V Grónsku právě v těchto hodinách probíhají možná nejdůležitější volby v historii ledového ostrova, které mohou zásadně ovlivnit jeho vztahy s Dánskem, Spojenými státy i zbytkem světa.
Rostoucí tlak na nezávislost, komplikované vztahy s Dánskem a nečekaná, ale o to agresivnější pozornost ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa staví Gróňany před strategické rozhodnutí, které rezonuje daleko za hranicemi arktického regionu.
Grónské volební místnosti se uzavřou dnes ve 23.00 středoevropského času. Výsledky hlasování tedy budou známy v noci z úterý na středu.
Venku jsou čtyři stupně pod nulou a voliči z největšího ostrova na světě mají dnes možnost vyjít ze svých červených, zelených, žlutých i modrých domků s áčkovou střechou. Na konci zledovatělých silnic a chodníků mají přijít k urnám a rozhodnout o osudu Grónska.
Ostrov se v posledních týdnech stal předmětem nebývalého zájmu, zejména kvůli vytrvalým snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se začátkem roku nechal slyšet, že Spojené státy chtějí ostrov získat „za každou cenu“, nabídl investice v řádu miliard dolarů a sliboval tamním obyvatelům bohatství a ekonomický rozvoj.
Narazil ale na silný odpor jak mezi grónskými politiky, tak i u široké veřejnosti. Hlavním důvodem, proč tedy probíhající volby poutají tolik světové pozornosti, jsou ambiciózní a kontroverzní Trumpovy návrhy.
Šéf americké vlády již několikrát zdůraznil, že chce ostrov získat „jedním, nebo druhým způsobem“. Nabízí finance, slibuje prosperitu a pracovní místa, ale jeho přístup je vnímán s nedůvěrou a znepokojením. Mnoho Gróňanů se totiž obává, že Spojené státy vnímají ostrov jako pouhý geopolitický prostředek.
Grónský premiér Múte Bourup Egede, lídr největší grónské strany Inuitské společenství (IA), dokonce označil březnové volby za „osudové“.
Foto Profimedia
„To, co dnes vidíme ve světové politice, mě velmi znepokojuje. Spojené státy mají prezidenta, který je nepředvídatelný, a naše obavy jsou oprávněné,“ uvedl Egede (který 11. března shodou okolností slaví 38. narozeniny) a vyjádřil potřebu spolupráce s partnery, kteří Grónsko respektují jako suverénní subjekt.
Jeho strana IA, která v parlamentu drží nejvíce křesel, podporuje nezávislost Grónska. Klade však důraz na postupný přechod k samostatnosti, aby nedošlo k narušení sociální stability a hospodářské rovnováhy.
Grónsko představuje malý ekonomický celek s populací, která nedosahuje ani šedesát tisíc lidí. Má status autonomní oblasti v rámci dánského státu, kam patří i Faerské ostrovy.
Ostrov má širokou samosprávu, která mu umožňuje rozhodovat o většině vnitřních otázek. Zahraniční politiku včetně obrany, stejně jako měnové záležitosti a otázky občanství, však stále řídí vláda v tři tisíce kilometrů vzdálené Kodani.
Volby přicházejí rovněž v době rostoucího napětí mezi Grónskem a jeho bývalým kolonizátorem, Dánskem. Podpora nezávislosti v Grónsku výrazně vzrostla v důsledku nedávno odhalených historických křivd ze strany Dánska, včetně nucené sterilizace grónských žen v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století a násilného odebírání dětí grónským rodinám.
Tyto skandály prohloubily dlouhodobě napjaté vztahy mezi ostrovem a Kodaní a otázka nezávislosti se dostala do popředí veřejného zájmu více než kdykoli dříve.
A v tuto chvíli je nutné zmínit nejvýraznější opoziční stranu Naleraq. Ta slibuje Gróňanům referendum o nezávislosti již v nejbližších letech a získává podporu mezi voliči, kteří chtějí rychlou změnu a užší spolupráci s USA.
Lídr této strany Pele Broberg dokonce prohlásil, že „Grónsko by se mohlo vymanit z nadvlády dánského království už do tří let“.
Klíčovým hráčem je i tradiční Pokroková strana, v čele s Erikem Jensenem. Pokroková strana a IA v posledních dvou letech tvořily vládní koalici a preferují pomalejší, postupný přechod k plné samostatnosti. Zároveň se ale snaží zajistit ekonomickou stabilitu a zachování skandinávského modelu sociálního zabezpečení.
Také Demokraté, středopravá opozice, upřednostňují pomalý přístup k nezávislosti. Průzkumy veřejného mínění totiž ukazují, že většina obyvatel Grónska podporuje nezávislost. Gróňané jsou ale nejednotní z hlediska načasování a přijímání potenciálního dopadu samostatnosti na jejich životní úroveň.
Průzkum z letošního ledna navíc ukázal, že 85 procent obyvatel si nepřeje stát se součástí Spojených států, přičemž téměř polovina uvedla, že Trumpův zájem vidí jako hrozbu.
