Valencie nabízí kompletní balíček zábavy. Příjemně kompaktní město je protkané zelení, nabídne vyváženou dávku historie i moderní architektury, skvělé jídlo i noční život. Můžete tu zajít na fotbal, na pláž, projet se na kole nebo se vydat po stopách formule 1.
Většina turistů stále míří spíš do Barcelony a Madridu a přitom vůbec nevědí, o co ve Valencii přicházejí. Čtenáři jednoho z nejprestižnějších cestovatelských magazínů současnosti Condé Nast Traveller by mohli vyprávět – zvolili totiž Valencii druhým nejlepším městem planety. Předstihlo ji jen australské Sydney. Valencie však má tu výhodu, že jste tu z Prahy za dvě hodinky.
Neobvyklá oáza klidu
Španělskému městu se tak konečně dostává pozornosti, jakou si zaslouží. Je totiž v mnoha směrech unikátní. Letos také díky svému přístupu k udržitelnosti a klimatické neutralitě získalo od Evropské unie titul Evropské zelené město.
Od roku 2013 se město drží plánu snižovat emise a hluk a motivovat své obyvatele, aby chodili pěšky či jezdili na kole, a těmto aktivitám je perfektně přizpůsobené. Zároveň si navzdory poměrně suchému podnebí udržuje spoustu zeleně.
Celým městem se táhne a klikatí devět kilometrů dlouhý park Jardí del Turia, jenž je perfektní ukázkou toho, jak pečovat o veřejný prostor, aby efektivně sloužil lidem, kteří tu budou chtít trávit každou volnou chvilku.
Zvláštní tvar parku je daný tím, že jde o vyschlé koryto řeky. V roce 1957 město zaplavily povodně, a tak se rozhodlo, že řeku Turia odkloní. Místo ní měl vzniknout obchvat, ale místní si prosadili raději park, na jehož podobě se podílel i Ricardo Bofill.
Vznikla tu řada míst pro odpočinek, stezky pro pěší i pro cyklisty a také se tu po celý den sportuje – je tu řada hřišť nejrůznějšího typu a na fitness tréninky sem chodí lidé každého věku. Zároveň díky tomuto místu máte prakticky všude, kam se ve městě mihnete, přírodu a klid na dosah.
Přehlídka architektonických stylů
Potěšeni tu budou milovníci architektury, ať už je jim blízký jakýkoli styl. Můžete se vrátit do středověku při návštěvě věže Torres de Serranos, která sloužila jako hlavní brána do města. S Valencia Card, na niž si koupíte denní či několikadenní jízdné na městskou dopravu, sem (a na spoustu dalších míst) máte vstup zdarma.
Vyšplhejte až na vrchol a užijte si překrásný výhled na zmíněný park, ale i na okolní romantické uličky. Jimi se pak vydáte směrem do centra, abyste se cestou pokochali několika náměstíčky, která jsou lemovaná katedrálami i půvabnými bytovými domy, ale také vybavená mnoha lavičkami i promyšleným stíněním.
Nevynechejte Plaça de la Reina s katedrálou Panny Marie. Vedle ní je gotická zvonice s barokními prvky el Micalet. Procházkou po starém městě dojděte ještě k překrásné Centrální tržnici, která je největší v Evropě a podle BBC patří k nejkrásnějším tržnicím na planetě. Dejte si tu skvělou paellu, tradiční jamón a jako dezert třeba sladké fortany nebo alespoň čerstvé ovoce či džus.
Foto Juan Gomez / Unsplash
Po obědě se vydejte k Hedvábné burze, což je gotická budova z patnáctého století zapsaná na seznamu UNESCO.
Jen pár kroků od ní na Plaça del Doctor se pak nezapomeňte občerstvit u kiosku News & Coffee, který možná znáte z Barcelony nebo Londýna. Dáte si tu skvělý filtr na cestu a z kurátorovaného výběru novin a magazínů vyberete to nejstylovější čtení.
České lustry a art deco
Dál pokračujte na hlavní náměstí Plaça de l’Ajuntament s fontánou, stánky s květinami a také radnicí, v níž kromě velkolepých interiérů najdete rovněž lustry z českého skla.
Naproti radnici věnujte pozornost ještě štíhlé budově divadla Rialto, která se okolní zástavbě vymyká a je krásnou ukázkou art deco stylu ze třicátých let, respektive modernismu, jak se mu správně ve Španělsku říká.
Ve stejném stylu je také asi o dvacet let starší budova hlavního nádraží, které je z náměstí jen pár kroků.
