V jedenácti letech přišel o nohu. Ani handicap ale Jiřího Ježka neodradil od vrcholového sportu. Na paralympiádách získal šest zlatých medailí, šestkrát se stal mistrem světa a také nejúspěšnějším cyklistou paralympijské historie.
„Inspirací a motivací mi vždy byly ženy,“ prozradil na galavečeru Forbes Women´s Gala v Mariánských Lázních. Jako kluk hrál fotbal za Spartu a snil o tom, že bude kapitánem reprezentace. Jeho sen se ale v jedné vteřině rozplynul, když vběhl pod nákladní tatrovku. Probudil se v nemocnici a zjistil, že nemá nohu.
„Nade mnou stály samé krásné sestřičky a já před nimi nechtěl brečet a to mi dalo impulz, že nevýhodu přeměním ve frajeřinu,“ zavzpomínal cyklista, jehož životopisná kniha se ne nadarmo jmenuje právě Frajer.
Když dosáhl nejvyšších met v paralympijském sportu, úspěšně závodil i se zdravými sportovci. A v roce 2013 dokonce startoval v časovce na Tour de France jako oficiální předjezdec. „Bylo to úžasné, že jsem si takové závody mohl vyzkoušet,“ zhodnotil Ježek.
Nejlepší výkony prý podával kvůli své ženě. „Náš vztah kopíroval moji sportovní kariéru. A obzvlášť když je vztah na začátku, tak byste se přerazili, abyste ten závod vyhráli, když na vás v cíli čeká dívka, kvůli které startujete,“ vzdal Ježek hold své ženě Soně, která dorazila na galavečer společně s ním.
K cyklistice se dostal v devatenácti letech. Že existují nějaké paralympijské sporty, přitom zjistil až po revoluci. Živil se jako protetik a jedním z prvních pacientů, pro které navrhoval a vyráběl protézy, byl cyklista, který jako první z východního bloku startoval na paralympijských hrách.
„Bylo to natolik inspirativní setkání, že jsem ještě ten den vybral veškerý obsah své vkladní knížky a koupil si kolo. Byl jsem okamžitě chycen a na kole v následujících pětadvaceti letech prožil vše, co jsem předtím ztratil,“ popsal cyklista.
Před deseti lety přitom jeho závodění načas přerušila vážná nehoda na mistrovství světa handicapovaných cyklistů ve Spojených státech. Skončil v nemocnici s mnohačetnými zraněními, které pro něj byly málem fatální.
„Doteď jsem se na to nedíval s nějakou špatnou emocí, protože mi to umožnilo z cyklistiky odejít. Díky úžasným lékařům v Americe i u nás v Motole jsem se ještě na pár let k závodění vrátil. Ale cyklistiku miluji natolik, že bez té nehody bych asi nedokázal najít ten správný okamžik, kdy se s vrcholovým sportem rozloučit,“ vylíčil Ježek.
Po sedmi letech od ukončení své pětadvacetileté kariéry ho teď čeká nová výzva. Na podzim se jako první handicapovaný účastník představí na parketu v televizní taneční soutěži StarDance. „Je to další z výzev, na kterou se moc těším.“
