějšími záležitostmi. Dnešní děti a dospívající podle ní trpí ve velkém psychickými obtížemi a odborníci jim nestačí pomáhat.
Foto Albatros
Foto Albatros
Ordinace dětských psychologů i psychiatrů jsou narvané k prasknutí a čekací lhůty dlouhé i několik měsíců. „Místo, aby si děti užívaly nejhezčí životní období, trpí úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými obtížemi. Roky pandemie situaci rozhodně nezlepšily, spíše naopak,“ tvrdí psychiatrička Večeřová-Procházková, která nyní vydala knihu s názvem Pomoc dětské duši a také přijala pozvání do Forbes podcastu Jak být lepší o zdraví, životním stylu a seberozvoji.
Co se to dnes s dětmi děje? Základní problém odbornice vidí v dnešní složité době a světě plném impulzů, vzruchů a moderních technologií, ve kterých se utápí i mnozí dospělí.
„Některé děti dnes doslova vyrůstají s kouzelnou krabičkou, kde je všechno. Je pro ně zdrojem zklidnění, kontaktu se světem a mění to jejich uvažování. Někteří rodiče si dnes s dětmi ani pořádně nepovídají a raději jim strčí telefon, a to je problém,“ dodává.
Právě kvůli technologiím a jejich dostupnosti podle ní dnes děti dříve dospívají, ale trvá jim déle, než do dospělosti dojdou. Problém představuje i fakt, že jsou děti vystavované obsahům určeným staršímu publiku.
Z její praxe prý vyplývá, že dnes děti hodně trpí nejen úzkostmi a depresemi, ale stále víc ji vyhledávají i kvůli tomu, že mají pochybnosti o svém genderu. „To je velmi rozšířené,“ dodává.
Bezhraniční rodiče – problémové děti
V podcastu jsme probraly i výchovné přístupy a také fenomén takzvaných bezhraničních rodičů.
„Děti potřebují bezpečí a k tomu bezpečí patří i dobré hranice. Setkala jsem se s lidmi, kteří byli takto nevychováváni, hranice neměli a v dospělosti jsou nyní neurotičtí, žijí v pocitu, že jsou na vše sami a o vše si musí umět říct. A někdy si o to říkají příliš agresivním způsobem, ve společnosti pak nefungují dobře,“ popisuje Večeřová-Procházková. Stanovit si správné hranice je podle ní komplexní téma, které se mění s věkem dítěte.
Jaké problémy mají dnešní lidé a mladiství nejčastěji? Na co si dát pozor? Jak správně nastavit dětem hranice? Jak se vyznat ve výchovných přístupech a proč neexistuje jediný univerzální koncept? Jak u dětí regulovat čas strávený na tabletu a telefonu? A co udělat proto, aby byli lidé lepšími rodiči?
Na tyto otázky nastíníme odpovědi v dalším díl podcastu Jak být lepší, který vychází vždy v neděli jednou za čtrnáct dní.
