Nezaměnitelná Plečnikova architektonická stopa, osvěžující posezení u řeky přímo v centru města, designové kavárny a výborné jídlo – tak by se dala shrnout slovinská metropole Lublaň. S necelými třemi sty tisíci obyvatel je to jedno z nejmenších, ale také nejpříjemnějších evropských hlavních měst.
Při procházkách slovinskou metropolí se však nevyhnete pocitu, že se nacházíte chvíli v Itálii, chvíli na Balkáně a občas i u císaře Františka Josefa. Současná Lublaň je ale progresivní město, speciálně co se týče životního prostředí a udržitelnosti. V roce 2016 získala Lublaň prestižní titul Evropské zelené město a v krocích směřujících k udržitelnému rozvoji razí cestu všem ostatním.
Historické centrum je pro auta uzavřeno od roku 2008, což společně s vylepšenou infrastrukturou veřejné dopravy a sítí sdílených kol snížilo razantně emise oxidu uhličitého a celkového znečištění vzduchu. Je to také největší zóna bez aut v Evropské unii.
Radnice navíc osázela břehy řeky Lublaňky mohutnými stromy, díky čemuž se do města vrátilo i drobné ptactvo. To teď s oblibou zobe z talířů návštěvníků restaurací, kteří do centra putují v houfech za objevováním místních gastrospecialit a podniků rostoucích tu jako houby po dešti.
Lublaň je ale hlavně místem, kde svůj architektonický rukopis otiskl Jože Plečnik. Jeho 150. výročí narození si země připomíná právě letos. Kromě Trojmostí – tedy tří mostů spojujících historické centrum kolem lublaňského hradu s moderní částí města, se Plečnikovou architekturou můžete kochat při procházce kolonádou, centrálním trhem nebo kolem Národní univerzitní knihovny.
Životní dílo otce slovinského modernismu si potom v klidu nastudujete v Plečnikově hiše – ta je přístupná včetně poklidné zahrady plné skulptur a bylinek, které tam kdysi pěstoval sám architekt. Příznivci modernismu ale zcela jistě ocení i pestrobarevnou budovu Družstevní obchodní banky od Plečnikova souputníka Ivana Vurnika nebo brutalistní komplex na náměstí Republiky.
Chcete-li si vychutnat všechny krásy města a přitom se moc neunavit, můžete se snadno vydat na prohlídku elektrickým vláčkem s názvem Kavalír. Ten jezdí po centru – jak jinak – zdarma. Nejužívanějším a nejdostupnějším prostředkem jsou ale sdílená kola BicikeLJ, která rezidenti Lublaně mohou využívat za tři eura ročně (nebo euro za týden).
Projížďka po řece Lublaňce už je sice placená, ale zcela jistě se zalíbí všem, kteří alespoň jednou sjížděli Vltavu v Českém Krumlově. A kdyby vám náhodou došla síla, nezoufejte. Kromě lákavých gastro podniků je po celém centru také rozeseto více než třicet fontánek s pitnou vodou, jejichž dostupnost si můžete ověřit prostřednictvím mobilní aplikace. Běžně na veřejném prostranství také najdete automaty s mlékem, vejci či dokonce základními léčivy a drogerií.
Udržitelnost a příroda ve městě je tak pro slovinskou metropoli nejen skvělým marketingovým nástrojem, ale hlavně funguje i pro obyvatele. Lublaň se může chlubit neuvěřitelnými 542 metry2 zelené plochy na osobu a žádný z obyvatel k zeleni nemá dál než 300 metrů.
Díky bohaté včelařské tradici se ve městě také nachází asi 4500 včelích úlů, jejichž hmyzí rezidenti se mohou po cestě městem občerstvit nektarem z trvalek, které tu radnice nechala vysázet právě po potřeby opylovačů.
Co vidět
Celé léto probíhá u břehů řeky Lublaňský hudební festival, na kterém se letos představí například vídeňští filharmonici, West-East Divan Orchestra pod taktovkou Daniela Barenboima nebo možná trochu netradičně herec John Malkovich.
Až do 29. září můžete navštívit BIO27, nejstarší bienále designu na světě. Letošní ročník, kurátorsky zaštiťován londýnskou designérkou Jane Withers, zkoumá stále vlivnější trendy kolem biomateriálů a lidové architektury a nabízí skrze ně odpovědi na současné globální výzvy, jako je nedostatek vody, odpady a klesající biodiverzita.
Druhá část bienále se odehrává v budově nápadně připomínající někdejší berlínský squat Tacheles, ve které slovinské Centrum pro kreativitu v instalaci oslavující slovinský design připomíná, že v kreativních průmyslech v zemi pracuje sice jenom sedm procent populace, zato generují zisk dvě miliardy eur.
Cukrarna
Jak už název napovídá, Cukrarna byla postavena v roce 1828 jako městský cukrovar a ve své době byla největší stavbou ve Slovinsku. Po sérii požárů fungovala také jako továrna na zpracování tabáku, textilu a následně kasárna, aby se loni industriální prostory po dlouhé pauze otevřely znovu.
Dnes slouží jako galerie současného slovinského umění. Momentálně zde vystavují třeba v Praze etablovaná fotografka a vedoucí ateliéru fotografie na UMPRUM Aleksandra Vajd nebo multimediální umělkyně Saša Spačal, kterou mohlo české publikum vidět loni v rámci výstavy Galerie hl. m. Prahy v Trojském zámku.
Krater
Slovinské designerské duo Gaja Mežnarić Osole a Andrej Koruza už pěkných pár let bourají zažité představy o invazních rostlinných druzích a nabízejí inovativní řešení jejich využití. Především z nich vyrábějí oceňovaný Knotweed Paper a učí veřejnost, jak s těmito rostlinami pracovat. Předloni si kolektiv otevřel kreativní prostor Krater – v místě bývalého dolu kousek od centra města.
Zelená oáza poskytuje inspiraci široké veřejnosti a inovativní postupy práce s materiály, jako jsou právě invazní druhy, houby nebo hlína. Není divu, že za svou činnost byli nominováni na letošní prestižní evropskou cenu New European Bauhaus.
Dobré kafe jako základ
Pokud svůj den potřebujete nastartovat vůní kávy, přijde vhod třeba miniaturní espresso bar Črno zrno hned pod hradem. Oblíbená je i kavárna STOW Coffee ukrytá v Muzeu města Lublaně, která kromě vlastní pražírny skýtá i uklidňující výhled do zeleného vnitrobloku. Sladké i slané brunche dělají v Ek bistru jen pár kroků od Trojmostí.
Kde se dobře najíst?
Foodies si přijdou na své zejména v podhradí a u zelených břehů řeky Lublaňky. Tam najdete třeba bezkonkurenční Pop’s place, zero-waste bistronomickou restauraci Monstera Bistro a pro fandy plodů moře především Jadro – ráno rybí trh a večer restaurace.
Nejlepší čevabčiči široko daleko najdete v Sarajevu, tradiční kalamari na žaru můžete zapít prosecem ve Vino & ribe a všechny tyto kulinářské zážitky zapít koktejlem z Cafe Romeo.
Přespáváte tady?
Secesní Grand Hotel Union s více než stoletou tradicí a dechberoucím výhledem na lublaňský hrad ubytoval hollywoodské celebrity i královnu Alžbětu II. Můžete ale zkusit i designový hotel CUBO, jehož historická budova z roku 1932 kdysi patřila zakladatelům pivovaru Union a dnes je patří do památkově chráněného kulturního dědictví.
