Na to, čím jednou bude, se tenhle muž připravuje už více než 60 let. Když dne 26. července 1958, jako ani ne desetiletý, získal dědičný titul knížete z Walesu, zdálo se, že do převzetí trůnu nejrozlehlejší monarchie na světě zbývají možná jenom roky – dokud tehdy desetiletý prvorozený syn královny Alžběty II. nedosáhne plnoletosti.
Tenhle čtvrtek bylo princi Charlesi Philipu Arthuru Georgovi jednasedmdesát. A králem pořád ještě není. Stane se jím vůbec někdy? To bývá, zejména směrem k všeobecné popularitě jeho nejstaršího syna, sedmatřicetiletého prince Williama, velmi častou otázkou.
Když se Charles 14. listopadu 1948 narodil, jeho matka Alžběta nebyla královnou. Panovnicí britské říše se stala až v jeho čtyřech letech, když roku 1952 náhle zemřel její otec, všeobecně oblíbený a ctěný král Jiří VI. (ano, ten, kterého znáte z filmu Králova řeč s tváří Colina Firtha).
Ani on se nenarodil jako příští král; následníkem byl jeho starší bratr David, pozdější král Edward VIII. Ten se však záhy zamiloval do rozvedené Američanky zcela nevyhovujícího původu.
Tehdejší dynastické uspořádání v monarchii takovou mesalianci absolutně nedovolovalo, na rozdíl od dnešních dnů, kdy mohla královna svému mladšímu vnukovi Harrymu k podobně nerovnému svazku s klidným svědomím požehnat.
Edward VIII. musel abdikovat a trůn, který se navíc už zvolna nahýbal k blížícímu se peklu druhé světové války, přešel na muže, který si to přál ze všeho nejméně: na vévodu z Yorku, trpícího malým sebevědomím a vadou řeči. Albert, familiárně nazývaný Bertie, přijal jméno Jiří VI.
Jeho dceři královně Alžbětě II., dnes nejdéle sloužící panovnici v dějinách lidstva, je dnes 93 let. Jejímu manželovi, princi Philipovi, vévodovi z Edinburghu, devadesát osm. A jejich nejstaršímu synovi, prvnímu ze čtyř dětí, zmiňovaných jednasedmdesát.
Pokud si myslíte, že musí princ Charles trpět tím, jak dlouho na svou korunovaci čeká, nenechte se mýlit. Pěkně to před časem vystihl princ Harry v ojedinělém rozhovoru pro časopis Newsweek. „Víte, jedna věc je v naší rodině zcela jistá. Trůn je něco, na co se nikdo z naší rodiny netěší, nikdo z nás ve skutečnosti nechce být králem. Až přijde čas, kdo bude na řadě, splní svoji povinnost a bude ji plnit s největší odpovědností a úctou, ale králem nikdo z nás být nechce.“
https://www.instagram.com/p/B413O5lJIsI/
Princ Charles je na svou příští roli samozřejmě mimořádně dobře připraven. A jakmile jeho čas přijde, koruny a trůnu se samozřejmě ujme. Rozhodně se jej nevzdá ve prospěch Williama, jak se často spekuluje. Ne proto, že by Williamovi nechtěl dopřát moc a slávu, královský hermelín a zlaté žezlo, ale protože mu chce dopřát pravý opak – co nejdelší čas, kdy ještě William může žít jako relativně normální člověk, jako manžel a nadšený otec tří malých dětí.
Princ Charles si je dobře vědom toho, co panování obnáší, a samozřejmě doufá, že tuto řeholi a nepřeberné povinnosti spojené s vládnutím bude moci co nejdéle nést on sám, zatímco princ William bude mít jako příští velšský princ dostatek času se na roli vladaře připravit – jakkoli toho času bude daleko méně než v případě sedmdesátníka Charlese.
