Jeden z nejznámějších fotografů světa pobývá v Praze přes týden kvůli své expozici My Education. Od pátku si ji v Domě U Kamenného zvonu, který spadá pod Galerii hlavního města Prahy, může prohlédnout veřejnost. Ještě dříve se ale konala soukromá prohlídka, které se zúčastnil vydavatel jednoho z nejvýznamnějších nakladatelství Benedikt Taschen.
Podle Miloshe Harajda, producenta výstavy Bruce Webera, přijel Taschen do Prahy proto, aby se podíval na expozici, podle které vydá samostatnou knihu. „Díky tomu, že jedno z nejlepších nakladatelství na světě chce vydat o výstavě v Praze svou publikaci, je to projekt opravdu světového významu,“ říká Harajda.
Tím by ale prezentace více než 260 děl, na kterých uvidíte Madonnu, Amy Winehouse i Nelsona Mandelu, byla stejně. Bruce Weber, který podle kurátorky Heleny Musilové stál u zrodu vizuální kultury druhé poloviny osmdesátých let a stojí za ikonami hudebního světa let devadesátých, se navíc vrací do Evropy s výstavou po dlouhých letech.
Připravit expozici trvalo pět let a producent výstavy Milosh Harajda přiznává, že nápad přivézt legendárního fotografa do Prahy se zrodil v jeho hlavě.
Napomohl mu k tomu David LaChapelle, jehož výstavu v Rudolfinu pomohl Harajda přichystat v roce 2011.
„Seznámil mě s Dennisem Friedmanem, šéfredaktorem designového časopisu W. Ten mě v Paříži pozval na večeři a tam byl právě Bruce Weber s manželkou Nan Bush. Velmi jsme si rozuměli na lidské úrovni, pak jsem viděl, jak funguje celý jeho tým. Byl jsem nadšený, jak taková osobnost jedná se svými kolegy, fungují jako jedna velká rodina,“ vypráví Harajda.
O výstavě v Praze s Brucem Weberem jednali od roku 2019, plány zpomalil covid. Zásadní pro Miloshe Harajdu bylo najít prostor, který by Weberovu šest dekád trvající retrospektivu mohl pojmout.
„Oslovil jsem Helenu Musilovou, hlavní kurátorku Galerie hlavního města Prahy. Dobře jsme se znali z výstav Cecila Beatona a Helmuta Newtona, na kterých jsem také pracoval. Představa Weberovy retrospektivy se jí líbila a společně s Helenou Musilovou jsme vybrali místo, které se k fotografiím, videoklipům i krátkým filmům přesně hodí,“ vypočítává Milosh Harajda.
Před samotným zahájením výstavy si Bruce Weber přál, aby u vchodu zahrála gospelová kapela, která měla svým koncertem opsat pomyslný oblouk fotografovy tvorby. „Návštěvníci byli dojatí, a to ještě ani nevstoupili dovnitř,“ směje se Milosh Harajda.
Zároveň otevřeně hovoří o kauze, která slavného fotografa postihla před sedmi lety, v éře #MeToo. Bruce Weber byl obviněn několika spolupracovníky ze sexuálního obtěžování.
Organizátoři výstavy o tom dopředu mluvili nejen s fotografem, ale i s jeho týmem.
„V době, kdy probíhaly soudy, Bruce přišel o veškeré komerční zakázky. Nikoho ze svého týmu nepropustil a na mimosoudním vyrovnání s jedním z aktérů kauzy trvala jeho manželka Nan. Říkala, že soudy mohou trvat léta a mohou trvat do konce jejich života. Po jednom mimosoudním vyrovnání všechna další jednání skončila, neobjevil se nikdo další. Výstavu bychom sem nepřivezli, kdyby proces stále ještě probíhal,“ zdůrazňuje Milosh Harajda.
Dodává také, že i když pro fotografa a jeho nejbližší je to uzavřená kapitola, chápe, že lidé hledající kontroverze budou aféru spojenou se sexuálním obtěžováním opět vracet na světlo.
Jak se ale povedlo Miloshi Harajdovi tak nákladný projekt, jako je retrospektiva světově známého fotografa, zafinancovat?
„Pomohlo nám několik partnerů: od hlavního města Praha, nadačního fondu The House, Carollina, Four Seasons, které ve svém lobby teď také nabízí knihovnu Bruce Webera, po Campari, které nám dodalo drinky na slavnostní večer,“ vypočítává Harajda. Zároveň se ale netají tím, že do výstavy zainvestoval vlastní zdroje, stejně jako fotograf samotný.
Bruce Weber: My Education
20. 9. 2024 – 19. 1. 2025
Galerie hlavního města Prahy
Dům U Kamenného zvonu,
Staroměstské náměstí 605/13, Praha 1
Otevřeno: út–ne, 10–20 h