Více než čtvrtstoletí trvalo, než z původních plánů na zástavbu volného pozemku v pražské ulici U Milosrdných vznikla nová budova. Na místě, kde měla původně stát stavba přezdívaná „Maršmeloun“, nyní vznikl nájemní dům od architekta Zdeňka Fránka.
Od dubna se do Rezidence U Milosrdných, kterou postavila společnost Creditas Real Estate miliardáře Pavla Hubáčka (na úvodním snímku), začnou stěhovat první nájemníci.
Když se člověk zadívá na detaily budovy, je jasné, že nejde o běžný bytový dům. Ostatně i místo v srdci pražského Starého Města napovídá, že jde o prémiové bydlení.
Do vlnek ručně tažená cihlově červená omítka, ze které vystupují zlaté šambrány kolem oken, horní dvě podlaží evokující mansardovou střechu nebo odstín fasády připomínající staré střešní tašky. Tím vším chtěl architekt Fránek zdůraznit na domě ryze pražský charakter. A podobně je to i v interiérech domu, které navrhl ateliér Karlínblok.
„Detaily jsme přenesli i do interiérů. Máme tu kámen, lité teraco, mosaz… zlaté odstíny se opakují na fasádě a pak i v interiérech. A vlnky z fasády máme uvnitř na truhlářských obkladech,“ popisuje projektový manažer Creditas Real Estate Jan Kukla, když postupně procházíme šestipodlažní budovou.
Ta nabízí zájemcům o prémiové nájemní bydlení celkem 27 kompletně vybavených bytových jednotek o dispozicích od 2+kk po 4+kk. I ty nejmenší byty v domě jsou přitom dost velkorysé. Dispozice 2+kk začínají na sedmdesáti metrech čtverečních a měsíční nájemné činí 45 tisíc korun.
Větší třípokojové byty mají výměru sto až 120 metrů čtverečních a nájemné se pohybuje kolem sto tisíc korun za měsíc. A to nejlepší čeká v pátém nadzemním podlaží, kde jsou dva byty 4+kk s výměrou přes dvě stě metrů.
Foto se souhlasem Kubicek Studio
Výjimečné jsou i výhledy. Z jedné strany se budou obyvatelé bytů dívat do ulice U Milosrdných, na druhé straně je výhled do zahrady Anežského kláštera a vyšší podlaží nabídnou směrem na jih i výhled na Týnský chrám.
„Máme tady podlahové vytápění, chlazené stropy a velkorysé úložné prostory. A ložnice mají vlastní en suite koupelny i lodžie,“ vyjmenovává vybavení bytů Kukla.
Příběh této konkrétní stavby je určitým ztělesněním situace kolem výstavby v Praze. První plány na výstavbu pozemku v sousedství Anežského kláštera, který dlouhá léta sloužil jako parkoviště, se objevily už v roce 1999.
Tehdy původní investor, Ital Francesco Augusto Razetto, dosáhl první dohody s městem o tom, že se bude na parcele, která zůstala prázdná jako pozůstatek ještě doznívající asanace, stavět.
Následovalo několik návrhů budoucí zástavby včetně toho asi nejznámějšího, takzvaného Maršmelounu od autora současné podoby domu Zdeňka Fránka.
Vizualizace s fasádou v bílé a růžové barvě vyvolaly silnou vlnu kritiky a v roce 2015 se proti výstavbě konaly dokonce demonstrace. Italský investor nakonec po sporech a protestech celý projekt vzdal a v roce 2018 ho koupila firma V Invest, právní předchůdce Creditas Real Estate.
Foto se souhlasem Kubicek Studio
Foto se souhlasem Kubicek Studio
A ta se s vědomím toho, že původní návrh nemá šanci projít, rozhodla pro novou architektonickou soutěž. Tu vyhrál se svým novým návrhem architekt Fránek, pro kterého tak má dokončený dům trochu hořkosladkou příchuť.
„Jsem rád, že ten dům existuje, je výborný a podařilo se nám zachytit odraz toho místa. Krásně jsme chytli barvu, vlnky na fasádě evokují prádlo, které se dříve sušilo na dvorcích domů, a zvolili jsme i krásnou zlatou barvu, která k Praze patří, ale zároveň není nijak blyštivá jako někde v Moskvě,“ popisuje Fránek.
Foto Anna Kovačič
„Ale Maršmeloun byl Maršmeloun. Duch místa, masky, Rychlé šípy, to všechno v tom domě bylo. Takže vlastně nemůžu mít čistou radost,“ dodává. Celá kauza je podle něj jednak odrazem stavu rozděleného národa a jednak ukázkou toho, jak se v Česku povoluje výstavba.
„Přesvědčování úřadů dá mnohonásobně víc práce než vyprojektovat barák. Nikde jinde na světě nemáme s našimi projekty takový problém jako v Česku. Tady stačí jeden vytrvalý a zakyslý člověk, který dokáže prodražit projekt o stovky milionů korun,“ konstatuje Fránek, jenž bude o peripetiích kolem projektu U Milosrdných vydávat také knihu.
Původní Fránkův návrh ovšem možná ještě není úplně ztracen. „Byl to pěkný návrh, ale neprošel. Přemýšlíme, že bychom ho postavili někde jinde,“ řekl Pavel Hubáček ve velkém titulním rozhovoru ve Forbesu loni v říjnu.
Sám Hubáček se zároveň o vznik tohoto domu velmi zajímal v průběhu celé stavby a zapojoval se i do výběru materiálů. „Děkuju panu Hubáčkovi, že se k tomu postavil čelem a zrealizoval to v plné parádě. Architektura není jen o idejích, ale i o penězích. A v tomto případě byla tolerance investora maximální,“ doplňuje Fránek.
I proto si Creditas nechává dům ve svém portfoliu a byty v něm bude pouze pronajímat. „Věnovali jsme tomu projektu takovou péči, že nedává smysl se ho zbavovat,“ vysvětluje Kukla a dodává, že podle dohody s městkou částí budou nájemní smlouvy minimálně na rok.
Radnice se totiž obávala dalších krátkodobých pronájmů typu Airbnb. Na ty ale Rezidence U Milosrdných rozhodně necílí. „Mezi zájemci jsou zatím hodně expati nebo firmy, které potřebují bydlení pro své zaměstnance nebo ředitele. Doufáme ale, že se k nám budou stěhovat i rodiny,“ říká Kukla.
Foto se souhlasem Kubicek Studio
Stavbu měla na starosti firma Hinton dalšího českého miliardáře Jana Fidlera. Volba na ni padla především kvůli zkušenostem s podobně náročnými stavbami.
„Bylo jasné, že to nebude obvyklá stavba, ale v Hintonu jsou na to zvyklí, protože stavějí budovy třeba od architekta Stanislava Fialy, takže jsme věděli, že si umějí poradit s ledasčím. A popasovali se s tím výborně,“ hodnotí Kukla.
