Přední český architekt Petr Kolář, který je podepsaný například pod podobou Kellnerovy školy Open Gate či Šmejcova resortu Velaa na Maledivách, popisuje svůj digitální detox. Text původně vyšel ve vydání Forbes NEXT podzim 2017.
Měl jsem jít na operaci kýly, ale doktoři mi sdělili, ať přijdu, až budu o 15 kilo lehčí. Odpověděl jsem: „Tak sbohem, to se asi už nikdy neuvidíme.“
Na podzim roku 2016 jsem měl 125 kilo živé váhy a nebylo mi vůbec dobře po těle. Trpěla tím moje práce i osobní život. Jsem povoláním architekt, mám paralelně rozjetou spoustu projektů, většinou v miliardových částkách s nejbohatšími lidmi v zemi. A jeden z nich se už na mě nemohl koukat a nepodmíněně mě poslal do sanatoria, kde prý umí zázraky.
Vždycky jsem se na tyhle věci díval skrz prsty, cynicky, jako na šarlatánství. Ale musel jsem úplně změnit názor. To, co tam dokázali s mým tělem i hlavou, bylo neuvěřitelné. Během těch 14 dnů jsem tam shodil 12 kilo. A aniž bych jedinkrát vyvinul větší fyzickou aktivitu, než je procházka do lesa.
Poslední listopadový týden jsem sedl do auta a zavolal asistentce, ať zruší všechny schůzky.
Za volantem jsem ještě vyřídil poslední telefonáty klíčovým klientům, že teď budu dva týdny mimo. Můj cíl: sanatorium Ayurveda Parkschlösschen na konci vesnice Traben-Trarbach, asi 50 kilometrů západně od Frankfurtu.
V ospalém lesnatém údolí to byl dokonalý digitální detox. Není tam mobilní signál, wi-fi, televize ani rádio. Poznal jsem, že to je to, co vás nejvíc léčí. Stres ze mě spadl během jednoho dne a zbytek pobytu jsem si vysloveně užíval.
Léčbu vám naordinují na míru podle vašeho problému. Já bral prášky urychlující odbourávání tělesného tuku a chodil na lymfatické a antistresové masáže.
Zvlášť mi pomáhaly tzv. four-hand masáže, kdy vás naráz masírují dva lidé, takže je celé tělo v procesu a rovnoměrně namáhané. Přišlo mi, že co masáž, to kilo dole. Cílem bylo nastartovat metabolismus a zbavit tělo nezdravých látek. K tomu patřily i čisticí kúry, kdy vás polévají horkým palmovým olejem a utírají. Já se sprchuji dvakrát denně, ale stejně, kdybyste viděli té nečistoty, co ze mě i tak tekla…
Den v sanatoriu vypadal následovně: budík, ranní hygiena a krátká procházka. V 7.30 pak snídaně – fresh z čerstvého zázvoru (hrozně zdravá věc!). To bylo vše, ale hlad jsem neměl. Moje tělo se přenastavilo do úplně jiného módu, takže jsem u oběda ani nemohl dojíst talíř hovězího vývaru. Když z vás spadne stres, přestanete mít potřebu tolik jíst. Tělo si asi fakt instinktivně obaluje nervy. K večeři byl teplý zeleninový talíř a sklenička zázvorového čaje.
Jinak máte spoustu volného času. Koukáte z okna, přemýšlíte, čtete si (přelouskal jsem tam knížku bývalého tchána Počasí na vraždu, kterou jsem nikdy neměl čas přečíst) nebo jdete na procházku do blízkých vinic. Sanatorium pořádá i různé dobrovolné přednášky nebo kurzy vaření, ale to pro mě není.
Od druhého dne jsem na sobě cítil změnu. Byla to fyzická i mentální očista. Najednou mi stačilo šest hodin spánku a byl jsem dokonale odpočinutý, měl jsem plno energie. Po těch 14 dnech jsem se cítil jako znovu narozený.
Byl jsem dokonale odpočinutý a… No jen si to vyzkoušejte: dejte si na břicho 25kilový batoh, žijte s ním, pracujte s ním, spěte s ním. Pak ho dejte pryč. Budete mít pocit, že se vznášíte.
Nastartoval se mi metabolismus a snažím se ho držet v otáčkách. Po 20 letech nicnedělání chodím na kolo nebo běhat a – věřte nebo ne – tělo si pohyb pamatuje a dal jsem 10 kiláků pod 50 minut. Změnily se mi chutě. Dřív jsem pil 20 kafí denně, teď mi stačí jedno dvě.
Dostal jsem se s váhou až na 101 kilo a najednou mě opustila spousta letitých bolístek. Při heliskiingu v Kanadě se na lyžích můžete opřít do oblouku, ne se bát, že se pod vámi utrhne lavina. Už si nemusím kupovat trička jen v Americe, kde jsou na XXXL lidi zařízení.
Můj bratr Pavel, známý český fyzioterapeut, mě teď občas na přednáškách dává za příklad, co všechno lze udělat s lidským tělem. Spousta známých se mě ptala, co se se mnou stalo. Tak jsem se stal takovým malým apoštolem tohoto zařízení. Asi se teď ptáte, kolik tahle legrace stojí. Záleží na délce i průběhu vaší léčby, ale těch 14 dní vyjde zhruba na 20 tisíc eur.
Já jsem byl v sanatoriu od té doby ještě jednou a doporučuji to každému, kdo se na moji proměnu ptá (už tam na moji radu jelo několik předních českých podnikatelů). Někdo odpovídá, že na to nemá peníze. Někdo, že nemá čas. Chápu, rozumím, nevnucuji.
Můj postoj je, že zdraví je to nejdůležitější, co máme. A mně těch 14 dní změnilo život.