Po probuzení si člověk utrhne za oknem rajče. Okolo celého bytu má „zahradu“, která ho dokáže nasytit. Tahle scénka se ovšem neodehrává na venkově, ale v mrakodrapu ze dřeva uprostřed velkoměsta. Tak vypadá vize a odvážný návrh architekta Chrise Prechta, který už o realizování svého projektu Farmhouse jedná s investory v New Yorku a Londýně.
Věří, že jeho návrh soběstačného mrakodrapu ze dřeva může být začátkem velké revoluce ve stavebnictví i zemědělství. „Během 30 let vzroste světová spotřeba potravin o 50 procent a 80 procent z nich se bude konzumovat ve městech. Ta se proto musí stát součástí produkce potravin,“ říká tenhle rakouský architekt, který několik let žil a pracoval v Pekingu, kde spoluzaložil uznávané architektonické studio Penda. V obrovské konkurenci se prosadilo hlavně důrazem na ekologii a využíváním lokálních stavebních materiálů, jako je třeba bambus.
Před pár lety se ale se svou ženou z Číny přestěhovali do vesnice v rakouských horách. „Museli jsme změnit životní styl, zvolnit a jít zdravější cestou,“ říká Precht. Právě díky životu na venkově si prý se svou ženou, která je také architektka, ještě víc uvědomili, že se o bydlení dá přemýšlet jinak a že domy mohou fungovat jako samostatné ekosystémy.
„Přesně to umí Farmhouse, který kombinuje bydlení a produkci potravin. Lidé uvidí, kolik energie stojí něco vypěstovat, budou se víc starat o to, co jedí,“ věří tenhle architekt, který svůj projekt představil v Praze na nedávné konferenci reSITE o architektuře a urbanismu.
Přestože Precht mluví o „domě, který vás nasytí“, není jasné, kolik a jakých potravin půjde v domě, jako je Farmhouse, přesně vypěstovat. Důležitá je podle něj ale hlavně změna myšlení a snaha dostat zemědělství a produkci jídla blíž k lidem.
Budova, jako je Farmhouse, o jehož stavbě nyní Precht jedná s developery v New Yorku (kde chtějí postavit nejzdravější budovu světa) a v Londýně, vyjde podle architekta zhruba o čtvrtinu dráž, než by stála podobná budova z betonu a ocelové konstrukce.
„Samozřejmě je těžké investory obecně přesvědčit, aby dělali něco dražšího a mysleli dlouhodobě, podle mě je ale i tohle úkolem architektury,“ říká s tím, že se města musí změnit a „citlivé“ soběstačné budovy se postupně rozšíří.
„Architektura není sprint, je to maraton,“ dodává Precht. Kdy by ale mohl vzniknout první soběstačný mrakodrap s produkcí potravin, raději odhadovat nechce. Jednání s developery v USA a ve Velké Británii začala prý teprve nedávno.