Co hýbalo českou gastronomickou scénou v roce 2023? Kdo úspěšně otevřel novou pobočku? Komu se dařilo a jaké trendy přinesl uplynulý rok? Kam si zajít o volných dnech? Odpovědi přinášíme níže.
Alma
Restaurace a s ní sousedící kavárna se soustředí na lokální produkci a některé tradice české kuchyně, ale dělá to lehce, moderně a možná i trochu ironicky.
Ochutnat tu můžete řízek, ale nebude to s bramborovým salátem, nýbrž s topinamburem a holandskou omáčkou. Dáte si candáta, ale pro změnu s koprovkou z podmáslí.
Pracují tu s vlastní, pěkně postaru nakládanou zeleninou. Z lístku je znát, že se soustředí na suroviny vypěstované u nás. Nečekejte ale klasiku, spíš dekonstrukci pokrmů, které znáte.
Alma je nejen krásně zrekonstruovaná restaurace, stavící na klasických ingrediencích, ale zároveň chuťová laboratoř, kde si společně hrají šéfkuchaři Michal Daněk a Petr Židek.
Marie B
Jak už to bývá u mladších sourozenců, rádi si ze sebe trochu utahují, působí daleko bezstarostněji a neberou se tak vážně jako ti prvorození. Stejně tak je Marie B. vedle La Degustation uvolněnější, punkovější a méně formální, ačkoli patří do stejné rodiny.
Společný venture šéfkuchaře Jiřího Šoury a Oldřicha Sahajdáka, který vede La Degu hned za rohem, kde se jídlo připravuje, je založený na konceptu testování různých chutí a chodů bez pravidelného menu.
Díky tomu nikdy nevíte, co přesně ochutnáte. Podařilo se jim tak představit zatím možná nejradikálnější zážitkovou restauraci, kterou v tuto chvíli Praha má. Navíc s designem, jenž evokuje noční klub.
Chi Xiao Mian
Od té doby, kdy jsem ochutnal autentické čínské jídlo, jsem v Praze neustále hledal místo, kde budou vařit „skutečnou čínu“. Sympatickému vinohradskému bistru se to povedlo na jedničku.
Xiao Mian, tradiční nudle doplněné pálivou chilli omáčkou, jsou základním stavebním kamenem, kolem něhož se bistro točí. Spolumajitelka a kuchařka Wen, která pochází z jihozápadní Číny z města Chongqing, usiluje o to přenést do Prahy skutečné chutě, které zná z dětství.
Kromě nudlí tu ochutnáte také křupavé okurky, rajské hovězí, plněné napařované knedlíčky a hlavně chilli omáčku ze čtyř druhů papriček, se kterou je svět o něco lepší místo k životu.
Burgerman
Dejte Čechům slušný burger a o zbytek je postaráno. Další burgerové bistro dokazuje, že cesta k českým srdcím vede přes maso.
Když pomineme, že velkou část úspěchu skupiny Ambiente zajistilo Brazileiro, Naše maso či Čestr a Kantýna, pořád je tu ještě česká kuchyně, které kraluje svíčková, kachna a husa se zelím a podobné laskominy. Pominu, co si o tom myslí dietologové či ekologové, tohle je prostě fakt.
Burgerman na Letné v tomto ohledu tedy vsadil na jistotu, ale bez precizní přípravy a opravdu dobrého burgeru (a hranolek na hovězím loji) by se to stejně neobešlo.
Jejich Classic s ideální tloušťkou, díky které je střed pořád pěkně růžový, kyselou okurkou a plátkem čedaru, je aktuálně můj pražský favorit.
Slice Slice Baby
Ano, neapolská pizza není u nás žádná revoluce, kouzlo nového holešovického podniku je především v detailu. Italské pizzerie mají tendenci dělat všechno přesně tak, jak to dělaly generace lidí před nimi – od předvídatelných caesar salátů na menu po kostkované ubrusy na stolech. Ve Slice Slice Baby se rozhodli vést restauraci moderně a bez nostalgického balastu.
Jejich pizza je nejen perfektně upečená, ale taky výborně dochucená (umami posyp na závěr je přesně tím detailem, kterým se odlišují top podniky od průměru).