Ačkoli téma nezávislosti dominuje snad každé grónské veřejné debatě, místní se zároveň obávají možného ekonomického dopadu samostatnosti.
V tomto bodě je potřeba připomenout ztrátu dánských finančních příspěvků, které činí přibližně jednu miliardu dolarů ročně. Významnými tématy tak nadále zůstávají také zdravotnictví, školství, zaměstnanost a zajištění základních služeb.
Jinými slovy, není pravděpodobné, že by Grónsko v tuto chvíli zvládlo být ekonomicky samostatné.
Zároveň však rostoucí dominantní zájem USA a osobní Trumpovy intervence s příslibem obrovských investic v případě připojení k USA komplikují situaci. Trumpovy sliby investic jsou však vnímány spíše s nedůvěrou a obavami z možného negativního dopadu na místní komunitu.
Když začátkem ledna na ostrově přistál syn amerického prezidenta – Donald Trump junior, grónský premiér Múte Egede ještě ten den ostře reagoval. „Dovolte mi to zopakovat – Grónsko patří obyvatelům Grónska. Naše budoucnost a boj za nezávislost jsou naše věc,“ napsal tehdy na svém Facebooku.
Foto Profimedia
Voliči napříč ledovou zemí především vyjadřují obavy ze způsobu, jakým USA historicky přistupovaly ke svým vlastním domorodým komunitám.
Mnozí odborníci se zamýšlejí i nad tím, kam až bude americký prezident ve své snaze o získání kontroly nad Grónskem ochoten zajít.
„Donald Trump je připraven vydírat evropské spojence. Ať už ekonomickým nátlakem, který bude mít formu zvýšených cel, nebo z hlediska bezpečnostních záruk. Jeho vydírací potenciál v této oblasti je poměrně značný,“ řekl v nedávném rozhovoru o Grónsku pro Forbes amerikanista z Univerzity Karlovy Kryštof Kozák.
Strategická pozice Grónska v Arktidě, kde se tající ledovce stávají předmětem stále ostřejšího zájmu velmocí, jako jsou Čína a Rusko, hraje klíčovou roli v současném geopolitickém napětí.
Ostrov disponuje bohatými nalezišti kritických surovin, včetně vzácných zemin, zlata, uranu a dalších kovů důležitých pro moderní technologie a obranu. Tento potenciál, spolu s otevíráním nových dopravních cest díky tajícímu ledu, je důvodem intenzivní geopolitické soutěže o vliv v regionu.
Pro Američany je ostrov strategicky klíčový i díky radarové a výzkumné základně Pituffik, která je součástí systému včasného varování před raketovými útoky na Severní Ameriku.
Dánsko reaguje na Trumpovy hrozby posílením vojenské přítomnosti a investicemi do grónské infrastruktury. Na konci roku 2024 nechala dánská královská rodina změnit svůj erb. Jeho nová verze má více symbolizovat jednotu a celistvost království. Na jeho levém dolním poli je nyní lední medvěd, který je tradičním symbolem Grónska.
„Změna erbu státu je poměrně závažná věc, i když to dánský král udělal bez nějakých širších konzultací. Je jasné, že Dánové jsou s Grónskem dlouhodobě spojeni. V mediální symbolické realitě je to jasný krok směrem, že Dánsko si Trumpovo vyhrožování rozhodně nechce nechat líbit,“ komentoval krok amerikanista Kozák.
Výsledky voleb jsou očekávány s napětím nejen v Grónsku, ale také v Dánsku a USA. Změna politické rovnováhy by mohla významně ovlivnit další vývoj autonomních snah a mezinárodních vztahů této strategicky důležité oblasti.
Vedle otázky nezávislosti jsou klíčovými volebními tématy také domácí problémy, jako je zdravotnictví, vzdělání a ekonomika, zejména rybolov, který tvoří základ grónského hospodářství. Přestože Trumpova vyjádření strhávají světovou pozornost, místní voliči se stále nejvíce zajímají o své každodenní starosti.
Foto Profimedia
Ačkoli úplná nezávislost pravděpodobně nebude dosažena před koncem Trumpova funkčního období, tyto volby mohou být rozhodujícím krokem směrem k budoucnosti, která bude mít dalekosáhlé následky nejen pro obyvatele Grónska, ale i pro celý svět.
Volby jsou proto nejen soubojem politických stran, ale skutečným referendem o budoucnosti ostrova. Rozhoduje se, zda se Grónsko vydá cestou plné nezávislosti, opatrného osamostatňování s podporou Dánska, nebo se přiblíží k USA, s nimiž má ovšem komplikované historické zkušenosti.
Jedno je jisté. Ať už bude výsledek voleb jakýkoli, důsledky se budou citelně projevovat nejen v samotném Grónsku, ale i v globální politice.
Ta se podle mnohých ocitá uprostřed nové studené války o zdroje a strategický vliv. A Grónsko se tak stalo klíčovým místem, kde se utváří budoucnost celé Arktidy a mezinárodní politiky.
