Michal Sedláček pracoval v letech 1998 až 2007 v kanceláři architekta Franka Gehryho. Stalo se to jen rok poté, co Gehry postavil jednu ze svých nejznámějších staveb vůbec, Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Jaký otisk na rodákovi z Brna autor takových projektů jako Tančící dům v Praze, Walt Disney Museum Concert Hall v Los Angeles nebo Louis Vuitton Foundation v Paříži zanechal?
Do Gehryho kanceláře se Michal Sedláček dostal díky hokeji. Alespoň to byla položka, která byla zakroužkovaná na jeho životopise, když se tam ve svých 34 letech hlásil. Už tehdy pracoval v Americe pro kancelář Marlo & DeChiara a stal se také akreditovaným architektem pro stát New York.
„Pomohl mi k tomu ale architekt Vlado Milunić, který předal Franku Gehrymu moje portfolio, když se otevíralo Guggenheimovo muzeum v Bilbau,“ říká Michal Sedláček.
Frank Gehry
„Bouřil jsem se proti všemu,“ řekl architekt narozený v roce jako Ephraim Owen Goldberg roku 1929 v Torontu.
Nositel prestižní Pritzkeho ceny za architekturu (získal ji v roce 1989) patřil k nejvlivnějším architektům moderní doby a jeho tvorba zásadně proměnila způsob, jakým přemýšlíme o podobě současných měst.
Gehry bývá řazen k průkopníkům dekonstruktivistické architektury, sám se však nálepkám často bránil. Tvrdil, že ho více než teorie zajímá emoce, pohyb a lidská zkušenost s prostorem. Jeho stavby byly obdivovány i kritizovány, ale málokdy ponechaly veřejnost lhostejnou.
Do světového povědomí se zapsal zejména díky budovám, které dnes patří k ikonám globální kultury. Guggenheimovo muzeum v Bilbau, Walt Disney Concert Hall v Los Angeles nebo Fondation Louis Vuitton v Paříži jsou příklady jeho typického rukopisu: plynulé, křivolaké tvary, práce s kovem, sklem a světlem a architektura chápaná jako socha v městském prostoru. Právě Guggenheim v Bilbau dal vzniknout pojmu „Bilbao efekt“ – přesvědčení, že výrazná architektura může nastartovat ekonomickou i kulturní proměnu celého města.
Gehry zemřel letos 5. prosince.
„O práci ve studiu Franka Gehryho měli zájem lidé z celého světa, chodilo tam třeba dvě stě životopisů denně. Jak se odlišit v takové konkurenci? V CV jsem napsal, že hraju hokej, pravé křídlo. A když jsem dělal pohovor, tak to bylo s arménským kolegou Frankovy kanceláře, kterému jsem to jen těžko vysvětlil. Ale Frank Gehry, který byl sám nadšený hráč a fanoušek hokeje, tak když se mnou pak dělal přijímací řízení on, přesně věděl, o čem mluvím,“ směje se dnes odborník, který pak později v kariéře působil jako hlavní architekt města Brna.
Studio Franka Gehryho | foto archiv Michala Sedláčka
S hokejem pokračoval i jako zaměstnanec Gehryho studia, protože reprezentoval zdejší tým. „Hráli jsme zápasy na nejvyšší úrovni a on se na nás chodil dívat. Byl přímý a dobře komunikoval. Dokázal dobře popsat, proč něco, co jsme připravili, pro něj nefunguje,“ myslí si Michal Sedláček.
S Frankem Gehrym měl blízký vztah nejen proto, že v jeho studiu český architekt pracoval na tak zásadním projektu, jako byla koncertní síň Walta Disneyho, ale také díky společným dlouhým cestám letadlem.
„Frank Gehry nerad létal sám, člověk musel sedět vedle něj. Strávili jsme spolu třeba přes deset hodin, kdy jsme řešili všechno možné. V jednu dobu jsme si dokonce oba kupovali domy ve stejné čtvrti v Los Angeles a s Frankovou manželkou jsme to hodně rozebírali,“ usmívá se Michal Sedláček.
Pokud si představujete zaměstnání pro nejlepší architektonické studio na světě jako příjemné klábosení a pár návrhů, jste na míle vzdáleni realitě. „Byli tam i tací, co dokázali pracovat sto hodin týdně, mně se to dařilo stáhnout zhruba na šedesát hodin. Běžně jsme byli v kanceláři do jedenácti do večera a důvod byl jednoduchý: tvořili jsme velmi ambiciózní projekty, které vyžadovaly plné nasazení,“ rekapituluje Michal Sedláček.
Michal Sedláček
Český architekt, jehož profesní dráha se pohybuje mezi globální architektonickou scénou a strategickým rozvojem českých měst.
