Když se řekne „ikonická módní fotografie“, většině lidí se možná vybaví fotky Helmuta Newtona. Patricka Demarcheliera. Maria Testina. Stevena Meisela.
Ovšem i socialistické normalizační Československo a následně mladé porevoluční Česko mělo své legendární módní fotky. Mnohé z nich budete znát, ale jejich ucelená monografie dosud na trhu chyběla.
Teď to napravili v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Vydali tu výpravnou monografii nazvanou Petra Skoupilová: Módní fotografie 1975–2003.
V překrásné grafické úpravě Zuzany Lednické ze Studia Najbrt je tak na světě první ucelená publikace, která mapuje dílo Petry Skoupilové, nejznámější české módní fotografky konce dvacátého století. Skoupilová loni v květnu zemřela, ve věku 78 let. A zemřela jako legenda československé módní fotografie.
Teď konečně vyšla její kniha. A s módními fotkami i celými fotoeditorialy, které doprovází fundované texty kurátorů Pavla Vančáta, Tomáše Pospěcha a Heleny Jarošové, vzniklo dílo, které je nejen poctou slavné fotografce, ale i dokladem dění na české a československé módní scéně v časech, které pro módu, design a krásu rozhodně nebyly vždycky snadné. A věnuje se i proměnám české módy konce dvacátého století.
Legenda české módní fotografie
Její cesta k módní fotografii nebyla přímočará. Petra Skoupilová se narodila v roce 1944 v Brně, po vyučení fotografkou ovšem pracovala jako sekretářka hudebního nakladatelství Supraphon. Právě tady začala intenzivně fotografovat, především portréty hudebníků, ale i slavných herců a hereček.
Pózovaly jí prvoligové hvězdy, jako Václav Neckář, Jiří Stivín, nebo třeba Petr Janda se svou mladou kapelou Olympic, ale také Jana Brejchová, Libuše Šafránková, Marek Eben či Jiří Bartoška.
V sedmdesátých letech, v době, kdy jí bylo sotva třicet, se Petra Skoupilová začala zabývat jak volnou tvorbou, tak právě i fotografií současné české módy. Při práci sekretářky v hudebním vydavatelství Supraphon totiž začala fotografovat tehdejší alternativní módní přehlídky na pražské Bertramce, známé jako Přátelská setkání na Bertramce, kam Skoupilová poprvé zavítala v roce 1976.
Petra Skoupilová: Děkovný potlesk, Přátelské setkání na Bertramce, 1978 (zleva Dana Vašátková, Marie Kadeřábková, Natálie Kšajtová, Magda Vincíková, Isabela Fárová, Hana Sedláčková, Gabina Fárová, Daniela Flejšarová) © P. Skoupilová / dědicové
Tehdy šlo o začínající alternativní přehlídku šperků. Několik dalších ročníků přehlídky, již rozšířených o progresivní módní tvorbu, jí pak přineslo řadu důležitých přátelství i kontaktů a uprostřed normalizace také velmi cennou inspiraci a motivaci.
„Od této doby se datovala spolupráce Petry Skoupilové s předními módními návrhářkami a návrháři, která kulminovala v osmdesátých a devadesátých letech nespočetným množstvím publikovaných dokumentačních fotografií i snímků v časopisech a reklamních kampaních. Skoupilová fotografovala též tvorbu pražských modelových salonů (Styl, Eva), práce mladých módních tvůrců a studentů oděvních škol a pořizovala reklamní fotografie pro textilní průmysl a podniky zahraničního obchodu,“ uvádějí autoři nové knihy.
© P. Skoupilová / dědicové
Od roku 1984/1985 pak Skoupilová už pracovala jako fotografka na volné noze. Postupně se etablovala jako jedna z mála českých fotografek módy. Publikovala ve většině českých časopisů, v nichž otiskla přes 150 titulních stránek. V Československu tehdy vycházely ve statisícových nákladech. I ty nová publikace pečlivě mapuje.
Skoupilová se v té době už intenzivně zaměřovala na ženy a ženskou tematiku, v portrétní i volné tvorbě.
