Pokud milujete lyžování v prašanu tak jako já, tím nejlepším, co můžete na lyžích zažít, je heliskiing. Na kopec vás vyveze helikoptéra, a než sjedete dolů, už tam na vás opět čeká. Tohle je crème de la crème každého freeridera. Sám jsem si to poprvé vyzkoušel před více než deseti lety a od té doby jsem poznal spoustu pro heliskiing vhodných i nevhodných míst, takže vám teď můžu poradit, jak na to.
Oproti šlapání po svých na kopec to má dvě hlavní výhody: rychlost, s jakou se na vrchol dostanete, a tím pádem i větší počet sjezdů a velikost oblasti, jakou jste schopni pokrýt.
Čtěte také: Kam na lyže v Česku: 10 nejlepších tuzemských sjezdovek
Pokud ve středisku zvládnete černou sjezdovku a jízdu v boulích, nemusíte se bát ani heliskiingu. Pravda, bude vás to stát o trochu víc než obyčejná permanentka – letová hodina vrtulníku vyjde na osobu na Aljašce na zhruba 25 tisíc korun, ve Švédsku pak 12 tisíc. A denně se nalétá zhruba hodina a půl.
Než se do toho pustíte, zapomeňte na Alpy. Kvůli přísným regulacím, kde smí helikoptéra přistát, to pro mě bylo vždy trochu zklamání, za které může malý počet jízd a menší variabilita. Lepší je poohlédnout se jinde.
Kamčatka – z vrcholů sopek až k moři
Když se ale podíváme za hranice Alp, naskytnou se nám zajímavé možnosti. Blízký i vzdálený východ má své výhody – nižší cena, kulturní šok, zajímaví lidé. Ale také v mých očích podstatné nevýhody – rok od roku stoupající cena, nižší úroveň služeb, méně propracovaný a prověřený systém záchrany a pomoci v případě úrazu, stejně jako „problematická“ zdravotní péče.
Nicméně jsou zde místa hodna povšimnutí. Třeba Kamčatka. Lyžuje se zde na sopkách a sjezdy často končí u moře. Úroveň služeb roste, ale stejně tak i cena. Poměrně často tady mezi sopkami profukuje a tím pádem zde kvalitní prašan není pravidlem. Létá se velkými vrtulníky Mi-8, které pojmou až 20 lidí – to mně osobně trochu nabourává pocit exkluzivity, kterou pro mě heliksiing představuje. Pokud vám tohle nevadí, zkuste společnost Heliski Russia.
Alpské svahy lákají i do země Hobitů.
Dalším místem, na kterém se heliskiing hojně provozuje, je Nový Zéland. Létá se tam na mnoha místech a mě nejvíce nadchnul Methven Heliski – operátor se základnou na farmě hluboko v Jižních Alpách. K farmě dojedete jeepy po hodině jízdy po šotolině podél asi kilometr širokého řečiště, jehož čůrky se na jaře spojují v jednu obrovskou řeku. Heliskiing na Zélandu je charakteristický vysokou čárou sněhu, díky čemuž se odtud chrlí spousty fotek s lyžováním a pasoucími se ovečkami v pozadí.
Kanada je heliskiingová velmoc. Hlavně díky výborným sněhovým podmínkám a vstřícnému vládnímu přístupu zde operuje mnoho heliskiingových společností. Tou největší je CMH. Společnost založená před více než 50 lety Hansem Gmoserem se rozrostla na gigant, který provozuje 12 heliskiingových hotelů.
Čtěte také: Lyže se učil dělat metodou pokus-omyl, teď prodává pár i za 50 tisíc
Většina z těchto hotelů jsou jen vrtulníkem přístupné luxusní chaty s veškerým vybavením a vlastní armádou zaměstnanců včetně špičkových kuchařů. V případě Kanady ale počítejte s tím, že za týdenní heliskiingový výlet tady zaplatíte minimálně 200 tisíc korun.
Dalším významným operátorem je Last Frontier. Jedná se o exkluzivní společnost, která létá malými vrtulníky s velmi malou skupinkou klientů a tvrdí, že jejich terény jsou to nejlepší z Kanady i Aljašky zároveň. Toto tvrzení vychází z jejich polohy nedaleko aljašských hranic.
Aljašský luxus plný prašanu i soukromí
Aljaška je totiž pro prašanové nadšence, kteří vyhledávají zejména prudké svahy, to nejlepší místo na světě. Díky unikátnímu klimatu zde hluboký prašan drží i na velmi prudkých svazích, o jejichž sjíždění si jinde můžete nechat jen zdát.
Nejluxusnějším podnikem je tady pravděpodobně Tordrillo mountain lodge – luxusní chata hodinu letu privátním letadýlkem na západ od Anchorage, největšího aljašského města. Jejich rajón o rozloze asi milion akrů se rozprostírá od moře až skoro k národnímu parku Denali. Díky tomu jsou jejich heliguidi schopni najít dobré počasí, což je na Aljašce kámen úrazu, daleko častěji, než jiní heli operátoři.
Zakládají si zde na tom, že dokážou najít terén pro všechny lyžaře nebo snowboardisty. I ty nejnáročnější. K dopravě na ty nejvzdálenější kouty oblasti používají kombinaci nejnovějších vrtulníků a letadla. Jedná se o jeden z mých nejzásadnějších lyžařských zážitků.
Jeden tip: Počasí na Aljašce je opravdu nevyzpytatelné, takže na méně než sedm dní nemá smysl sem jezdit.
Pokud tolik času nemáte, nezoufejte, i v Evropě si užijete skvělý heliskiing. Konkrétně ve Švédsku, které je evropskou heliski zemí zaslíbenou. Proč? Protože Švédsko má velmi vstřícný přístup k heliskiingu. Tím pádem mimo národní parky je možné při respektování místních zvyklostí přistávat kdekoli, a tak není problém dát za den i 12 jízd. 
Heliskiing ve Švédsku si oblíbil i Ondřej Bank.
Nejoblíbenější destinací je zejména oblast v okolí nejvyšší hory Švédska Kebnekaise (2106 m). A právě zde jsme po procestování velké části heliskiingového světa zúročili všechny své zkušenosti a napravili frustrace z jiných výletů. Spolu s Ondrou Bankem jsme tu před několika lety natočili část filmu Few Days, což také odstartovalo naši první českou heliskiingovou společnost Pureheliskiing.
Místní hory zhruba 150 kilometrů nad polárním kruhem jsou unikátní svým tvarem, příroda svou faunou a Sámové, kteří tu žijí, svou uzavřeností. Jsou zde všechny typy svahů – od mírných sjezdů, až po velmi prudké svahy a slunce tu od dubna zapadá jen na krátkou chvíli.
Výsledkem jsou prašanové sjezdy i v pět hodin ráno. Velkou výhodou je také snadná dostupnost z Evropy a žádný časový posun, což ze Švédska dělá ideální destinaci na čtyřdenní heliskiing. Takový výlet tady včetně tří letových hodin vyjde na zhruba 65 tisíc korun.
