Na vedoucích pozicích ve státní správě i v soukromé sféře je i u nás čím dál tím více žen. Jak české manažerky, analytičky, šéfky IT týmů nebo političky přemýšlejí o svém pracovním oblečení? Jaká očekávání má splňovat současný ženský dress for success kromě toho, že musí samozřejmě skvěle padnout?
Čtěte také: Byznys večeře, veletrh i konference. Jak se mají muži obléct na oficiální akci?
A jak vůbec jde dohromady ženskost a byznys? Dobře, pokud je vybalancujete v souladu s vlastní osobností a neleknete se předsudků mužské převahy v jednací místnosti.
Jakou podobu mohou reakce mít, popisuje marketingová manažerka Pavlína Louženská: „Přišla jsem jako mluvčí na konferenci, ale lidé v sále mě mimo pódium považovali za hostesku. Protože jsem byla žena v šatech. V té době bylo na technologických konferencích velmi málo žen,“ vysvětluje Pavlína Louženská s tím, že kvůli této zkušenosti začala nosit kalhoty a volnější trička, aby si ji s hosteskou už nepletli.
Pavlína Louženská na jedné z konferencí.
Po čase ale změnila názor a vrátila se ke stylu, který jí osobně sedí. Situace se podle ní mění a ženskost může jít s respektem ruku v ruce.
„Dnes už je to jiné, nosím šaty, make-up a podpatky bez ohledu na zastoupení pohlaví. Nemusím zapadnout do typicky mužských rolí a obléknout sako. Odpověď je jinde než ve výšce podpatků. Není to tolik o trendech, ale spíš o funkčnosti. Na prezentaci na pódiu bych si nevzala podpatky, protože potřebuji mít pevnou půdu pod nohama. Na jednání nosím jen šaty ze lnu nebo bavlny, protože není vidět, že se potím.“
Rozvolňování pracovního dress codu potvrzuje i Michaela Kulíšková, která pracuje jako datová analytička v nadnárodní společnosti. „Ženy i muži se nebojí více experimentovat s barvami, vzory nebo stylem oblečení. A to je skvělé, každý se přece cítí svůj v něčem jiném!“
Sama volí nejčastěji šaty nebo sukně v kombinaci s košilí, nohy odhaluje maximálně těsně nad kolena. „Šaty a sukně jsou pro mě pohodlnější než kalhoty a přitom se hodí pro klientskou schůzku, pracovní jednání i pro nečekané pozvání na večeři. Nikdy totiž nevím, co vše mě za den potká,“ směje se Michaela Kulíšková.
Datová analytička Michaela Kulíšková
Při výběru oblečení do práce je pro ni zásadní, aby se v něm cítila dobře: „Dress for success pro mě znamená nosit oblečení, ve kterém se cítím svá a které se hodí k dané příležitosti. Inspiruji se citátem Oscara Wilda: You can never be overdressed and over educated!“
Zajímavou zkušenost s ženskými dress for success ze všech koutů světa popisuje další profesionálka z oboru IT, dříve také státní správy a nezisku Petra Kubálková. Získala ji na mezinárodním setkání pro podnikatelky, startupistky a ženy vedoucí podnikatelské inkubátory, kterého se letos zúčastnila ve Spojených státech.
Petra Kubálková
„Na programu byla obchodní jednání a networking. Standard oblékání byl vysoký, ale velmi různorodý. Ženy z Asie a Afriky byly většinou ve stylových a kulturně a folklorně designovaných šatech. Vždy propagovaly svoji zemi. Jejich styl byl bohatý a s tradičními prvky, převládaly výrazně barevné šaty se vzory a výšivkami,“ popisuje Petra, podle které tyto ženy i díky svému oblečení získávaly více příležitostí v networkingu i při rozhovorech.
„My z Evropy jsme nosily převážně jednobarevné, ne tolik výrazné kostýmky v tlumených barvách a různých odstínech modré, černé a bílé. Asi nejpohodlnější oblečení měly Latinoameričanky. Hodně jsem se tam naučila – kombinovat, být odvážná a výrazná. Zatím nejsem jako Indky nebo Afričanky, ale snažím se vyčnívat,“ popisuje své zkušenosti s dress codem z mezinárodního setkání Petra.
Pohled stylistky
Některé věci jsou ale stále tabu. Podle české stylistky Jany Mei k nim v dámské byznysové módě patří krajka.
„Moje klientka se dostala na vedoucí pozici v jinak výhradně mužském kolektivu v IT. Byla čerstvě po vysoké škole a hledala seriózní, ale současný a ženský styl, který jí pomůže upevnit respekt. Chtěla vypadat žensky, ale ne vyzývavě. Sama od sebe to řešila černým trikem s dlouhým rukávem a detailem krajky na ramenou. Podle mého názoru to ale nebylo to pravé,“ popisuje Mei, která černou krajku vidí jako vhodnější spíš na večerní společenské příležitosti nebo do intimní sféry.
Ženskosti se při tvorbě klientčina stylu podržela v siluetě přesýpacích hodin. Looky složila z kalhotových nebo sukňových kostýmků šitých na míru, doplněných pro zjemnění místo košil halenkami.
„Místo striktní byznys košile volíme halenku nebo svetřík a držíme se jemných světlých odstínů. Kostýmky jsou třeba tlumeně vínové nebo petrolejové a k tomu působí elegantně a klidně krémová barva.“ Co se týče doplňků a šperků, podle Jany Mei se k vedoucím pozicím hodí podobně jako v oděvu minimalismus a jemnost.