Ve své volné inscenované tvorbě přitom Skoupilová často spolupracovala se slavnou a vysoce respektovanou kurátorkou Annou Fárovou, kromě aktů a zátiší je významný i její dlouhodobý cyklus Matky a dcery či humorně feministicky laděné autoportréty. Ty ukázala už před dvaceti lety kniha nazvaná Petra Skoupilová: Ženy, který textem doprovodila právě Anna Fárová.
„Vždy mě budou z fotografů nejvíce zajímat ti, kteří došli ve své tvorbě ke shodě se svojí vnitřní podstatou. Nesejde na způsobech a čím se zabývají, záleží pouze na zaujatosti a na opravdové osobní výpovědi. V české fotografii se to přihodilo v jejich šťastných okamžicích několikrát. Hledám u autorů jednotu člověka a tvorby, jednotu osobnosti a její nejhlubší angažovanost v tvorbě, kdy se dílo stává nevyhnutelnou životní potřebou, nikoli pouhým produktem profese. Ostatně to asi pro mne determinuje fotografickou osobnost Petry Skoupilové,“ uvedla Anna Fárová o fotografce už v roce 1985.
Těžiště její užité tvorby ovšem tvoří právě fotografie české módy sedmdesátých až devadesátých let až po začátek nového milénia, na které se nová publikace plně zaměřuje.
Petra Skoupilová: Daniela Flejšarová, 1983 © P. Skoupilová / dědicové
Na fotografiích dokumentujících jednorázové projekty i celé ucelené kolekce, které nová monografie nabízí, Skoupilová spolupracovala s dodnes známými a významnými návrhářkami, jako jsou třeba Liběna Rochová, Daniela Flejšarová, Nina Smetanová, Jaroslava Procházková, Radka Kubková či Helena Toth-Bónová.
Čtenář si tak může připomenout proměny původní české módní tvorby od sedmdesátých let až po začátek nového tisíciletí, připomenout si i některé dnes už pozapomenuté styly či doplňky, ale i způsob, jakým byla česká a československá móda čtenářům prezentována.
Součást knihy tvoří i dodnes známé reklamní kampaně (třeba na mladou značku OP Prostějov, inspirovanou slavným filmem Wall Street s Michaelem Douglasem v roli finačníka Gordona Gekka), ale i snímky na pomezí portrétní a módní fotografie. Většině pochopitelně vévodí krásné ženy.
Petra Skoupilová: kolekce OP Prostějov, 1984 © P. Skoupilová / dědicové
„Fotografie Petry Skoupilové se věnují takřka výhradně ženě, její přirozenosti a kráse, nazírané citlivým a chápavým ženským okem. Na rozdíl od mužů volí civilní, neateliérové prostředí, vytvářející tiché souznění ženské pospolitosti,“ uvádí spoluautor publikace, kurátor Pavel Vančát a komentuje i ojedinělý autorčin rukopis.
„Vychází z několika zdrojů: z ateliérového portrétu devatenáctého století, z geometrického slovníku avantgardy i z romantické aranžované fotografie sedmdesátých let. Ve svém celku je tvorba Petry Skoupilové výjimečná svým pojetím, které poetiku a romantičnost vždy kompenzuje ryze ženskou, nepatetickou citlivostí, která jí v české fotografii zajišťuje nezaměnitelnou pozici,“ dodává ještě Vančát.
Petra Skoupilová: Liběna Rochová, 1995 © P. Skoupilová / dědicové
Přes bohaté dílo Petry Skoupilové nová kniha ukazuje ojedinělou a nelehkou cestu emancipované a cílevědomé profesionálky v často turbulentních časech našich nedávných dějin, ale přináší i koncentrovaný pohled na dosud málo zmapovanou historii české módy posledního půlstoletí.
Jestliže fotografie i móda mají v dnešních uměleckoprůmyslových muzeích svoji komfortní pozici, budovanou po dekády, módní fotografie byla z tohoto dosud tak trochu popelkou, minimálně v českém prostředí. Nová kniha to mění a dovoluje prozkoumat československou módní fotografii konečně v trochu širším kontextu.
Vřele doporučujeme vaší pozornosti.
