Na AVU ho nepřijali pro nedostatek talentu. O pár let později byl ale považován za jednoho z nejmajetnějších prvorepublikových umělců, který si jde vlastní cestou bez ohledu na přijetí okolí. Zdeněk Rykr se narodil tpřed 120 lety, 26. října 1900.
Byl mužem plným paradoxů, protože jeho ilustraci mouřenína na obalu čokoládové tyčinky Kofila zná snad každý, ale osud tvůrce nikoliv. Když měl Rykr před čtyřmi lety ve Veletržním paláci velkou výstavu věnovanou svému životu a dílu, hovořil o něm historik umění Vojtěch Lahoda jako o tajuplné postavě české umělecké scény.
Zdenek a továrna na čokoládu
V Lahodově knize Zdenek Rykr a továrna na čokoládu je představen kreativní svět tvůrce, který má neuvěřitelnou energii, nikdy neustrnul a stále hledal nové výzvy. Což jsou přesně vlastnosti, které potřebujete k úspěchu i o 120 let později.
„Pokud v současnosti veřejnost ví něco o Zdenku Rykrovi, pak bohužel stále jen nepřímo. Většinou jí nic neříká ani jeho dílo, ani jeho osud, může však znát mouřenína z čokoládové tyčinky Kofila. Mnoho konzumentů této lahodné cukrovinky netuší, že autorem grafického návrhu Kofily, stejně jako provázkového písma Orion nebo orionské hvězdy, je právě Rykr. Jeho vazba k továrně na čokoládu byla v českém prostředí natolik výjimečná, že se stala hlavním motivem publikace,“ píše Vojtěch Lahoda.
Hlavní reklamní stratég
Rykr byl pro Orionem něčím, co bychom dnes pojmenovali jako hlavní stratég vizuální identity. Umělci bylo pouhých 21 let, když začal pracovat pro firmu nazvanou Výroba orientálních cukrovinek na Královských Vinohradech.
Navrhl pro ni i logo: čtyřcípou hvězdu, a to hned první den, co se s vedením domluvili na spolupráci. Firma se díky tomu přejmenovala na krátké a dobře zapamatovatelné „Orion“. Tedy značku, kterou dobře známe dosud.
Později začal Rykr spolupracovat i s dalšími průmyslovými giganty tehdešjí éry: s Baťou, Škodou i Zátkou.
Kouzlo protikladů i závist kolegů
Zdenek Rykr byl v jejím angažmá celých 20 let, ale zároveň se věnoval vlastní tvorbě. Byl v ní konzervativní i avantgardní zároveň, zkoušel nové směry. Kvůli tomu mu bylo vyčítáno, že nemá jasný autorský rukopis, protože si nedrží pouze jeden styl. V jednom rozhovoru také dnes již zesnulý historik Lahoda hovořil o nepokryté závisti, která ze zdejších uměleckých kruhů k Rykrovi směřovala.
Byl totiž kreativní, odvážný a toužil dobýt svět. Zároveň byl díky svému angažmá pro Orion jedním z nejbohatších tvůrců své doby, ale i tak byl solitér a outsider v kruzích prvorepublikové bohémy. Úspěch měl ale v osobním životě, oženil se spisovatelkou Miladou Součkovou a ilustroval její sbírky.
Raději smrt než skončit ve spárech gestapa
Život Zdenka Rykra skončil na jeho vlastní popud: 15. ledna roku 1940, když skočil pod vlak na Barrandově. Říkalo se, že důvod byl strach z gestapa, které odhalilo, že se Rykr coby ředitel První reklamní a inzertní společnosti snaží zachránit před deportací do koncentračních táborů své židovské kolegy. Nacisté tento záměr odhalili a měli chystat Rykrovo zatčení.
Jen 40 let tak trval život výtvarníka, jehož ilustrace zná každý, ale jméno a životní cestu téměř nikdo.
