Na nedávném Designbloku na sebe upozornil nenápadný projekt Kamera, který potěší milovníky fotografie, retra a designu. Michal Froněk a Ondřej Wolf v jeho rámci chtějí oživovat staré foťáky a nabízet limitované edice, v nichž je vyšperkují moderními součástkami a technologiemi.
Známý designér Michal Froněk vždycky miloval focení. Studoval na Výtvarné škole Václava Hollara, částečně na fotografii zaměřené, a po rodičích měl poválečný německý měchový fotoaparát.
„Vypadal jako z doby za krále Klacka, měl bych ostudu, kdybych s ním šel na ulici. Ale překvapilo mě, že taková prastará věc je schopná dělat ostré fotky,“ vybavuje si.
Jako designér už navrhoval leccos, ale vlastní fotoaparát byl dlouho jen jeho snem. Teď si ho splnil s projektem zvaným Kamera, na němž se podílí s Ondřejem Wolfem, který v analogové fotografii podniká už řadu let.
Díky tomu se před časem potkal i s Froňkem, který u něj sháněl stařičkou Leicu M2. „Dodnes je to jeden z nejvíc profesionálních fotoaparátů, jaký kdy vznikl. Ale bylo potřeba ho vyladit, dát mu bezchybnou optiku a vylepšené mechanismy,“ říká Froněk.
Tak se zrodil první produkt Kamery, Edice 1, limitka patnácti kusů, která kombinuje Leicu M2 s nejnovějšími technologickými postupy a prvky.
Tak třeba původní plastové okénko, které časem žloutne, nahradili ručně broušeným sklem, které je nejen odolnější, ale i barevně stálé. Gumový vulkanit vyměnili za žraločí kůži pro lepší odolnost i úchop, také fotoaparát zahalili do nového černého povlaku, aplikovaného čtrnáctihodinovou oxidací.
„Ve všech oblastech hledám dokonalost. A nechci chodit s otřískaným foťákem, jakkoli je to super kvalitní věc,“ líčí Froněk.
Kamera ale nemá být jen značkou nových fotoaparátů. Kamera má ambici stát se celoevropským výrobcem a prodejcem prémiové fototechniky, modifikací, servisu a příslušenství, což je segment, který v současnosti takřka neexistuje.
Vzorem je třeba firma Singer, která renovuje automobily Porsche a obohacuje je o špičkové materiály. Kamera se stane designovou platformou pro ty, kteří mají podobnou slabost pro starší fotoaparáty jako Froněk s Wolfem.
„Je to sice anachronismus, ale přináší úplně jinou kvalitu. Gramofonové desky taky nejsou jen módní záležitost, ale jsou pro fajnšmekry, kteří chtějí jinou dimenzi: deska zní o deset patnáct procent lépe,“ míní Froněk.
A Kamera pro něj má fungovat podobně. „Analogová fotka má svoje kouzlo. Člověk je trochu na lovu, ukořisťuje světlo, soustřeďuje se na to, nejde jen o tupé cvakání, které dneska známe. Když už cvaknete na film, chcete vidět, jestli to vyšlo, nebo ne. A když to vyjde, je výsledek nádherný.“
Fotoaparáty z Edice 1 se prodávají s cenovkou 6990 eur, tedy zhruba 175 tisíc korun. Už nyní vzniká Edice 2, se kterou se počítá od začátku příštího roku. Paralelně bude Kamera nabízet ručně dělané fotografické příslušenství z nejlepších materiálů.
„Je to projekt na desítky let,“ tvrdí Froněk.
Jeho spuštění chystali zhruba rok, během něj nakupovali zachovalé leicy z obchodů v Berlíně či ve Vídni, sháněli i ve Švýcarsku nebo na eBay.
Kamera navíc nese ekologický podtext, jelikož chce ukázat, že se starých zařízení není třeba zbavovat, pokud spolehlivě fungují. „A to platí, ať to je fotoaparát, nebo třeba rolexky či pateky z třicátých let. Není to elektronika, která jen těžko zvládá fungovat dlouho. Mechanické výrobky můžeme udržovat,“ věří Froněk.
Domnívá se, že to je lepší přístup než vyrábět nové věci, jakkoli ekologické materiály se na jejich tvorbu použijí. A rád by, aby tento přístup pronikl i za hranice hodinek či fotoaparátů, protože: „Je to příklad i pro náš život, jak se chovat,“ dodává.