Po více než pěti letech od ničivého požáru se jedna z nejikoničtějších katedrál v Evropě znovu otevře návštěvníkům. V sobotu se na její novou věž a střechu přijdou podívat nejvýznamnější jména světové politiky a následně si ji budou moci prohlédnout i turisté.
Katedrála, která povstala z popela. Po letech práce a investici téměř osmnácti miliard korun projdou tento víkend portály katedrály Notre-Dame hlavy států a církve v rámci jejího znovuotevření. Pozvání přijal i budoucí prezident Spojených států Donald Trump.
Během akce se seznámí s novými částmi budovy, které byly zničeny požárem a jeho hašením. Patří mezi ně i věž, která se 15. dubna 2019 kvůli plamenům propadla střechou. Navzdory některým návrhům na modernizaci katedrály se nakonec budova vrátila do stavu před požárem.
Exteriér katedrály Notre-Dame před slavnostním otevřením
Staronovou podobu tak dostala věž i samotná střecha, kterou řemeslníci postavili stejnými metodami jako jejich předchůdci před 800 lety. Na to padlo 1300 kubíků kamene a přes dva tisíce dubů, z nichž největší měřil 27 metrů.
I díky pomoci 340 tisíc zahraničních dárců ze 150 zemí se od minulého roku znovu vyjímá pozlacený kohout na vrcholu sanktusové věže. Ten původní se společně s věží propadl a poničený je dnes k vidění v muzeu Cité de l’architecture et du patrimoine.
Důkladně museli restaurátoři vyčistit varhany, které jsou největším hudebním nástrojem ve Francii. Osm tisíc píšťal sice oheň nepoškodil, usadil se na nich ale olověný prach a ublížit jim podle restaurátorů měla i voda hasičů.
V rámci posledních renovací dostal Notre-Dame v září tři zvony jako náhradu za ty, o něž přišel. Mezi nimi je také půltunový zvon, na který během letošních olympijských her v Paříži zvonili sportovci po svých vítězstvích.
Kohout na špičce věže katedrály Notre-Dame
Kohout na špičce věže katedrály Notre-Dame
Znovuotevření katedrály plánuje Francie velkolepé, a proto šéf pařížské policie povolá do služby šest tisíc policistů. Žádné konkrétní nebezpečí hrozit nemá, přesto se podle něj akce uskuteční za velmi vysokého stupně teroristického ohrožení.
Dojde také k omezení pohybu – na ostrov uprostřed řeky Seiny, na němž se katedrála nachází, budou mít přístup pouze místní obyvatelé a dva tisíce pozvaných. Událost však bude možné sledovat z jižního břehu Seiny, kde město zřídí projekční plochy pro čtyřicet tisíc lidí.
Navzdory pozvání bude na akci chybět hlava církve, papež František. Ten se z akce omluvil kvůli účasti na konferenci o katolické víře na Korsice, což podle webu France24 některé francouzské biskupy nepotěšilo.
Podruhé během několika dní do ní zavítá francouzský prezident Emmanuel Macron, který ji během rekonstrukce navštívil již vícekrát. Při poslední návštěvě před slavnostním otevřením řekl, že stavbaři zvládli „nemožný“ úkol a že je jim „neskonale vděčný“.
Slavnostní zahájení odstartuje projev prezidenta. Macron ho původně plánoval pronést v katedrále, ale nakonec ho kvůli přísnému oddělení církve a státu přesune na nádvoří před zrekonstruovanou budovu.
Pak na dveře katedrály zaklepe pařížský arcibiskup Laurent Ulrich s biskupským žezlem. Jako odpověď zazní zevnitř katedrály třikrát žalm a poté se dveře otevřou. Arcibiskup požehná opravené varhany a zahájí bohoslužbu.
Po skončení bohoslužby vystoupí operní pěvkyně Pretty Yende a Julie Fuchs, čínský klavírista Lang Lang, libanonská zpěvačka Hiba Tawaji, pařížský violoncellista Yo-Yo Ma či zpěvačka Angélique Kidjo z Beninu.
Interiér katedrály Notre-Dame před slavnostním otevřením
V osmi dnech po otevření přivítá katedrála i další návštěvníky a v pátek 13. prosince se do ní slavnostně vrátí Trnová koruna. Tu na sobě měl mít Ježíš Kristus při ukřižování a před požárem ji spolu s dalšími relikviemi zachránil kaplan, který vběhl do hořící budovy.
Ve dnech následujících po otevření bude Notre-Dame hostit řadu mší – pro místní obyvatele, dárce nebo hasiče, kteří katedrálu zachránili před požárem, jehož příčina zatím není známa. Podle vyšetřovatelů však neměl být založen úmyslně a nejspíš za něj mohl nedopalek cigarety či závada na elektroinstalaci.
Wandrille de Préville / Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Požár Notre-Dame
Rekonstrukci katedrály pak někteří architekti navrhovali provést v moderním stylu, což zpočátku podporoval i Macron. Například společnost Vincent Callebaut Architectures přišla s plánem nahradit střechu sklem a do katedrály zakomponovat i zahradu. Průzkum však ukázal, že 55 procent Francouzů si přeje návrat jejího původního vzhledu, což se také stalo.
Vincent Callebaut Architectures
Návrh rekonstrukce Notre-Dame
Stále ale není hotovo a opravy i úpravy v katedrále pokračují. V příštích třech letech plánují stavbaři například obnovu sakristie, nesouhlasné reakce pak vyvolal záměr Macrona vyměnit vitráže za modernější, i když požár ty původní nepoškodil.
A přestože francouzská ministryně kultury Rachida Dati chtěla za vstup do zrekonstruované katedrály vybírat pět eur, tedy 126 korun, církev se proti tomu ohradila. Do jedné z kdysi nejnavštěvovanějších evropských památek se tak po otevření dostanou všichni zájemci zdarma.