Panování dnes není žádná pohádka, je to politika a tvrdá práce, a obstojí jen ti nejzkušenější. Navíc převzít trůn po Alžbětě II. nebude nic snadného ani samozřejmého. Tuto nejznámější ženu světa, ženu všeobecně ctěnou, váženou a respektovanou pro svou moudrost, uvážlivost, vzdělanost a pokoru, dnes za svou panovnici považuje více než 2,4 miliardy lidí. Právě tolik obyvatel čítá Commonwealth, volné sdružení 53 států světa, obyvatel nejen Velké Británie a Severního Irska, ale i všech jejích bývalých dominií, kolonií a závislých území.
Vedle dnes už spíše formálního vedení sdružení států Commonwealthu se však Charles po smrti své matky stane především oficiálním panovníkem hned 16 suverénních států. Muže, který sám vystudoval antropologii a archeologii, titul knížete/prince z Walesu, vyhrazený pro tzv. „zjevného dědice trůnu“ (heir apparent), předurčuje k vládě nejen nad Spojeným královstvím, ale také Austrálií, Novým Zélandem, Kanadou a řadou menších ostrovních států.
Historie prince Charlese je přitom mimořádně barvitá. V polovině 90. let, kdy se rozváděl se svou první ženou, všemi milovanou princeznou Dianou, byl Charles naopak nejméně oblíbeným členem britské královské rodiny.
Bulvár tehdy krásné a nešťastné princezně poskytl mimořádně velký prostor k veřejnému komentování okolností rozpadu jejich manželství, čehož Diana, jež si léta připadala jako štvaná zvěř a oběť zahnaná do kouta, ráda využila. Nejen obyvatelé britské monarchie, ale celý svět se dozvěděl i nejintimnější podrobnosti z manželství „v němž bylo pro tři lidi poněkud těsno“.
Tím třetím člověkem byla samozřejmě Charlesova dávná přítelkyně Camilla Parker Bowles, žena jeho srdce už od počátku 70. let. Žena, kterou si Charles kvůli jejich nerovnému společenskému postavení nesměl vzít.
Diana s Charlesem v 80. letech
Místo toho princovi prakticky vnutili Lady Dianu, zcela nezkušenou a plachou devatenáctiletou dívku ze staroslavného rodu středoanglických Spencerů, kteří už od dob válek růží v polovině 15. století sloužili anglické koruně a vládnoucím Tudorovcům.
O tom, jak zkostnatělá a v některých ohledech nepříliš vzdálená tudorovskému středověku tehdy monarchie byla, svědčí i fakt, že mladá Lady Diana Spencerová musela ještě před zásnubami s Charlesem podstoupit například ponižující test panenství, který jí podle jejích pozdějších pamětí pochopitelně otřásl. Připomeňme, že se nepsalo 15. století, ale rok 1980.
„Žádané“ manželství mezi Charlesem a Dianou dopadlo, jak dopadlo. Klást ale vinu za jeho osud jen na prince Charlese, nebylo od bulváru vůbec spravedlivé. Krize, která vyvrcholila rozvodem, a především pozdější tragickou smrtí princezny Diany při pařížské autonehodě v roce 1997, se zdála být neřešitelná.
V době, kdy Diana v pouhých 36 letech zemřela a Británie prožívala obrovskou nedůvěru vůči královské rodině, se dokonce zdálo, že se monarchie rozpadne. Podle některých průzkumů si v prvních dnech po Dianině smrti dokonce tři čtvrtiny Britů přály konec monarchie.
Vyhrocené emoce postupně opadly a byl to právě Charles, který se o jejich zmírnění postaral – i tím, že pro svou bývalou manželku do Paříže osobně přiletěl a její tělo dovezl do rodné Británie. Později, spolu se svým otcem, princem Philipem, oběma náctiletými syny a Dianiným bratrem Charlesem, devátým hrabětem Spencerem, společně kráčeli před očima celého světa se sklopenou hlavou za Dianinou rakví.
Princ Charles prošel proměnou, která z něj udělala mimořádně angažovaného otce. S oběma syny, pochopitelně zcela otřesenými matčinou náhlou smrtí, si vybudoval pevný, přátelský, láskyplný vztah, dokázal je chránit před pozdějšími útoky bulváru a dodnes je jim oběma nejbližším důvěrníkem.
Mandatory Credit: Photo by Daily Mail/REX/Shutterstock (3081700a)
Prince Harry Prince William And Prince Charles With Housemaster Dr Andrew Gailey For William's First Day At Eton. 1995.
