Hurá, ve Varech se ochladilo. Jistě, teploty zůstávají pořád letní, ale všichni, kdo jsou na filmovém festivalu od víkendu, se shodují, že se už alespoň dá fungovat i mimo promítací sály. A potvrzují to i mladí čeští filmaři, kteří se sešli v Mall parku ve Smetanových sadech na panelové diskusi Forbes 30 pod 30, moderované šéfredaktorem Forbesu Petrem Šimůnkem.
Scenárista Štěpán Hulík, herec a režisér Jiří Mádl i producent a režisér Matěj Chlupáček se shodli na tom, že to zmíněné ochlazení se jejich branže rozhodně netýká. V Česku se natáčí hodně a všichni tři mají plné ruce práce. „Možná nemáme tak dobré materiální zázemí jako třeba v Polsku, ale úroveň našich štábů je pořád skvělá a to je důležité,“ komentoval situaci Jiří Mádl, který jako herec nedávno dotočil film Modelář v režii Petra Zelenky a sám připravuje svůj třetí režijní počin s názvem Vlny, „dobovku“ ze 60. let o Československém rozhlasu.
„Zajímavé je, že začíná být zajímavější dělat televizní projekty než filmové,“ konstatoval Matěj Chlupáček, jenž teď pracuje na minisérii o vietnamské mafii, celovečerním filmu Tři ženy a jako producent také na novém projektu Jana Hřebejka Pozadí událostí.
„Tohle všechno děláš? Nemáš někde klon?“ obdivoval Matěje Chlupáčka s humorem Štěpán Hulík, autor scénářů k oceňovaným seriálům HBO Hořící keř či Pustina. Hulík sám přitom momentálně s režisérem Martinem Krejčím píše scénář k celovečernímu filmu a poprvé spolupracuje s Českou televizí na třídílné minisérii s pracovním názvem Sestřička.
Štěpán Hulík (s mikrofonem) věří, že film je součástí společenského dialogu.
Filmová debata se několikrát stočila k politice. Festivalem v Karlových Varech už několik dní hýbe aféra „Zbrojovka“, kterou spustil otevřený dopis adresovaný vedení festivalu, iniciovaný herečkou Terezou Nvotovou. Podepsaly ho skoro čtyři desítky herců, režisérů a producentů a signatáři se v něm ohrazují proti tomu, že jedním ze sponzorů festivalu je Česká zbrojovka ze skupiny Česká zbrojovka Group SE, jejímž majoritním vlastníkem je miliardář René Holeček.
„Je to opravdu těžká situace, v níž mám od začátku pocit, že každé rozhodnutí, které udělám, je špatně. Podepsat, nebo nepodepsat? Když ne, budu se cítit jako blbec, když ano, ublížím lidem, kteří festival připravují,“ komentoval situaci Štěpán Hulík, který je jedním z porotců letošního karlovarského festivalu a dopis také podepsal. „Pořád řešíme politická dilemata, i když ne tak fatální jako dřív. A nejenom na festivalu, ale i na celonárodní společenské úrovni.“
Na tom, že je situace v české společnosti napjatá, se shodli všichni tři. „Žijeme v dobré době, ale je strašně křehká. Cítím, že se máme velice dobře, ale dějí se věci, které to můžou ohrozit,“ myslí si Jiří Mádl, který se k politice dlouhodobě otevřeně vyjadřuje. „Společnost je rozdělená a všichni komunikují hodně agresivně, často není prostor pro diskusi. A přitom právě o ni bychom měli pořád usilovat,“ věří Matěj Chlupáček.
Na otázku Petra Šimůnka, jak se vypořádávají s kritikou části veřejnosti, že umělcům nepřísluší vyjadřovat se k politice, všichni tři mladí filmaři reagovali jednohlasně s tím, že podobné názory sice respektují, ale že umění – a film zvlášť – je důležitá součást společenského dialogu. A to nejenom v Česku. „Je jedna věc, když jde George Clooney protestovat před íránskou ambasádu. Mnohem důležitější ale je, když natočí filmy jako Syriana nebo Dobrou noc a hodně štěstí, kde dává svůj názor najevo. To je náš způsob, jak přispět do debaty a věci měnit,“ je přesvědčený Štěpán Hulík.
