Matematika, čeština, hudebka, přírodověda… a podnikání? Společenské a exaktní vědy mají ve škole odjakživa své stálé místo. Svět se ale hýbe čím dál rychleji, pokrok je na programu každého dne a dětem už jen tradiční znalosti nestačí. Naopak, po dokončení střední školy často zjišťují, že jim chybějí praktické informace a zkušenosti, bez kterých se v reálném životě jen těžko obejdou.
To si už před více než sto lety uvědomili ve Spojených státech, kde v roce 1919 prezident tamní telekomunikační společnosti AT&T založil se dvěma americkými senátory neziskovou organizaci Junior Achievement. Ta dnes ve více než 110 zemích světa učí děti finanční gramotnosti a základům podnikání.
V Česku svou misi plní od roku 1992 zásluhou Tomáše Bati, který si tehdy díky svým zkušenostem z byznysu uvědomoval rostoucí nedostatky vzdělávání v Česku. Pobočka mezinárodní organizace, která je známá spíše pod zkratkou JA, i proto dodnes sídlí ve Zlíně, odkud řídí všechny své aktivity v zemi.
Živoucím důkazem toho, že se tahle výuka podnikání v Česku vyplácí, jsou i samotní absolventi vzdělávacího programu JA, kteří nabyté znalosti a zkušenosti využili ve své kariéře a při řízení vlastního byznysu.
Příkladem může být zakladatel agentury Socialsharks Petr Andrýsek, zakladatel firem Skladon a BeWooden Patrik Babinec nebo třeba pražský primátor Zdeněk Hřib. Mezi zahraničními absolventy pak najdeme například amerického miliardáře Marka Cubana nebo zakladatele řetězce Subway Freda DeLucu.
Každoročně však výukou projdou tisíce dalších studentů od těch nejmenších v mateřských školách až po vysokoškoláky, přičemž každá věková kategorie má vzdělávací program ušitý na míru.
„V mateřských školách a na prvním stupni základních škol je nejdůležitější seznámit děti se základy finanční gramotnosti a postupně rozvíjet jejich logické myšlení. Výuka proto probíhá formou her a interaktivních činností pro zajištění jejich co největší pozornosti,“ říká současný ředitel organizace Martin Smrž.
Na univerzitách už se naproti tomu studenti vzdělávají v nejrůznějších byznysových oblastech a mají možnost nahlédnout i do právních aspektů podnikání.
Přestože se obsahem a hloubkou výuka mezi jednotlivými věkovými kategoriemi liší, základní pilíře zůstávají stejné – jsou to právě finanční gramotnost, podnikavost a příprava na zaměstnání.
Brčka z těstovin i aplikace
A důraz se klade na vlastní zkušenost. Jedním z nejoblíbenějších programů je ostatně JA Studentská firma, který maximálně využívá celosvětového propojení organizace. Program je určený pro studenty středních škol a gymnázií a umožňuje jim vyzkoušet si, jak funguje založení vlastní firmy se vším všudy.
Podle Martina Smrže jde většinou o firmy, které vytvářejí jednoduché produkty, jako jsou domácí sladkosti nebo ručně vyráběné mýdlové produkty, ale stále častěji studenti například i vyvíjejí aplikace.
„Studenti jsou často ovlivněni tím, co se děje v médiích. Vnímají dění kolem sebe a zvolí to, co jim přijde zajímavé, proto jsou témata často velmi aktuální,“ říká Smrž. Často se tak jedná o produkty zaměřené na ekologii. Příkladem jsou brčka z těstovin nebo sběrače vody, které by měly řešit problém se suchem.
V minulých letech ale vznikla třeba i firma, která se soustředila na natáčení videí. Další skupina zase zvolila zcela rozdílnou strategii financování a rozhodla se založit kampaň na Hithitu, která firmě již předem vynesla 75 tisíc korun. Přitom šlo o relativně jednoduchý produkt, kterým byly voňavé pytle na špinavé prádlo.
Jednotlivé náměty spolu soutěží a při vítězství v celostátním finále se navíc účastníci probojují do evropského superfinále a svůj projekt obhajují i v konkurenci týmů z jiných zemí.
K tomu, aby se mohla škola zapojit do programu JA, přitom nepotřebuje mnoho. Vlastně stačí jen učitel s chutí přiučit žáky něčemu jinému, než je v běžných osnovách. Takový učitel se nemusí bát ani toho, že třeba sám nemá s podnikáním zkušenosti.
O jeho podrobné zaučení se postarají experti z různých byznysových oborů, kteří jsou pevně svázaní s celým programem, a poskytnou i podrobná skripta. Jde o zástupce firem, bez jejichž podpory by jinak tato nezisková organizace nemohla existovat.
Vesměs jsou to velké finanční a technologické mezinárodní firmy jako AT&T, SAP Concur, MetLife, Raiffeisenbank či Citibank. Jsou mezi nimi ale také české společnosti – například Dermacol, Baťa nebo University of New York Prague.
Program je akreditovaný také ministerstvem školství, jak ale říká Martin Smrž, z resortu příliš velké finance nepřicházejí.
Přesun do onlinu
Asi není překvapením, že příchod koronavirové pandemie aktivity Junior Achievement na jaře značně zkomplikoval. Společně s uzavřením škol byla organizace nucena ze dne na den přesunout výuku do online prostředí, podobně jako další vzdělávací instituce.
„Přesto jsme ale zažívali boom, protože jsme přesun zvládli rychle,“ vzpomíná na začátek letošního roku Smrž. „Do online prostředí jsme přesunuli i soutěže, pořádali jsme podnikatelské motivační akce a do škol jsme dodávali materiály, za které byli učitelé rádi, protože na změnu fungování nebyli připravení. Dokonce jsme měli na jaře vůbec nejvíce zapojených studentů od založení JA,“ dodává.
Teď už sice výuka ve školách není tak silná jako v první fázi epidemie, protože učitelé musejí čas využít především k výuce základních předmětů, všechny plánované soutěže a konference ale jedou podle Smrže nadále podle plánu.
A nechybí mezi nimi ani nově vytvořené programy, jako je například soutěž JA Top Logo ve spolupráci s europoslankyní Martinou Dlabajovou, ve které mají žáci možnost soutěžit v oblasti grafického designu a produkce reklamního videa. Novinkou je také soutěž JA Media Cup, v níž se studenti utkávají v mediální prezentaci projektů pomocí hromadných sdělovacích prostředků.