Vystudoval architekturu na FA VUT v Brně a na AVU v Praze, po roce 1989 působil v New Yorku, Moskvě a především v Kalifornii.
V letech 1998–2007 pracoval v ateliéru Franka Gehryho v Los Angeles, kde se podílel na významných mezinárodních projektech včetně Walt Disney Concert Hall.
Po odchodu od Gehryho vedl losangeleskou pobočku studia Aedas a v roce 2016 se vrátil do Česka, kde se stal hlavním architektem města Brna a ředitelem Kanceláře architekta města.
Ve funkci se výrazně zasazoval o koncepční plánování, kultivaci veřejného prostoru a dlouhodobou vizi rozvoje města.
Dnes se věnuje strategickým urbanistickým projektům, mimo jiné přípravě nové brněnské Jižní čtvrti.
Což byl také nakonec důvod, proč se Michal Sedláček rozhodl po devíti letech studio Franka Gehryho, opustit.
„Frank nebyl rád, když člověka, kterého se nakonec rozhodl přijmout, by zase měl nechat jít. Měl takovou představu, že tam máme zůstat do penze. Dobře ale chápal, když jsme se rozhodli odejít, abychom si založili něco vlastního, což byl nakonec i můj případ, a to jsem mu vysvětlil,“ prozrazuje.
Michal Sedláček ve studiu Franka Gehryho | foto archiv Michala Sedláčka
Během svého posledního dne ve studiu se s architektem, který ve Spojených státech patřil k těm nejikoničtějším, také vyfotil.
„Poprosil jsem Franka o fotku a on se mě ptal, co s ní budu dělat. Řekl jsem mu, že stejně jako on má v kanceláři snímek, kde je s Billem Clintonem, já chci mít v té své foto, kde jsme spolu. Nakonec souhlasil,“ říká Michal Sedláček.
Co se během svého působení pro Franka Gehryho naučil a co na něm nejvíc obdivoval? „On měl tak obrovský talent, že se nemusel nikam drát. Nikdy jsem neviděl, aby se s klienty hádal, dokázal to prosadit svou klidnou silou,“ myslí si Michal Sedláček.
V Gehryho studiu vše bylo dobře organizované, on sám také pracoval na každém projektu. Nechtěl proto otevírat další pobočky po světě.
„Frank Gehry dokázal realizovat své návrhy v celé jejich složitosti, zásadní pro něj byl design návrhu a byl géniem v tom, jak je dokázal nastavit, jaký pro to měl systém. Za mě to byl opravdu nejlepší architekt jednadvacátého století,“ vyznává se Michal Sedláček.
Foto Ahmet Azakli / Unsplash
Foto Ashim D Silva / Unsplash
Foto Hans Jurgen Weinhardt / Unsplash
Foto Michael Heise / Unsplash
Vzpomíná také, jak se ve studiu už na konci devadesátých let používala digitální architektura, kdy návrhy vznikaly pomocí nejen fyzických modelů, ale také těch digitálních. Dohromady to dalo možnost vše vyzkoušet tak, že i ta nejambicióznější představa obstojí ve fyzickém světě.
„Zavrhl jsem také docela rychle ego. Když jako architekt vytvoříte návrh, musíte ho bránit, nejen před zadavatelem, ale také před týmem. U Franka Gehryho to tak není, například u koncertní haly Disneyho jsem rozpracoval dvanáct návrhů schodišť, souběžně další udělal jiný architekt. Říkal jsem si, že jsem přece toho připravil dost, ale hledalo se to nejlepší řešení,“ komentuje Michal Sedláček.
Zvykl si na to, že aby se přišlo na nejlepší řešení, musíte být skutečně otevřeni kreativnímu procesu a vzdáte se svého ega. „Rozhodoval vždy Frank a projekty trvaly dlouho. Tři roky, pět let a pracovali jsme jen na nich, což je výjimečné,“ prozrazuje Michal Sedláček.
Existovala také řada staveb, která měla po světě vzniknout a nevznikla. „Pracovali jsme na muzeu Tolerance v Jeruzalémě, kde investorům došly peníze, stejný případ byl případ Holešovického pivovaru, kde měl Frank Gehry spolupracovat s architektem Jeanem Nouvelem. Když ale něco nedopadlo, našemu studiu to nijak nevadilo. Frank byl velký optimista a také jsme byli skutečně v tu dobu nejžádanější na světě,“ říká Michal Sedláček.
Ve studiu si udělal hodně přátel, vzpomíná také, že v jistou dobu tam pracovala nejen manželka Franka Gehryho, ale i oba jeho synové. Kolegové doufali, že se architekt, který oplýval tak výjimečným talentem, dožije stovky. Frank Gehry zemřel po krátké respirační chorobě v úctyhodných 96 letech a Michal Sedláček to, co se u něj naučil, uplatňuje v každé své profesní roli dál.