Zvenčí si prohlédněte fasádu s motivem pomerančů, ale neváhejte vstoupit i dovnitř, kde je překrásný, dřevem obložený interiér. A hned vedle ní je Koloseum z poloviny devatenáctého století, které je však v současnosti kvůli rekonstrukci uzavřené.
Pokračujte proto dál ke Casa Judía, která je krásnou ukázkou židovské architektury a jejíž pestrobarevná fasáda vám vezme dech.
Aby byl výčet nejrůznějších architektonických stylů, které v tomhle městě na relativně malém území najdete a které vedle sebe skvěle fungují, kompletní, nesmíte vynechat takzvanou Pagodu, respektive brutalistní bytový dům Torre Ripalda.
A pak je tu samozřejmě Město umění a věd, které je dnes zřejmě nejslavnějším místem v celé Valencii. Jde o majestátní komplex moderních budov, které už mimo staré centrum v roce 2005 dokončil proslulý architekt Santiago Calatrava.
Jejich obří rozměry ještě násobí odraz na hladině modrých bazénů, které je obklopují. Najdete tu Palác hudby, Vědecké muzeum i Mořský svět. Klidně se sem ale jděte jen projít, pozorujte nevšední tvary a zkuste si představit, co by se muselo stát, aby se i Praha odhodlala ve svém širším centru postavit něco podobně odvážného.
Foto Freepik
Z Valencie pochází také umělec, který si říká Escif, a tak tu při procházkách místními ulicemi hledejte jeho slavné muraly. Jeden najdete na zdi u Carrer de Russafa nedaleko Primarku – kritizuje totiž fast fashion a podmínky, v jakých se taková móda vyrábí.
Fotbal v krvi
Významnou roli ve Valencii hraje sport, respektive fotbal. FC Valencia tu má dokonce dva majestátní stadiony, jenže jeden, ten větší a modernější, je bohužel nedokončený, protože singapurský majitel klubu Peter Lim do něj odmítl investovat.
Stejně jako do kvalitních hráčů, a tak se Valencie potácí na chvostu tabulky, fanoušci se bouří a na (často téměř vyprodaných) zápasech stejně často jako vlajky klubu vlají i transparenty s nápisem „Lim go home“.
Ještě před dvanácti lety město žilo také atmosférou závodů formule 1. Pětkrát se tu jela Velká cena Evropy, pro kterou tu vybudovali výjimečný městský okruh.
Později se však ukázalo, že šlo o celkem zbytečnou více než sedmimiliardovou investici, která vyvrcholila velkým skandálem, a pořádání závodů skončilo předčasně. Torzo chátrající trati tu však stále najdete.
S čím prostřídat španělskou kuchyni
Co je ale pořád ve Valencii naprosto geniální, je jídlo. Ať už na trzích, v restauracích, nebo obchodech. Rozhodně se proto nebojte zkoušet podniky s lokální kuchyní. Kdybyste však měli touhu proložit ji něčím mezinárodním, pak rozhodně zajděte na sushi do Kiba, na luxusní burger či hot dog do Living Bakkali, na suvlaki pak do Egeo Suvlakeria.
Výběrovou kávu tu nemají všude, ale určitě budete spokojení ve Fran Café či Fav Coffee, skvělou snídani si dáte ve Four Coffee & Bistro, na dezert vyrazte do Casa Raíz.
A až budete vybírat ubytování, máte dvě možnosti – ubytovat se přímo v centru, anebo naopak v resortu na pláži. Záleží na tom, kde chcete trávit víc času. Když si ale půjčíte kolo, můžete mít obojí: z centra je pláž Cabanyal asi pět kilometrů.
Kdybyste chtěli zažít o něco klidnější koupání (hlavní letní sezona tu končí až na konci října), rozhodně si vyjeďte ještě trochu dál – do přístavu Saplaya, kterému přezdívají španělské Benátky.
Je ale možná ještě o něco lepší. Není tu tolik turistů, domy v malých uličkách podél kanálu jsou barevnější a obklopené rozkvetlými keři a pláž Saplaya je o něco méně frekventovaná než ta městská.
Protože jsou ulice Valencie plné barev a tvarů, doporučujeme naopak velmi minimalistický Yours Hotel, kde si oko odpočine, aby mohlo další den opět nasávat to nejlepší ze španělské kultury.
Foto Yours Hotel
Z pláže rovnou na lyže?
A když jsme řekli, že ve Valencii zažijete úplně všechno, nepřeháněli jsme. Jen devadesát minut jízdy odtud leží lyžařský areál, a tak si ve městě, kde tři sta dní v roce svítí slunce, můžete i zalyžovat.
