Ve své sbírce má vzácných hodinek desítky, ale o těchto říká: „Je to můj největší životní úspěch.“ Jiří Hečko se stal majitelem Code 11.59 Ultra-Complication Universelle RD#4 od věhlasné švýcarské značky Audemars Piguet.
V téměř stopadesátileté historii Audemars Piguet vzniklo spoustu hodinek, po nichž by sběratelé okamžitě skočili.
Ale i mezi všemi unikátními kusy se vyjímají ty, které počátkem listopadu doputovaly ze švýcarského městečka Le Brassus, kde značka sídlí, do Prahy.
„Je to náš svatý grál. Neuvěřitelné řemeslo vměstnané do velmi malé věci. O tomhle jsme snili sto let, bádali nad tím dvacet let a vyráběli sedm let,“ prohlásil Francois-Henry Bennahmias, šéf Audemars Piguet.
Adresátem zásilky v zeleném boxu byl Jiří Hečko, jednačtyřicetiletý sběratel, který má s Audemars Piguet dlouhou historii. „Bez ní by si tyhle hodinky nikdy nemohl koupit obyčejný kluk z Čech,“ zdůrazňuje.
Hodinky se skládají z více než 1150 součástek. Mají čtyřicet funkcí včetně třiadvaceti komplikací, mezi nimi třeba věčný kalendář, který zaručuje správné datum na desítky let dopředu.
A další královské komplikace: létající tourbillon, díky němuž odolávají vlivu gravitace na přesnost chodu, flyback chronograf, tedy stopky s možností vynulování jediným stisknutím tlačítka, nebo silnou trojkombinaci minutové repetice, petite sonnerie a grande sonnerie, které poskytují zvukovou signalizaci.
Jejich cena? 1 450 000 švýcarských franků bez DPH, v přepočtu asi 45 milionů korun.
Hečkovi svítily oči nadšením, když si je přebíral. „Čekal jsem na ně deset měsíců,“ vypráví.
Tehdy mu zazvonil telefon, číslo ze Švýcarska. Volala Anne-Gaëlle Quinet, šéfka oddělení komplikací v Audemars Piguet.
„Nabídla mi, jestli si nechci tenhle nový model koupit. To je nabídka, která se neodmítá, i když tam byl ten ‚drobný‘ aspekt, sehnat těch 45 milionů. Chvilku jsem se zamyslel a řekl, že nějak to udělám,“ vypráví Hečko.
A sama Quinet se ho zeptala, zdali tuší, proč si značka vybrala zrovna jeho. „Popravdě nevím,“ odpověděl Hečko. „Říkala, že jsem jeden z mála lidí na světě, který si je může dovolit a zároveň o nich ví tolik, že by mě ani ona netrumfla.“
Důležitá je přitom souhra obou okolností, neboť pokud by šlo jen o peníze, našla by se pochopitelně zájemců řada. „Jenže když budete sebevíc chtít a budete mít peníze, tak si tyhle hodinky prostě koupit nemůžete. Proto mám takovou radost, že se mi podařilo je získat,“ říká Hečko.
Foto Jan Rasch
Nejslavnější hodinářské značky takto fungují: produkci mají omezenou a poptávka jednoznačně převyšuje nabídku. I hodinářští znalci mohou čekat na vysněný model několik let. Roli hrají kromě financí i oddanost značce a znalost řemesla.
Hečko má sběratelství v krvi, jeho otec byl věhlasný filatelista, kromě známek sbíral také obrazy. „Byla to jeho vášeň. Pouhé vlastnictví a možnost koukat se na ně mu naplňovaly život,“ popisuje Hečko mladší.
Není proto divu, že se sběratelskou mánií nakazil i on sám, ovšem zaměřil se na hodinky. Od dědečka měl několik kapesních hodinek, které rád rozebíral, od otce dostal nejprve Casio, pak starší Omegy.
Sám si švýcarské hodinky koupil těsně po maturitě, šlo o značku Zeno Watch Basel. Dál ale pátral v hodinářských inzerátech a snažil se nové kusy pořizovat jako investici a dále prodávat.
„Dělal jsem to dlouho, dokud jsem se nedostal do finanční stability a stavu, který je na celém sběratelství nejzajímavější: že co koupíte, už dál neprodáte,“ vzpomíná.
Jednoho dne si koupil i Audemars Piguet, seznámil se se šéfem místního butiku, který ho pozval na event značky do Dubaje. V jeho rámci dražil golfista Henrik Stenson svůj unikátní model z proslulé kolekce Royal Oak nazvaný Dream Team, výtěžek putoval handicapovaným dětem.
„Byli jsme trochu posilněni vínem, a tak jsem držel ruku nahoře a najednou mi šéf značky říká, že už jsem asi o pět tisíc franků přehodil sám sebe. Byla kolem toho hrozná show, aukci jsem vyhrál a všichni mi děkovali, že jsem přispěl dětem. Začali mě víc zvát na akce a nabízet hezčí věci,“ ohlíží se Hečko.
K čerstvě obdrženému modelu přesto vedla ještě dlouhá cesta. Aby se totiž někdo dostal mezi elitu sběratelů, musí podle Hečka nakupovat nejen hodinky, které se mu líbí nebo mají investiční potenciál, ale také zkompletovat široké spektrum.
„Musíte mít všechny komplikace, různé modelové řady. Mně pomohla i ta aukce a fakt, že jsem ke značce přivedl spoustu lidí,“ vysvětluje Hečko. „Troufám si říct, že mě berou jako kamaráda, jako rodinu.“
Jedním z důkazů má být i to, že v krabici s novým modelem přišel i obsáhlý manuál, který kvůli Hečkovi značka přeložila do češtiny. „Což se stalo snad poprvé,“ míní sběratel.
Už nyní je zřejmé, že hodinky z limitované edice mají ještě větší hodnotu, než za kterou ji Hečko pořídil. „U podobných modelů se zhodnocení odhaduje od vyšších desítek až po nižší stovky procent při samotném nákupu,“ říká.
To zní vše takřka idylicky, ale Hečko nabízí i odvrácenou stránku jeho vášně. „Život musíte sběratelství trochu podřídit. Je to samozřejmě finančně ohromně nákladná záležitost. Bere vám to spoustu životního času, ale je to láska.“