Prince Harry Prince William And Prince Charles With Housemaster Dr Andrew Gailey For William's First Day At Eton. 1995.
Princové Harry a William se svým otcem
Charles je také nadšeným, dnes už čtyřnásobným, dědečkem: pro svá vnoučata, prince George (šest let), Louise (jeden rok), Archieho (šest měsíců) a princeznu Charlotte (čtyři roky), je znám coby „grandpa Wales“ (děda Wales), jak loni u příležitosti princových sedmdesátin s pobavením konstatovala britská média. Se svými syny, snachami Kate a Meghan i všemi vnoučaty se Charles rád fotografuje.
Také nedávný šestidílný dokument BBC nazvaný „Prince Charles: Inside the Duchy of Cornwall“ prince zobrazuje nejen jako pracovitého muže obdařeného velkým talentem, podnikavým duchem a výtečnými manažerskými schopnostmi, ale též jako milujícího otce a dědečka.
Charles je navíc známým ochráncem životního prostředí a už řadu desetiletí se mimořádně angažuje v problematice změny klimatu a obnovitelných zdrojů – například jeho venkovské sídlo v Highgrove je už od 90. let zásobováno elektřinou vyráběnou z obnovitelných zdrojů energie, což bylo v dané době naprosto revoluční.
https://www.youtube.com/watch?v=y66Regp4gIE
Necelých devět let po rozvodu s Dianou si navíc 9. dubna 2005 vzal svou dlouholetou přítelkyni a jednu z příčin jeho rozvodu Camillu Parker Bowles.
Camilla se rozhodla neužívat nikdy titulu princezna z Walesu, na který má přitom díky svému sňatku právo – místo něj využívá dle jednoho z dalších titulů svého manžela přízvisko vévodkyně z Cornwallu. A pokud by člověk čekal, že mají synové otci za zlé, že se s Camillou oženil, opak je pravdou.
Vévodkyni si postupně oblíbili a dnes patří Camilla i k blízkým důvěrnicím obou manželek mladých princů. Zejména vévodkyni Meghan nabídla opakovaně pomocnou ruku při orientaci v pravidlech a dvorské etiketě.
Pokud dnes vévodkyně Meghan ze Sussexu tvrdí, že nikdo nebyl tak stíhán britským bulvárem, jako je dnes ona, mohla by jí právě Camilla vysvětlit, jak to vypadá, když někoho britský bulvár opravdu nenávidí. Má s tím z 90. let velmi bohatou zkušenost, ale nikdy si na ni veřejně nestěžovala.
Pokud se její manžel stane britským králem, bude princ Charles nejstarší osobou, která kdy byla korunována britským monarchou. Jeho následnictví má ovšem i pozoruhodný český rozměr! Princ Charles Philip Arthur George je totiž přímým potomkem českých Přemyslovců, a to přes Elišku Přemyslovnu, manželku Jana Lucemburského a matku Karla IV. Dokládá to podrobná genealogie, kterou před časem předložili čeští a britští historici.
Zkusíme to s nimi? Tak hluboký nádech: Jeden ze synů Karla IV. a jeho poslední manželky Elišky-Alžběty Pomořanské, pozdější císař a král Zikmund, měl se svou manželkou jedinou dceru, Alžbětu Lucemburskou (1409–1442). Její dcera Anna se ve 40. letech 15. století provdala za Viléma III. Durynského a jejich společná dcera Markéta Saská se stala pozdější zakladatelkou sasko-braniborsko-hannoverské dynastie, z níž od 17. století pocházejí britští králové, včetně pozdější královny Viktorie – pocházela z hannoverské dynastie – i jejího manžela, Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského.
Přízvisko „Windsorové“ si britská panovnická sasko-kobursko-gothajsko-hannoverská dynastie zvolila až v průběhu první světové války, kdy odkazy k čemukoli německému z pochopitelných důvodů nebyly žádoucí, což druhá světová válka ještě podpořila.
Charles, příští král z rodu Windsorů, má tedy v sobě i přemyslovskou krev.
