Spojené státy zasáhl hurikán, Izrael íránské rakety a Kubu výpadek proudu. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech měsíce a poznat je i z jiných perspektiv.
Tma a protesty na Kubě
Komunistický karibský stát od začátku října sužují rozsáhlé výpadky elektřiny. Nejedná se o první letošní výpadek, protože k podobným případům došlo na několik dní i v únoru a březnu, jde však o nejvážnější z nich.
Může za to nedostatek paliva sužující ostrov, protože velcí dovozci jako Rusko a Venezuela se potýkají s vlastními problémy a kvůli zastaralé elektrické síti a hlavní elektrárně je také obtížné systém po výpadku znovu zprovoznit. A k tomu všemu Kubu navíc postihl hurikán Oscar.
Závislost na elektřině způsobila rovněž nedostatek vody a potravin. Místní obyvatelé proto začali buď z ostrova utíkat, nebo protestovat pochodováním po městech a boucháním do hrnců.
Kuba: Stručné dějiny konce – Tomáš Klvaňa
Nakladatelství Bourdon / Databazeknih.cz
Přivodí rostoucí problémy konec diktatury na Kubě? Novinář a politolog Tomáš Klvaňa ve svém cestopisu takovou možnost předpovídá a popisuje svá setkání s disidenty bojujícími proti režimu, s novináři usilujícími o nezávislou žurnalistiku a s lidmi žijícími pod hranicí chudoby.
Tyto příběhy doprovázejí fotografie dvojnásobného držitele hlavní ceny Czech Press Photo Jana Šibíka.
Hurikán ve Spojených státech
Kromě Kuby zasáhl hurikán také jih Spojených států a způsobil škody v přepočtu za dva biliony korun. Podle Federální agentury pro krizové řízení nebyl jeho dopad tak katastrofální, jak se očekávalo, přesto však jeden z nejsilnějších atlantických hurikánů v historii zabil 35 lidí.
The Man Who Caught the Storm: The Life of Legendary Tornado Chaser Tim Samaras – Brantley Hargrove
Nakladatelství Simon & Schuster / Amazon.com
Zatímco většina Američanů se snažila před nebezpečným počasím evakuovat, někteří mu ve jménu vědy jdou naproti. Jedním z takových lovců bouří byl Tim Samaras, který spolu se svým synem a kolegou zahynul v roce 2013 při dokumentování tornáda v El Renu. Společně se stali prvním známým případem lovců bouří, kteří při této nebezpečné práci zahynuli.
O životě technicky zdatného muže, který se věnoval samostudiu tornád a jejich následnému vyhledávání, vypráví ve své knize novinář a amatérský lovec bouří Brantley Hargrove.
Andrej Babiš a spory o StB
Slovenské ministerstvo vnitra se smířilo s bývalým premiérem Andrejem Babišem a uvedlo, že byl evidován jako agent StB neoprávněně. Babiš v reakci hovořil o vítězství pravdy a spravedlnosti, Jan Lipavský to pak označil za dohodu mezi předsedou hnutí ANO a slovenským ministrem vnitra.
Sedmý nejbohatší Čech, který je ve spisech evidován pod krycím jménem Bureš, již dříve zmínil, že byl v „normální“ StB, nikoli v té „hnusné“ potlačující lidská práva.
Krycí jméno Studentka – Milena Štráfeldová
Nakladatelství Ikar / Antikvariát Avion
O tom, jak ta „hnusná“ StB vypadala, napsala román redaktorka zahraničního vysílání Českého rozhlasu Milena Štráfeldová. Při jeho tvorbě se volně inspirovala příběhem studentky a chartistky Lilian Landové, kterou Státní bezpečnost dohnala k sebevraždě.
Disidentku vyloučili ze střední školy, nemohla pokračovat ve studiu na vysoké škole a po dvou dnech v cele předběžného zadržení se zhroutila a skončila v péči lékařů. Následně se dvacetiletá dívka zabila plynem.
Volby v Moldavsku a Gruzii
Moldavsko se velmi těsnou většinou rozhodlo připojit k Západu a navzdory námitkám Ruska odsouhlasilo zakotvení vstupu země do Evropské unie ve své ústavě.