Přidejte hravý koncept, místo všudypřítomné koly si tu k pizze můžete dát italskou citronádu Lemon Soda, a popkulturní vizuál. Dostanete místo, kam se budete rádi pravidelně vracet. Původní pop-up pizzerie se usídlila na stálé adrese v Dělnické ulici.
Ema je nově bez kelímků
Populární minisíť kaváren Ema a Alf&Bet sice neotevřela tento rok žádnou novou pobočku, ani neplánuje agresivní expanzi, zato se ale rozhodla ke kroku, jenž je sice logický, ale ke kterému se tu nikdo, s čestnou výjimkou mojí oblíbené kavárny Supertramp, zatím nerozhoupal.
Nově tu neservírují kávu do jednorázových kelímků, ale jen do jejich porcelánu a do vratných či zákazníky donesených recyklovatelných kelímků.
Při ohlášení tohoto kroku se setkali nejen s obdivem, ale i řadou kritiků. Zákazníci jako by už zapomněli, že káva v kavárnách se ještě donedávna pila přímo na místě a take away kelímky jsou poměrně nová (a zcela zbytná) novinka. Ema si ale stojí za svým a za to jim patří respekt.
Sandwich Rodeo
Tomáš Oujezdský pokračuje s dalším podnikem průletem současnou neformální americkou kuchyní. Po Mr. HotDoG a Big Smokers v Sandwichi kombinuje atmosféru amerického dineru s klasikami, jako jsou právě americké sendviče s bílým chlebem a smaženým kuřetem, hranolky nebo „italské“ masové koule v housce. Vše chuťově doladěno k dokonalosti.
Opět se nejedná o žádnou revoluci, ale jeho koncept je jako vždy zábavný a propracovaný do nejmenšího detailu. A to včetně sedmdesátkového dekoru od 0,5 Studia, díky kterému, alespoň za mě, aspiruje bistro na interiér roku.
Panadería Cruz
Argentinská panadería gastro podnikatele Juana Cruze přesně zapadla do skládačky letenských podniků a doplnila je o to, co tu chybělo.
Kromě sýrových chipas a skvělých sladkostí jako alfajores, křehkých sušenek plněných dulce de leche, si mě získali hlavně výborným chlebem. Pečou tady dva druhy – bílý pšeničný a semínkový. Oba jsou na jedničku. Pšeničný chleba kvituji o to víc, protože pekáren, kde by dělali výborný bílý chléb, je v Praze zatím stále spíše poskrovnu.
Carlitos, zábavný mix dvou kuchyní
V záplavě trendy konceptů občas zapadne myšlenka, že podnik nemusí puristicky následovat jednu národní kuchyni či jeden konkrétní trend.
Že bistro může být klidně i kombinace dvou zdánlivě protichůdných kuchyní a výsledkem pak může být zábavný remix, který se nebere příliš vážně, ukazuje Carlitos, malý take away u Riegrových sadů, který se soustředí na peruánské grilované kuře, které servíruje společně s japonskými onigiri.
Zapít to tu vše můžete točeným českým pivem nebo japonským Kirinem či limonádami inspirovanými Jižní Amerikou. Proč?
Protože provozovatel Tadashi Makabe, dlouholetý pražský expat, vzdává hold svým kořenům, které jsou po tatínkovi peruánské a po mamince japonské. Podnik s osvěžujícím neonovým interiérem je perfektní zastávka předtím, než se vydáte večer do města za zábavou.
Popeyes a fenomén fast food
Americký řetězec není zrovna místo, které bych doporučoval proto, že jej považuji za highlight gastronomické sezony. Fakt, že na českém trhu ale jako ufo přistál nový hráč, který přinesl nový impulz do nudné hegemonie ustálené trojky a u kterého se i měsíc po otevření tvořily dlouhé fronty, ukazuje na hned dva trendy.
Jednak je to zvědavost Čechů a touha ochutnat něco, co ještě neznají. Zároveň je to potvrzení globálního trendu růstu popularity fastfoodových řetězců.
Očekávám, že podobné pozdvižení vyvolá i brzké otevření burgerové restaurace Five Guys, která se do Prahy chystá už během roku 2024 a která si už u sousedů v Německu, Rakousku a Polsku rychle vydobyla téměř kultovní popularitu.
