Tak schválně, kolik nových hollywoodských velkofilmů jste za letošek stihli zhlédnout? Odpovíme si s dovolením za vás: moc ne, protože jich vlastně ani moc nebylo. Zato výčet blockbusterů, jejichž vydání se muselo v důsledku přetrvávající koronavirové pandemie odložit, je dlouhý jak titulky libovolného z nich.
Druhý Top Gun, další bondovka, Black Widow i noví Mimoni – to vše jsou potenciální kasovní trháky, které podle původních plánů měly svým producentům vydělat již desítky, respektive stovky milionů dolarů. Skutečnost je ale taková, že všechny do jednoho na vlastní premiéru stále čekají, což řada filmových fajnšmekrů nese dosti nelibě.
Jedním z posledních velkých snímků, jejichž vydání se distributoři ve Spojených státech rozhodli odložit, je Wonder Woman 1984. Šéfové Warner Bros. tak podle zpravodajského webu CNBC učinili v návaznosti na zklamání, kterého se studiu dostalo po uvedení akčního thrilleru Tenet od režiséra Christophera Nolana.
Právě Tenet měl být díky skvělým recenzím tím bijákem, jemuž se podaří celý americký filmový průmysl opět nakopnout, avšak opak je pravdou. Ačkoliv celosvětově utržil již 200 milionů dolarů, na domácí půdě se mu nedaří. Za uplynulé dva víkendy totiž v USA a Kanadě vydělal pouhých 29,5 milionu, což je na zdejší poměry a vzhledem k jeho velkému potenciálu závratně málo.
Jinými slovy, dokud Američané nezískají důvěru v to, že chodit do kina je opět bezpečné, a dokud tamní biografy nebudou moci z důvodu pandemických opatření využívat kapacitu svých sálů naplno, budeme si muset na velké hollywoodské premiéry nechat zajít chuť.
Taková zpráva se sama o sobě poslouchá dosti špatně, zejména pokud jste majitelem velkého multiplexu, v jehož případě podobné mainstreamové snímky tvoří podstatnou část programu.
Už před časem se jejich čeští provozovatelé nechali slyšet, že kvůli rekordně nízkému počtu diváků evidují během posledních měsíců tržby až o 95 procent nižší, než jakým se mohli těšit ve stejném období roku 2019.
Bilance je to na první pohled doslova tristní, rozhodně se však nedá říct, že by reflektovala stav celého zdejšího kinoprůmyslu. Kromě takzvaných multiplexů má totiž Česko i nezanedbatelný počet menších regionálních biografů, kterým se během současné koronakrize daří lépe.
Zářným příkladem je třeba pražské kino Světozor nacházející se ve Vodičkově ulici v těsné blízkosti Václavského náměstí. „Ve srovnání se zcela mimořádným rokem 2019 se naše tržby pohybují mezi 60 až 85 procenty, ovšem ve srovnání s rokem předloňským je to mezi 85 až 120 procenty,“ potvrdil Forbesu dramaturg Světozoru Vojtěch Marek.
Podobnou zkušenost mají rovněž v hradeckém kinosále Bio Central. „Aktuálně se v tržbách pohybujeme v průměru na 70 až 90 procentech výsledků z minulého roku. V červenci naše kino navštívilo zhruba dva a půl tisíce diváků, přičemž podotýkám, že letní měsíce bývají v kinech standardně ty nejslabší,“ konstatuje jeho provozní ředitelka Veronika Kyselá.
„Chybět nám ovšem budou ztráty v řádu jednotek milionů za ony jarní měsíce, kdy bylo kino zavřené úplně.“
Že se podobným kinosálům daří držet čísla návštěvnosti na relativně vysoké úrovni, není náhoda. Do značné míry to souvisí právě s tím, na jaké snímky se jejich provozovatelé zaměřují.
„Nejsme kinem, které staví svůj program na hollywoodských blockbusterech, jak je to běžné v multiplexech,“ přiblížil Radek Pernica, ředitel brněnského kina Scala. „Jsme spíše takový arthouse, tedy kino, které je orientováno směrem k uměleckým filmům. A pokud už pracujeme s klasickým hollywoodským filmem, tak si vybíráme trháky typu Tenet a podobně.“
Skutečnost, že Hollywood přestal produkovat nebo začal odkládat premiéry již hotových velkých filmů, je pro nejnavštěvovanější ‚jednosálovku‘ v zemi sice problém, nikoli však zásadní.
Během uplynulých týdnů navíc dorazilo na filmová plátna hned několik dlouho očekávaných českých snímků, jež dokázaly přilákat desítky tisíc diváků a v řadě případů i plnohodnotně zastoupit chybějící produkci ze zahraničí. „Za poslední tři měsíce kralovaly v našem kině návštěvnosti tituly V síti, Havel či Šarlatán,“ prozradil Marek ze Světozoru.
Jeho slova dokládají i nejnovější čísla Unie filmových distributorů. Zmíněný Havel v hlavní roli s Viktorem Dvořákem dokázal do osmi týdnů po premiéře v rámci celého Česka vydělat úctyhodných 22,1 milionu korun, přičemž jej za tu dobu zhlédlo již zhruba 150 tisíc lidí.
Šarlatán režisérky Agnieszky Holland se v žebříčku návštěvnosti aktuálně drží na skvělém třetím místě, ačkoliv byl do kin uveden už před dlouhými čtyřmi týdny. Jen za uplynulý víkend utržil na 1,67 milionu korun a celkově pak něco přes 29 milionů. Zdaleka nejúspěšnějším filmem posledních měsíců jsou ale 3Bobule, na které do českých kin zašlo už přes čtvrt milionu lidí, a které svým producentům vydělaly více než 37 milionů korun.
Ačkoliv divácká čísla vypadají v případě takzvaných
artových kin o poznání lépe, než z jakých se mohou aktuálně těšit ve
velkých multiplexech, rozhodně neplatí, že by dotčené biografy přečkaly současnou
pandemii zcela bez úhony. Ztráty z prvních týdnů po vyhlášení nouzového
stavu byly a jsou značné, díky včasné finanční injekci z nejrůznějších stran
se je však podařilo výrazně omezit.
„Naše kino se dočkalo pomoci od Státního fondu kinematografie, sítě kin Europa Cinemas a Magistrátu města Brna. Velké pochopení měl i náš partner v podobě Masarykovy univerzity a rovněž bylo možné čerpat peníze v rámci programu Antivirus,“ vyjmenoval šéf brněnské Scaly Pernica.
Inkriminovaným menším kinům pomohli též sami diváci, kteří na svůj oblíbený biograf nezanevřeli ani v době, kdy jej fyzicky navštěvovat nemohli. „Během první vlny pandemie nás podpořili v rámci projektu Moje kino LIVE, kdy jsme na podporu kamenných kin začali promítat online,“ připomněl Marek.
Až čas ukáže, zda mají v pražském Světozoru, brněnské Scale, hradeckém Bio Centralu a dalších podobných kinech, jichž jsou po celé České republice desítky, to nejhorší konečně za sebou. Současný vývoj nákazy spíše naznačuje, že menší kina čeká náročný podzim – až na výjimky nicméně platí, že o svoji budoucnost se jejich provozovatelé tolik obávat nemusejí.
„Donedávna byly nařízené roušky jen na projekce, kde je nad 100 diváků. Jak se bude situace vyvíjet s novými opatřeními, teprve uvidíme,“ konstatuje Pernica. „Potvrzuje se však, že v kině našeho typu jsou naprostým základem nejen atraktivní tituly, ale i věrná divácká základna.“