V Gruzii se naopak po potyčkách a zabránění vstupu některých pozorovatelů do volebních místností rozhodli setrvat s proruskou stranou Gruzínský sen. Obě země si tak zvolily svou politickou cestu.
Cesta k nesvobodě – Timothy Snyder
Nad rozcestím mezi svobodou a totalitou se zamýšlí Timothy Snyder, americký historik zabývající se střední a východní Evropou. V knize Cesta k nesvobodě popisuje, jak Rusko ovlivňuje blízké i vzdálené státy a snaží se je rozložit zevnitř podporou krajně pravicových extremistů a zvenčí kybernetickými útoky.
Rozebírá i odklonění Ruska od komunikace se Západem již před invazí na Ukrajinu a jak vývoj mezi lety 2010 a 2016 největší zemi světa ovlivnil.
Útok Íránu na Izrael
Hned první říjnový den Írán zahájil dlouho ohlašovanou odvetu za zabití vůdce Hamásu Ismaila Haníji a vypálil na Izrael na dvě stě raket. Ty poškodily letecké základny a přímo zabily jednoho člověka v Pásmu Gazy.
Izrael odpověděl 26. října a zaútočil letadly a drony na protivzdušnou obranu země, zařízení na výrobu raket a dronů a na odpalovací zařízení.
Šáhinšáh – Ryszard Kapuściński
Nakladatelství Absynt / Databazeknih.cz
Jakým způsobem se Írán vyvinul do dnešní podoby, objasňuje ve své knize Ryszard Kapuściński, polský kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. V Šáhinšáh pojednává o vládě posledního „krále králů“ Rézy Pahlavího, jehož snaha přeměnit zemi v moderní stát přivedla Írán až k revoluci.
Přestože se snažil protesty potlačit silou, nepodařilo se mu udržet u moci a musel ze země uprchnout. Toho využil Rúholláh Chomejní, předchůdce dnešního nejvyššího íránského vůdce.
Zálohování PET lahví a plechovek
Desátého října schválila česká vláda novelu zákona o obalech, která zavádí od ledna 2026 vratné na plastové lahve podobně, jako to známe u skleněných.
Podle ministerstva životního prostředí to poslouží ke kvalitnějšímu třídění a znovuzískání většiny těchto obalů, které by jinak skončily mimo tříděný odpad. Kritici se však obávají ekonomických dopadů tohoto opatření a také komplikací pro zákazníky a obchody.
A Poison Like No Other: How Microplastics Corrupted Our Planet and Our Bodies – Matt Simon
Island Press / Amazon.com
Necelé dvě miliardy kusů PET lahví se dostanou každý rok na český trh. Přitom kromě ekologických aspektů neprospívají ani lidem – jak píše Matt Simon, zdraví škodlivé miniaturní mikroplasty jsou dnes všude a pro lidstvo mají pravděpodobně ještě horší důsledky než tolik diskutovaná plastová brčka v oceánech.
Denně pronikají do lidských těl a podle prvních studií poškozují střeva, ovlivňují hladiny hormonů, a mohou dokonce způsobovat vývojové problémy. Zbavit se jich je však téměř nemožné, protože odpadávají ze všeho od pneumatik aut až po zrovna nošené oblečení.
Nobelova cena za výzkum vlivů na ekonomickou prosperitu
Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson – trojice významných amerických ekonomů, která čtrnáctého října získala Nobelovu cenu za ekonomii díky svému výzkumu vlivu společenských institucí na prosperitu zemí.
Ten konstatuje, že zejména koloniální společnosti se špatným právním systémem a institucemi vykořisťujícími obyvatelstvo nezlepšují ekonomickou situaci a naopak zavedení inkluzivních institucí jako na Západě má dlouhodobě pozitivní efekt.
Proč státy selhávají – Daron Acemoglu a James A. Robinson
Nakladatelství Argo / Databazeknih.cz
Dva z oceněných jsou také autory knihy, která se zabývá vlivem institucí na vývoj různých států zevrubně. Polemizují přitom se zastánci teorií, které za těmito rozdíly vidí spíše geografii nebo klima.
Na stránkách nabízejí řadu příkladů z posledních dvou set let z Evropy i Asie, Afriky či Ameriky a řeší také vliv demokracie na ekonomickou výkonnost zemí.
