Moderní šlechtictví je závazek. Tvrdá práce. Odkaz k tradicím. Vzdělanost, vlastenectví, rozhled. Touha po udržení dědictví předků i jeho rozvoji. A taky schopnost chovat se přirozeně u stolu, na nějž se i lžička na studený dezert klade už 300 let ve stejném úhlu. Dnešní šlechtictví je vlastně všechno, co je i Forbes. A sloupek Forbes Royal ho mapuje.
Je to každoroční tradice. Druhá sobota v měsíci listopadu, londýnská Royal Albert Hall, Royal British Legion Festival of Remembrance, vojáci a jejich příbuzní, váleční veteráni, hudební i taneční hvězdy – a v královské lóži Její Veličenstvo Alžběta II. a celá královská rodina, na jedné z mála takovýchto příležitostí ve zcela kompletní sestavě.
Letní oslavy Trooping the Colour u příležitosti narozenin anglické královny (královna se narodila v dubnu, ale kvůli počasí tradičně slaví až v červnu) se nesou ve veselém, radostném duchu, vojáci v parádních uniformách nastoupeni v pečlivě organizovaných formacích pochodují, salutují, nechybí ani přehlídka koní a vozů nebo slavný „barevný“ přelet britských vzdušných sil nad Buckinghamským palácem. Oproti tomu listopadové oslavy a připomínky toho, že je královna Alžběta II. vrchní velitelkou ozbrojených sil, jsou o poznání smutnější. Nebo chcete-li pietnější.
Však se tu připomínají padlí – a těch měla Británie například jen z válečných front první světové války přes 888 tisíc. Přesněji řečeno 888 246. Právě tolik keramických vlčích máků instalovali umělec Paul Cummins a jeho kolega Tom Piper v londýnském Toweru. Za každého padlého jeden krvavý květ. Rudé moře towerské bylo v roce 2014 označeno za nejlepší nový památník na světě. Byť šlo o instalaci dočasnou. Fotografie, kdy se královna Alžběta II. prochází polem rudých vlčích máků, byly mimořádně jímavé.
Festival of Remembrance provází každou druhou listopadovou sobotu v Royal Albert Hall podobný program. Své padlé, ale i válečné veterány si připomíná celý svět, ovšem Velká Británie tak činí s obzvláštní pietou a pohnutím. Britské pietní oslavy, přicházející tradičně v předvečer světového Dne veteránů 11. 11, jsou několikadenní a účastní se jich celá královská rodina ne proto, že se to sluší vůči královně, vladařce, hlavě dynastie.
Všichni členové
rodiny sloužili anebo dosud stále ještě slouží v některé
ze složek britských královských ozbrojených sil. Královnini
synové obvykle v námořnictvu, její prostřední syn, princ
Andrew, dokonce s hodností admirála – a i on je válečným
veteránem z války o Falklandy. A vojenské hodnosti se ctí
nosí i vnukové panovnice.
Zejména mladší syn prince Charlese, princ Harry, před lety nasazený v Afghánistánu, se mimořádně angažuje právě v charitativních a nadačních aktivitách v oblasti zkvalitnění života jak válečných veteránů, tak rodin padlých. Ale stejně tak se věnuje i problematice mentálního zdraví a posttraumatických syndromů vojáků navrátivších se z fronty.
Mladému princi, který se sám v minulosti přiznal k bojům s depresí, s níž se potýká už od dob dětství a dospívání poznamenaných tragickou ztrátou matky (Harrymu bylo jen dvanáct, když princezna Diana zemřela), jsou tyto věci mimořádně blízké. I proto nikdy nechybí ani u pietních shromáždění organizovaných v předvečer víkendu, tzv. Remembrance Days.
Tento čtvrtek tak pamětní křížek u pomníku padlých položil Harry i s manželkou, vévodkyní Meghan ze Sussexu. Mimochodem, zaujal-li vás způsob Harryho salutování, tedy s dlaní vytočenou směrem ven, vězte, že je to provedení, které si kdysi osvojila britská Royal Air Force, jejímž byl Harry 10 let hrdým členem, na konci s hodností kapitána (ozbrojené složky prince mimochodem znají pod jménem kapitán Henry Wales). Naopak členové námořnictva salutují tradičně s dlaní obrácenou dolů (to má historicky praktický důvod, námořníci pracující na lodi mívali obvykle špinavé ruce a neslušelo se, aby dlaně ukazovali).
Služba v armádě má však v britské královské rodině staletou tradici, která sahá až k otci, strýci, dědovi a pradědovi současné královny Alžběty II. Ostatně i manžel královny, princ Philip, vévoda z Edinburghu, sloužil za druhé světové války u Královského námořnictva, podílel se na vylodění na Sicílii a bojoval v bitvě u mysu Matapan. A sama královna, nyní třiadevadesátiletá, sloužila během války jako automechanička. I proto dodnes výborně řídí auto, které si vždy byla schopná i opravit.
Není proto divu, že akce spojené s Dnem veteránů a dalšími pietními oslavami sleduje celá britská královská rodina s pohnutím a památné vlčí máky vidíte na jejích klopách už dlouho před svátečními dny. Mimochodem, stojí za povšimnutí, že členové královské rodiny obvykle nosí v klopě jeden či tři vlčí máky, ať už ve variantě hedvábné, papírové, keramické, nebo i v podobě šperku. Pouze královně je vyhrazeno pět vlčích máků, které na její klopě tvoří jakousi malou kytici. Těchto pět vlčích máků má svoji symboliku. Představují tři složky britských ozbrojených sil, tedy vzdušné síly, pozemní síly a námořnictvo, dále jsou poctou ženám nasazeným v boji a civilní obraně.
Pětici vlčích máků mohli pozorní diváci zahlédnout na královnině hrudi i při sobotní akci v Royal Albert Hall, ostatní členové rodiny měli opět jeden nebo tři vlčí máky.
Oslav se letos opět účastnily přední britské hudební hvězdy: před královnou v sobotu vystoupil i britský hudebník James Blunt, dnes zpěvák a pianista, sám ovšem mimochodem také britský válečný veterán pamatující hrůzy války v Kosovu. Ač nejste jeho fanoušky, píseň No Bravery vyplněnou Bluntovými autentickými dokumentárními záběry z kosovské mise rozhodně dnes doporučujeme pustit.
Neděle 10. listopadu potom v britské královské rodině patří tradičně mši Remembrance Sunday Service, jíž se účastní opět všichni členové. Mši za žijící i padlé válečné hrdiny tradičně následovaly v neděli dopoledne v Londýně dvě minuty ticha za padlé. Přehlídce i kladení věnců, jež vedl její nejstarší syn a následník trůnu princ Charles s oběma syny, princi Williamem a Harrym, přihlížela potom královna z balkonu se svou snachou Camillou, vévodkyní z Cornwallu, a Williamovou manželkou Kate, vévodkyní z Cambridge. Centrem akcí je dnes památník Cenotaph v londýnském Whitehallu. Další pietní akce pak vyplní i odpoledne a také celý zítřek, světový Den válečných veteránů.